Šlo o krásno - jak se psalo v dobovém tisku. Krása měla dát metru prestiž, aby bylo oblíbenější než automobil. Proto bylo uvnitř i v okolí tolik umění. Například pítko od Miroslava Vystrčila na Malostranské.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
1/18
Před padesáti lety, 9. května 1974, se otvíralo prvních 9 kilometrů a 7 stanic včetně stanice Gottwaldova (dnes Vyšehrad). Architektem stanice byl Stanislav Hubička, hlavní ozdobou výhled na pražské panorama skrz velkoplošené prosklení.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
2/18
Mezi prvními stanicemi byla též Sokolovská (dnes Florenc). Pozornost se věnovala také větrákům – na Florenci byl výdech od význačného architekta Františka Cubra. Jak píše Matyáš Kracík, opakoval se také na Hlavním nádraží a u Muzea.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
3/18
Kačerov má velkorysý vysoký vestibul – na střeše je autobusový terminál. Jsou tu dřevěné akustické podhledy a reliéf z pískovce od Vladislava Gajdy. Ten zůstane, ale hala zmizí – stane se součástí polyfunkční budovy.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
4/18
Muzeum patřilo k výstavním stanicím. Eleganci mu dodává kombinace tmavého lipovského mramoru a bílého mramoru Koeiga. Na stanicích nejstarší linky se pracovalo s mnoha druhy kamene z Československa i zemí východního bloku – až z Jugoslávie či Albánie.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
5/18
Ve vestibulu Muzea se objevila také výstavka k budoucí trase A. Ta měla mít jednotnou podobu dle manuálu architekta Jaroslava Otruby. Vidíme též okřídlené logo zvané „vrána“ od grafika Jaromíra Windsora.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
6/18
První část trasy A (stanice Náměstí Míru až Leninova, dnes Dejvická) se otvírala v roce 1978. Na Leninově nemohla chybět hlava velikána ve zpracování z bronzu od sochaře Vendelína Zdrůbeckého. Je zde stále, avšak skrytá za trafikou.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
7/18
Skleněná tavená plastika RVHP v podchodu na Můstku do dnešní doby nepřečkala – jak píše Pavel Karous, je ve skladu Dopravního podniku. Autorem je Stanislav Kostka, červená a modrá linka symbolizuje ropovod a plynovod, který jde přes naše území.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
8/18
Zmizel také unikátní světelný objekt od Václava Ciglera na Náměstí Míru, který měnil intenzitu světla podle počtu lidí ve vestibulu. Odstraněn byl v roce 1998.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
9/18
Trasa A vedla přes historické centrum a našlo se tu mnoho archeologických nálezů. Archeologové však nedostali čas na průzkum a „museli jen dohlížet na strojní těžení zeminy,“ jak píše Matyáš Kracík. Středověký můstek na Můstku byl naštěstí zachráněn.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
10/18
Stanice v historickém centru byly ražené ve značné hloubce. Měly typický jednotný výraz dle manuálu zpracovaného Jaroslavem Otrubou. Zahrnoval několik typů hliníkových panelů, taktéž legendární „prsa a antiprsa“.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
11/18
I na povrchu stanic byly umělecké prvky. Na Malostranské například trojdílná posuvná mříž od Jaroslava Smrže. V 90. letech sem však byla přidaná kavárna a mříž již nelze posouvat, zaslepený byl i světlík. Kus kouzla je pryč.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
12/18
Na Malostranské byla i zahrada s kašnou od architektů Zdeňka Drobného a Otakara Kuči a výtvarníka Ladislava Jiránka. Voda tryskala z trysek kulovitého tvaru a tvořily se z ní „hříbky“. Pracuje se na rekonstrukci, hříbky možná znovu budou.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
13/18
Úprava okolí Malostranské
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
14/18
Nejmladší linka je B – otevřena byla v roce 1985. Tady je otvíračka Sokolovské (dnes Florenc).
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
15/18
Architekty trasy B se na základě interní soutěže stali Jan Reiterman, Jarmil Srpa a Vladimír Uhlíř. Zatímco trasa C byla převážně kamenná, trasa A kovová, na „béčku“ hrálo hlavní roli sklo. Na fotografii skleněné telefonní budky na Národní třídě.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
16/18
Vestibul na Florenci B, který pravděpodobně ustoupí nové zástavbě. Před ním dílo Radiohodiny Rudolfa Svobody. Ukazují čas ve světových metropolích včetně Moskvy. Tento údaj se má nyní zaměnit na Kyjev – na vyjádření podpory Ukrajiny.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
17/18
Dnes má pražské metro tři linky a 65 kilometrů. Další stříhání pásky se očekává v roce 2029, kdy by měla být dokončena první část čtvrté trasy D.
Foto: archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy
18/18
