EARCH TÝDENÍK: Baník skóroval – tentokrát v architektuře. A jak bydlel v "devadesátkách" nejbohatší Čech?
9 novinek z architektury vybírá šéfredaktorka Karolína Vránková.
Karolína Vránková , 10. 11. 2025
Baníček a architektura
Baník Ostrava skóruje, tentokráte na architektonickém hřišti. Jako první fotbalový klub bude mít stadion, jehož návrh vyšel z architektonické soutěže. V ní zvítězili architekti ze studia L35 Arquitectos z Barcelony – ateliér navrhl například rekonstrukci stadionu pro Real Madrid. Stadion bude mít masivní čedičový sokl a lehký kovový plášť, což „odkazuje na místní tradici hornictví a hutnictví,“ jak řekla předsedkyně poroty, irská architektka Valerie Mulvin. Investorem je město Ostrava, předpokládané náklady jsou 2,5 miliardy korun a hotov by měl být v roce 2030.
Potud dobré zprávy. A teď ty horší. Nový stadion v Ostravě má stát v lokalitě Bazaly, kde Baník hrál od roku 1959 do roku 2015, která je však značně poddolovaná a unikají zde důlní plyny. To by stavbu mohlo zkomplikovat a prodražit. Ani načasování se nezdá ideální. Ostrava buduje zároveň koncertní sál za 4,1 miliardy. Může město finančně a organizačně zajistit dvě ambiciózní stavby zároveň? A není to spíš pokus současných ostravských politiků "trumfnout" předchozí vedení města?
Hradec nekoupí pavilon z EXPO
„Jsem z toho smutná,“ řekla primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová poté, co městská rada neschválila její záměr odkoupit český pavilon z EXPA v Ósace. Problém byl v ceně, odkup pavilonu a jeho přesun by vyšly nejméně na 278 milionů korun.
Výstavba experimentální dřevostavby navržené studiem Apropos Architekti stála 300 milionů korun, nejméně o 100 milionů víc, než se původně očekávalo, jak zjistil v létě server irozhlas.cz. Dále uvedli, že pro chybějící peníze muselo Ministerstvo zahraničí ČR sáhnout do svého rozpočtu a odebrat je z peněz na rekonstrukci brutalistické ambasády v Berlíně.
Aby se deficit zmenšil, je nutné, aby se pavilon prodal, a to buď v Japonsku, nebo u nás. Pomoci by mohla odvěká rivalita Hradce Králové a Pardubic. Když se neschválilo v Hradci, Pardubice projevily zájem.
Více k tématu
Kellnerova vila na prodej
Vila ve Vraném nad Vltavou, kterou si nechal postavit nejbohatší Čech Petr Kellner, je na prodej za 49,9 milionů. Navrhl ji Josef Pleskot na začátku 90. let a v roce 1995 dostala Čestné uznání Grand Prix Obce architektů. Má plochu 470 metrů čtverečných a bazén v suterénu. Miliardář tam však bydlel jen krátce.
V nabídce realitní kanceláře Win&Win reality je vidět její aktuální stav po třiceti letech. Porostla přísavníkem, dřevěné části poněkud zdegradovaly, je to ale pořád ušlechtilý dům – Kellnerovi byli jedni z prvních, kdo si v éře „podnikatelského baroka“ pořídili skutečnou architekturu. Do českých dějin stavitelství se ovšem zapsali také destruktivně, zbouráním hotelu Praha poblíž své další vily v Praze na Hanspaulce.
Nominace na evropskou cenu EUMies Award?
Výběr těch nejlepších staveb z Evropy, to jsou nominace na evropskou cenu EUMies Award. Seznam 410 nominovaných staveb, dokončených mezi květnem 2023 a dubnem 2025, byl zveřejněný minulý týden.
Nominací za Českou republiku je jedenáct. Jsou to realizace, s nimiž jsme se potkávali na vyhlašování architektonických cen, například Koncertní sál v Karlových varech (Česká cena za architekturu 2024), kaple v Nesvačilce (Grand Prix Architektů 2025), Štvanická lávka (Grand Prix Architektů 2024). A tak dále – všechno stavby na evropské úrovni, které ČR rozhodně neudělají ostudu. Trochu jsme doufali i v nějaké dosud utajené překvapení, to se však nekonalo.
Teď bude porota vybírat 40 užších nominací, které oznámí v lednu 2026.
