Studio Archiw: Nudný život to není. Stát se architektem bylo dobré rozhodnutí
Studio Archiw vedou již devátým rokem architekti Kateřina Grohová a Jakub Wyderka. Jako zásadní zlom ve své kariéře vidí odchod ze zavedeného ateliéru a možnost věnovat se klientům od prvních skic až po chlebíčky u kolaudace.
EARCH.CZ , 19. 3. 2024 / Advertorial
Architekti Kateřina Grohová a Jakub Wyderka spolu studovali na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Na škole o sobě nevěděli, jelikož každý studoval v jiném ročníku. Po promocích v roce 2004 se jejich životní cesty opět setkaly, a to v pražském architektonickém ateliéru, kde u jednoho stolu společně pracovali dlouhých deset let.
Více k tématu
Po krátkém období samostatných praxí se znovu spojili a vznikl tak vlastní ateliér Archiw rozkročený mezi Prahou a Kladnem. Těžiště jejich projektů leží ve stavbách pro bydlení a ve školských stavbách. „Žádné zadání není dost malé, abychom ho odmítli. Žádné zadání není dost velké, abychom si s ním neporadili,“ dodávají.
Co vás ovlivnilo při výběru oboru studia na vysoké škole? Proč jste se rozhodli jít zrovna na architekturu?
Kateřina: Vyrůstala jsem ve stavařské rodině, ale tíhla spíše k výtvarnému umění. Musela jsem si doma dost vybojovat, že nepůjdu na stavební průmyslovku, ale na gymnázium. Nakonec se mi podařilo stavařinu a umění protnout ve studiu architektury, za což jsem dodnes ráda.
Jakub: Mé koníčky během základní a střední školy směřovaly také spíše výtvarným a modelářským směrem. Ke studiu architektury mě tenkrát nasměroval táta. Jako elektrotechnik v tomto oboru viděl vyhlídku na klidný a spokojený život architekta. Dnes už vím, že se mýlil, ale i přesto to bylo dobré rozhodnutí.
Diplom jste dokončili v roce 2004 a Archiw založili až v roce 2015. Co se dělo v mezičase?
Po ukončení školy jsme se potkali v jednom pražském ateliéru, kde jsme spolu u jednoho stolu pracovali deset let. Zkraje roku 2014 jsme, nezávisle na sobě, dospěli k závěru, že je čas na vlastní cestu. Na tu jsme se vydali každý zvlášť, ale stejně jsme si pořád pomáhali, až nás po roce a půl větší projekty přiměly k založení společného ateliéru, který je ale dodnes rozkročený mezi Kladnem a Prahou.
Jak velké je studio dnes?
Nikdy jsme s Kateřinou neměli ambice vytvářet velký tým. Raději řešíme projekty než personální otázky. V současné době jsme čtyři architekti a dva stážisti – snažíme se zapojovat a dávat možnost i mladším kolegům.
Jak byste popsali rukopis vašeho ateliéru? Co jej ovlivňuje?
Nemyslíme, že by se dal najít jednotící rukopis. Každá zakázka chce něco jiného a spektrum je široké, i když hlavní je bydlení. A to v celé šíři, od podkrovních vestaveb, přes rodinné domy, bytové domy až po obytné soubory. A také stavby pro školství - většinou mateřské a základní školy, často rekonstrukce nebo přístavby. Pojítko projektů je spíš uvnitř – klademe důraz na funkční dispozice a dobrou technickou realizovatelnost.
Jaký software používáte při navrhování? Jakou roli ve vaší práci hrají technologie?
Stěžejními programy jsou pro nás Archicad a AutoCad. I přesto, že nám tyto programy hodně usnadňují práci, nedáme dopustit na skicák a tužku.
Jaká byla vaše cesta k BIMu?
Oba zakladatelé jsme odchovaní klasickým 2D cadu a víme, že jsme schopni v něm připravit i velmi rozsáhlé projekty. K technologiím mám ale blízko, a tak jsem si po založení ateliéru řekl, že by bylo fajn vyzkoušet i nějaký 3D program. První volba padla na software, který je konkurencí Archicadu. Vyzkoušel jsem si v něm tvorbu několika projektů – malý interiér, koncepční studii většího bytového domu a studii rodinného domu včetně dokumentace pro stavební povolení. Po nějaké době si naši mladší kolegové občas posteskli, že přeci v Archicadu by to šlo lépe. Šel jsem tedy na jednodenní školení v Cegře. Týden na to jsem koupil první licenci a od té doby jsem tu ke staršímu konkurenčnímu softwaru neprodloužil.
To nebyla úplně jednoduchá cesta. V čem vidíte výhody Archicadu?
Archicad je, řekl bych, mnohem přímočařejší, intuitivnější a rychleji vede k cíli, který chceme představit klientům. Zároveň umožňuje postupně projekt nabalovat a rozšiřovat o potřebný detail a podrobnost. To všechno přirozeně, spolu s tím, jak se projekt posouvá v čase. Přesto dodnes existují momenty, kdy v některých specifických situacích sáhnu raději po klasickém 2D cadu.
