Knížka je jen pro někoho, architektura pro všechny. Proto grafická designérka Klára Kvízová ráda spolupracuje s architekty

Orientační systém Strahovského kláštera

Strahovský klášter je areál starý devět set let, má mnoho budov, řadu východů a není snadné se tam vyznat. Zároveň je to jedna z nejnavštěvovanějších památek Prahy, kam za rok přijdou statisíce turistů. „Mnoho z nich si myslí, že jsou na Pražském hradě. Je to složitý labyrint,“ říká Klára Kvízová.

Opat Daniel se na ni obrátil se zadáním vytvořit navigační systém, který návštěvníky klášterem provede a zároveň na sebe nebude strhávat pozornost. Na řešení spolupracovala s kolegou Matyášem Bartoněm. Premonstrátskou zlatou barvu transformovali na žlutou, kterou využili na hrany informačních stojanů. Společně s architekty ze studia AND vytvořili motiv křížku, kterým jsou orientační tabule perforované. Jsou tím pádem jemné, subtilní a trochu připomínají třeba barokní mřížku v kostele. Výslednou podobu stojanů vytvořil Martin Janda.

Na Strahově se teď návštěvník orientuje podle několika typů navigačních prvků. „Nebylo vůbec jednoduché najít vhodnou formu, vše navíc probíhalo pod dohledem památkářů. Naštěstí pan opat je schopný manažer, a přitom má pro každého ještě vlídné slovo,“ říká grafická designérka.

Není to jejich jediná spolupráce se strahovskými premonstráty. Studio navrhlo logo a vizuální styl kláštera, webové stránky i obaly na produkty z jejich obchodu: jejich etiketu nesou Premonstrátské pralinky, káva i víno. „Je to služba návštěvníkům a poutníkům, určitá forma kulturní péče o ně,“ uzavírá to Klára Kvízová.

Vizuální styl pro Pavel Hnilička Architects+Planners

„Šli jsme na jistotu,“ směje se Klára. Architekta Pavla Hniličku zná dlouho, věděla, že studoval a pracoval ve Švýcarsku a že odtamtud také čerpá inspiraci. Proto když ji oslovil se zadáním na nové logo, vizuální styl a web, měla vlastně hned od začátku jasno.

Zvolila decentní švýcarskou typografii a písmo Suisse Int´l. „Je to vlastně upravené klasické švýcarské písmo helvetica. Neprosazuje, ale je funkční a současné,“ říká. Podle ní výborně vystihlo charakter studia Pavla Hniličky a jeho práci. To se také potvrdilo. „Udělali jsme jen jedno logo a Pavlovi se hned líbilo. Všichni jsme cítili, že je to ono,“ říká grafická designérka. Ve stejném duchu vytvořili Klára Kvízová Graphics vizuální styl a návrh webových stránek studia.

Obvykle nabízejí klientům tři verze logotypu, snaží se ale, aby jich nebylo víc. „Variant vzniká většinou hodně, ale procházejí naším vnitřním výběrem. Musíme být sami sobě kurátory. Klient dostane jen kvalitu, o níž jsme přesvědčeni,“ vysvětluje Matyáš Bartoň, další ze členů studia.

Vizuální styl pro krajinářské studio L&SCAPE

Štěpánka Endrle je zkušená krajinářská architektka, která pracovala pod značkou Šmídová Landscape Architects. Po svatbě si změnila jméno a rozhodla se i pro nový název své kanceláře. Tak vzniklo studio L&SCAPE.

Jak by ale měl vypadat vizuální styl, který vystihne práci krajinářské architektky bez obvyklých vizuálních klišé jako jsou všudypřítomné trávy a stromy? „Volili jsme minimální prostředky. Linie simuluje horizont. Dále jsme použili barevné plochy, díky nimž vznikly jakési abstraktní krajiny,“ vysvětluje Matyáš Bartoň, jeden z autorů identity (spolu s Klárou Kvízovou a Jakubem Šilhavým.) Logo sestavili z českého písma Topol, které je „křehké i pevné,“ jak říkají.