Proběhne konference o udržitelném bydlení
Konferenci Affordable and Quality Housing for All pořádá Česká komora architektů 13. listopadu v Míčovně Pražského hradu. Sejdou se zde mluvčí z Česka, Německa, Finska, Rumunska, Rakouska i Švýcarska. Hovořit se bude o bydlení z mnoha úhlů pohledu: o státním socialismu i současných příkladech, o panelech i dřevostavbách. Program je pestrý a je ho možné sledovat také online.
Stavba roku: dálnice i secese
Do soutěže Stavba roku přihlašují svá díla především stavební firmy, podle čehož vypadají také výsledky: jedná se často o masivní stavby, kde se posuzují hlavně obestavěné metry a množství betonu.
V posledních letech ale ve výběru najdeme i projekty, kde se stavitelská kvalita potká s architektonickou, a totéž se opakovalo i v tomto ročníku, jehož výsledky byly vyhlášeny minulé úterý 4. listopadu. Titul Stavba roku získaly například hotel Fairmont Golden Prague, dříve Intercontinental, jehož rekonstrukci prováděl Metrostav. Ocenění získal „za jednu z nejrozsáhlejších a nejkomplikovanějších realizací pozemního stavitelství za poslední dekády“; stavaři museli řešit spoustu komplikací současných i problémů, které po sobě zanechali jejich kolegové z doby socialismu.
Titul Stavba roku mají také Sluneční lázně v Luhačovicích. Stavební firma Navláčil se vyrovnala se zachováním historických budov i s jejich novým podsklepením a budováním podzemních prostorů. Mezi další oceněné s vysokou architektonickou úrovní patří třeba Základní škola Šeberov, úprava hřbitova ve Vratislavi či centrála ČSOB v Hradci Králové. Ovšem došlo i na beton a asfalt – bodoval například nový úsek dálnice D4 včetně obřích „brejlí“ nájezdů a podjezdů u Milína.
Nejstarší veřejný park v Praze projde obnovou
Již v roce 1832 hrabě Karel Chotek vyhlásil vznik Lidové zahrady (Volksgarten), prvního veřejného parku v Praze v těsném sousedství Pražského hradu. Park byl po něm později pojmenován Chotkovy sady. Koncem 19. století jej upravil tehdejší ředitel pražských parků a zahrad František Thomayer. Nyní projde park rekonstrukcí. Navrhnou ji Martina Kameníková a Radek Prokeš ze studia Arkytek společně s Matoušem Jebavým. Navážou právě na zahradní úpravy Thomayerovy.
Návrh vyšel ze soutěže, kterou pořádal Pražský hrad ve spolupráci s Institutem plánovaní a rozvoje. Park se přizpůsobí současným potřebám: povede tudy cyklostezka, dostane nový mobiliář a osvětlení, přibude vyhlídka s piknikovými stolky. První úpravy uvidí návštěvníci již v příštím roce.
Pocta architektu Michalu Sborwitzovi
Tančírna v Račím údolím, Bauerova vila v Libodřicích (dnes expozice Uměleckoprůmyslového muzea) či dostavba zámku v Komořanech, za kterou dostal vůbec první Cenu Klubu Za starou Prahu v roce 2003. Pod všemi těmito projekty je podepsán architekt Michal Sborwitz. Je to „nadčasová architektura, která se nepředvádí, která staví na nesobeckém přístupu k zadáním, investorům a komunitám, jimž pokorně slouží,“ jak napsala porota, která v říjnu rozhodla o tom, že mu byla udělena Cena ministerstva kultury za přínos architektuře.
Nyní přichází na řadu další pocta, kniha Architekt Michal Sborwitz a Velká Bystřice. Ta se soustředí na jeho téměř dvacet let trvající práci pro centrum tohoto městečka u Olomouce, kde provádí své jemné intervence – úpravu náměstí, parku či infocentra. Texty o Bystřici i o celém díle architekta napsal historik architektury Jakub Potůček, vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví VPCD.
Nový vstup do Adršpašských skal
V sezóně přijíždí do Adršpašských skal okolo devadesáti tisíc lidí měsíčně. Dosud procházeli kolem dřevěných baráčků a obrandovaných slunečníků, brzy by snad mohlo být uvítání důstojnější. Vstup by měl být přestavěn podle návrhu architektonické kanceláře M. Šrámek A.A. a krajinářského ateliéru Steiner a Malíková, kteří zvítězili v architektonické soutěži.
Autoři nechtěli konkurovat skalním útvarům a objekty restaurace, návštěvnického centra a prodejnu suvenýrů vložili do terénních zlomů mezi první pískovcové věže u vstupu do skalního města.
