Trendy v designu dveří: Vrací se bříza a jasan, dub zůstává stálicí interiérů
Když dojde na volbu dýhy v interiéru, dub zůstává dlouhodobě neoddiskutovatelným vítězem. Architekti však v poslední době začínají obracet k bříze a jasanu, do jejich hledáčku se tak dostává jemnější a klidná kresba dřeva. Vyplývá to z dat firmy SAPELI, která se na výrobu dýhovaných dveří specializuje už více než třicet let.
SAPELI, 26. 10. 2026 / Advertorial
I dýha jako ryze přírodní materiál podléhá trendům. „Trendy v oblasti dveří se sice posouvají velmi pomalu, ale je patrné, že v posledních letech sledujeme návrat k vizuálnímu klidu. Lidé chtějí na dveřích vidět skutečné dřevo, ale v jednoduchém provedení,“ říká Tomáš Albrecht, vedoucí produktu českého výrobce SAPELI.
Mezi architekty se proto v poslední době stále častěji prosazuje březová dýha. Její světlý odstín a méně kontrastní subtilní kresba dobře zapadá do současných interiérů. „Barva břízy hřejivá, čímž nasedá na aktuální trendy teplých tónů a slouží jako dobrý základ pro útulné interiéry. Právě pocit klidu a bezpečí je totiž tím, co dnes lidé od domova očekávají,“ říká Tomáš Albrecht. A neplatí to jen pro rodinné domy a byty, ale například i pro mateřské školy. Březovou dýhu pro letos otevřenou mateřskou školku v Plzni zvolili architekti z projectstudio8, prostor pro hru a vzdělávání dětí zůstává také díky použitým materiálům vizuálně klidný.
Se stejnou dýhou pracovali také RG architects ve varnsdorfské školce GALAXIE eR. Dýha na dveřích navazuje na mobiliář ze stejného materiálu a pomáhá vytvořit velmi přehledný a čistý interiér. SAPELI do této školky dodalo 25 dveřních kompletů včetně prosklených stěn, dveří se skrytými zárubněmi a atypických posuvných dveří vysokých 3,3 metru.
Dub je stálicí českých interiérů
Nejoblíbenějším dřevinou však podle dat SAPELI zůstává dub. Téměř dvě třetiny všech dýhovaných dveří vznikají u SAPELI právě z dubu. „Pro většinu lidí představuje dub, jeho kresba a barevnost vlastně synonymum dřeva,“ říká Tomáš Albrecht. Jeho výhodou je univerzálnost – může zůstat v přirozeném odstínu, může mít jak velmi jednoduchou rovnoletou kresbu, tak kresbu s výraznějšími letokruhy. Dobře také přijímá mořidlo a lze ho tak tónovat do různých odstínů.
Dubovou dýhu použila například architektka Lucie Englová ze studia Olgoj Chorchoj v rodinné vile na severu Čech. Díky nadpanelu a prodlouženým zárubním mohla dveře o výšce 220 cm protáhnout až do 280 cm, olej Pure zvýraznil typickou kresbu dubu a zachoval jeho přirozenou barevnost.
Popularita dubu se nakonec neomezuje pouze na dýhu, i v oblasti laminátových dveří je dub druhým nejoblíbenějším dekorem hned po klasické bílé. Ve variantě se skrytými zárubněmi je použil například i architekt Jan Nedvěd ve své oceňované Rezidenci Gotthardská.
Rustikální dýhy nezmizely
Zatímco na jednom konci škály se nacházejí rovnoleté a harmonicky sesazené dýhy ve vzhledu masivní spárovky, na jeho opačném konci zůstávají dýhy sukaté a trámové. Ty mají přiznané praskliny, suky a nepravidelnou kresbu a uplatňují často v rustikálních interiérech. „Své místo mají ale i v současné architektuře všude tam, kde mají dveře záměrně vystupovat jako výrazný materiálový prvek,“ dodává Tomáš Albrecht.
Více k tématu
Dveře i zárubně z jednoho stromu
U přírodního materiálu však není důležitá jen kresba, ale zejména způsob zpracování. V SAPELI používají dýhu, která má po opracování finální tloušťku 0,8 mm, což umožňuje kvalitnější moření nebo úpravy typu kartáčování a usnadňuje případné opravy. „Dýhu nakupujeme tak, aby dveře i zárubeň pocházely z jedné šarže dřeva, respektive z jednoho stromu. Díky tomu má celý komplet shodnou barevnost a navazující charakter kresby,“ vysvětluje Tomáš Albrecht.