Vznikl vizuální styl, u toho ale služby grafického studia nekončí. „Je třeba dbát také na UX design a jeho uživatelskou přívětivost. Výsledek musí vypadat dobře na desktopu i telefonu. Musí se načítat dostatečně rychle. Je potřeba dodržet řadu technických parametrů, bez nichž by grafický design nefungoval,“ říká Matyáš Bartoň. Studio proto spolupracuje také s programátory, kteří dokáží jejich návrhy převést do digitálního prostředí.

Škola Vodňanského

Praha 7 chystá výstavbu nové školy v Holešovicích – připravila architektonickou soutěž, v níž zvítězil návrh týmu pod vedením Josefa Choce (ve složení Filip Rašek, Jonáš Mikšovský, Natálie Kristýnková, Barbora Lopraisová a Emily Hillová).  Architekti a architektky zatím pracují na projektu, ale už se ví, jaké značky a symboly budou uvnitř. „Část z nich bude na svítivě zeleném plexiskle,“ těší se Klára Kvízová.

„Architekti s námi spolupracují už ve fázi projektu, a to je naprosto správné,“ říká David Šrot, další z kolegů ze studia. „Určitě mnohem lepší, než když tam pak provozovatel rozvěsí papíry z tiskárny ve fólii,“ upozorňuje na běžnou praxi.

Budova ZŠ Vodňanského bude jednoduchá stavba z betonu, a grafičtí designéři a je v plánu, že grafika je doslova rozsvítí, jako se to povedlo například Petru Babákovi v Národní technické knihovně.

S architektonickými týmy Klára Kvízová Graphics spolupracují často ještě ve fázi architektonické soutěže. „I na přípravu podkladů je dobré si vzít zkušeného grafika,“ vzkazuje Klára Kvízová.

Výstava Nebourat! v Národní galerii

V roce 2020 se v Národní galerii konala výstava s názvem Nebourat! Podoby brutalismu v Praze. Představovala stavby ze 60. a 70. let, k nimž si lidé jen pomalu hledají vztah – pro někoho symbolizují komunistickou minulost, pro někoho opravdu brutální zásahy do městské tkáně. Jak ale tuhle dobu vyjádřit grafikou?

„Jako hlavní grafický prvek jsme vybrali písmo, které je, stejně jako tehdejší budovy, tak odpudivé až je zároveň krásné,“ říká Klára Kvízová. Bylo to písmo Krsna. V červené barvě na bílém podkladě to působilo opravdu důrazně.

Na výstavě se prokázalo, že grafický design může změnit i vyznění celého výstavního prostoru. „Pro účely výstavy se okna zakryla speciálním zatemněním, a vzniklo tak místo pro velké plakáty, s citacemi architektonických velikánů jako byl Karel Prager, Alena Šrámková nebo Karel Filsak,“ popisuje designérka. Spolu s architektem Ondřejem Císlerem na několik týdnů změnili Veletržní palác.

Třicet let firmy AED Project

Logotyp projekční společnosti AED Project vytvořila Klára Kvízová a její tehdejší studio ReDesign už v roce 2000. Je to značka, kterou má AED od té doby na autech, na tričkách, prostě je všude s nimi a patří k jejich identitě.

Když firma slavila 20 let od založení, navrhli pro ně ve studiu knihu. A teď, když se blížily firemní třicátiny, obrátili se majitelé opět na "svou" grafičku. „Navázali jsme na tehdejší spolupráci a knihu o deset let "zvětšili", byl to takový náš grafický vtip, které máme rádi. I k vážným věcem, jako je architektura, patří hravost,“ říká Klára Kvízová.

Knížka pro AED Project je ohlédnutím za třicetiletím firmy, ale i za historií grafické práce Kláry Kvízové. Patří k ní nadčasovost, kontinuita a dobré a dlouhodobé vztahy s klienty.