Co byste vypíchli jako dosavadní největší profesní úspěch Archiwu?
Pro nás je každý dokončený projekt úspěch. Ale projekt, kterého si ceníme tak trochu jinak, je náš soutěžní návrh na mateřskou školu Červený vrch pro Prahu 6. Nevyhráli jsme, ale v dobře obsazené soutěži jsme získali 2. místo a nechali za sebou několik ostřílených matadorů. A možná díky tomu, že to bylo právě 2. místo, a tedy nenásledovala další práce na dokumentaci a řešení obvyklých problémů při realizaci, které se vždy objeví, tak se nám při vzpomínce na něj vždy vybaví jen radost a spokojenost.
To je krásně řečeno. Vzpomínáte si na nějaký moment ve vaší profesní kariéře, který znamenal zásadní zlom?
Rozhodně to byl pro nás oba odchod po deseti letech ze zavedeného architektonického ateliéru. Důvodem bylo především uvědomění si, že si věci chceme dělat po svém a být pány vlastních rozhodnutí, vlastní zodpovědnosti a klientům se osobně věnovat od prvních skic až po chlebíčky u kolaudace.
Základní škola Montessori na Kladně – 2015
Architekti měli podle původního zadání proměnit dvě nevhodné místnosti v suterénu školy na nové učebny. Po prvních návštěvách ale městu doporučili proměnit raději zanedbaný dvorní pavilon s atriem. Naštěstí byl ve vedení města zrovna architekt, který vyslyšel jejich rady a díky tomu se pavilon postupně rekonstruuje dodnes. „Tato realizace pro nás byla klíčová – byl to první projekt pro Kladno a zároveň vstupenka k řadě dalších rekonstrukcí škol a školek,“ dodává autor návrhu Jakub Wyderka.
Obytný soubor Lesopark Motol v Praze – 2016
Rozsáhlý obytný soubor kombinuje solitérní i řadové rodinné domy spolu s domy bytovými. Díky blízkosti lesoparku a vhodnému řešení terénního zlomu vzniklo poměrně kompaktní a komorní prostředí, kde se lidem dobře žije.
Viladům Šátalka ve Vestci u Prahy – 2019
Návrh malého bytového domu komplikovala blízkost vojenského rádiového vysílače, jehož provoz striktně limituje výšku stavby. Architekti vyřešili tyto měnící se limity výškovým odskočením stavby, což především v suterénu přineslo řadu komplikací. 3D model vytvořený v Archicadu se tak při realizaci stal cenným pomocníkem zejména při vytváření řezů v kterémkoli požadovaném místě.
Mateřská škola Červený vrch v Praze – 2020
Již zmíněný projekt mateřské školy pro Prahu 6 bohužel nebyl realizován, ale v Archiwu na něj vzpomínají velmi rádi. Cílem bylo navrhnout mateřskou školu pro čtyři třídy, multifunkční prostor pro volnočasové aktivity, zázemí pro kroužky, kuchyň a zázemí pedagogů, vedení a dalších zaměstnanců. Důležitou část návrhu tvoří polootevřené atrium se starým zachovaným kaštanem (bezesporu nejoblíbenějším stromem dětí). I v případě tohoto projektu pomohl architektům Archicad – tentokrát nejen s prostorovými vazbami v objektu, ale i s posouzením energetických zisků velkoformátových oken.
Bytový dům Choceradská v Praze – 2021
Návrh nového bytového domu pracuje s pozemkem stávající nefunkční teplárny, jejíž půdorysnou stopu bylo nutné dodržet. Objekt tvoří dvě sekce s nadstandardně řešenými byty, jejichž vhodné uspořádání nebylo na půdorysu teplárny snadné najít. Dům navazuje na sousední zástavbu panelového sídliště, na kterou chtěli autoři jednoduchými prostředky navázat a také zlepšit celkový charakter místa.
Bytový dům Rezidence Park Džbán na Kladně – 2022
Větší část týmu studia Archiw sídlí na Kladně a projektuje především na lokální úrovni. A právě tento fakt přivedl ateliér ke spolupráci s místními developery. „V kombinaci se schopnou místní stavební firmou, kdy to mají všichni zúčastnění na stavbu pět minut pěšky, je to ideální spojení,“ popisuje s úsměvem Jakub Wyderka. V roce 2022 jsme tedy společně připravili střídmý bytový dům na okraji rozvojového území, který nabízí škálu efektivně řešených bytů.
Viladomy v chorvatském Ražanj – 2023
Nejčerstvějším projektem ateliéru jsou tři apartmánové viladomy v Ražanji. Celou akci autoři vnímají jako zajímavý vhled do jiného právního i stavebního prostředí a odezvu na současný český legislativní proces spojený se získáním stavebního povolení, kvůli kterému vyhodnocují někteří investoři zahraniční realizace jako smysluplnější.
Článek byl převzat z ArchiNEWS 1/2024.
