Alváro Siza odlil z betonu galerii, kapli a rozhlednu v korejských horách

Čtvrtek, 22. Listopad 2018 - 11:12
| Napsal:

Uprostřed lesů jihokorejské provincie Geyongsang navrhl slavný portugalský architekt Alváro Siza společně se svým kolegou Carlosem Castanheirou komplex tří budov z betonu. Objekty se nachází samostatně rozmístěné na velkém území a každý z nich plní zcela jinou funkci – spojuje je však jednotná myšlenka. Umělecký pavilon, rozhledna i kaple představují čistou, jednoduchou a geometricky racionální architekturu, která ctí beton v jeho nejsurovější a nejpřirozenější podobě.

Saya Park, Alváro Siza, Carlos Castanheira © Fernando Guerra/ FG+SG
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Álvaro Siza Vieira, Carlos Castanheira
Země Jižní Korea
Datum projektu 2015
Datum realizace 2018
Materiál

Existují projekty, které se rodí jak z daného místa, tak i pro něj. Existují také projekty, které modifikují prostor a zároveň se mu přizpůsobují.“ Carlos Castanheira o projektu Saya Park.

V hlubokých lesích přírodního parku jihokorejské provincie Geyongsang stojí tři betonové solitérní pevnosti, na nichž se společně podíleli portugalští architekti Alváro Siza a Carlos Castanheira. Objekty jsou rozmístěny na širokém území a navazují na stávající turistické stezky. Pracují s terénem, zakusují se do něj a dramaticky z něj vystupují. Stejně jako se stavby přizpůsobily krajině, přizpůsobila se ona jim. Jedno modifikovalo druhé.

Komplex se skládá ze tří objektů zcela odlišných funkcí i tvarů. Největším z nich je výstavní pavilon s knihovnou umístěný na vyvýšeném pahorku. Jeho netradiční půdorys má tvar podlouhlých, nepravidelně běžících vidlic vzájemně propojených tunelem, jehož drobná (a oproti oběma hlavním ramenům stavby nenápadná) konstrukce vymezuje v centru budovy intimní zelené nádvoří. Chodbové řešení pavilonu návštěvníky zcela pohlcuje. Architektura se stává sochou pracující s hrou stínu a světla, které do interiéru vpouští nepravidelně umístěné okenní otvory prořezané skrz silné stěny betonového monolitu. Proměnlivost přírodního osvětlení hraje v případě jihokorejského projektu zásadní roli – utváří prostor, dramaticky a nepředvídavě může měnit jeho atmosféru. Otevírání se exteriéru vrcholí na konci chodeb, kde architekti navrhli terasy poskytující široký výhled do okolních lesů.

Dalším objektem projektu Saya Park je kaple nacházející se daleko od zbylých dvou částí. Ta představuje místo meditace, individuálního rozjímání a poznání vnitřní krásy – právě takový prostor podle architektů park postrádal. Stavba pokorně vystupuje ze svahu a stejně jako pavilon pracuje s přirozeným světlem – nechává se prostoupit ranním východním sluncem, které prochází jediným otvorem ve střeše objektu. Dialog kaple s terénem, umístění v krajině i jednoduchá forma vyjadřují naprostý klid. Čistá geometrie a forma jsou poplatné své čisté funkci.

Posledním ze souboru staveb je rozhledna tyčící se nad borovicový les jako periskop ponorky. Při výstupu vzhůru touto nakloněnou konstrukcí je pohled do okolí zprvu možný jen drobnými průzory ve zdi, vpouštějícími do interiéru letmé záblesky denního světla. Na vrcholku se uzavřená vertikální stavba otevírá pomocí jižně orientované terasy, z níž je možno obdivovat panorama horské krajiny.

Společným, a na první pohled jasně patrným, prvkem všech tří objektů je beton, použitý v té nejsurovější formě. Jeho čistý neupravovaný vzhled nechává návštěvníka, aby si sám uvědomil, jak na něj prostor působí. Atmosféru interiérů neruší nic, záleží jen na úhlu dopadání slunečních paprsků a pohledu diváka. Siza s Castanheirou navrhli stavby postavené z betonu a světla.

Tento článek vznikl za podpory společnosti Českomoravský beton v rámci popularizace tématu "Beton v architektuře".

Českomoravský beton, a. s., je holdingovou společností, která prostřednictvím vlastních betonáren a dceřiných společností dodává transportbeton v široké škále pevnostních tříd a druhů na území České a Slovenské republiky. Skupina, jejíž vznik spadá do počátku 90. let minulého století, v současné době provozuje sedmdesát nově postavených nebo zrekonstruovaných betonáren, které mají zavedený systém řízení jakosti ČSN EN ISO 9001 a splňují nejpřísnější ekologická kritéria. Celá skupina – holdingová společnost a její dceřiné společnosti – vystupují pod jednou společnou obchodní značkou Českomoravský beton.