Sci-fi nad Prahou

Pátek, 23. Prosinec 2016 - 0:00
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Když se setkají výjimečné osobnosti, nelze očekávat malý výsledek. Leoš Válka oslovil svébytného architekta Martina Rajniše s tím, vytvořit nad moderní industriální budovou Centra DOX jakousi nekorespondující strukturu absurdního organického tvaru, která by byla v kontrastu s existující architekturou DOXu. A tak se stalo, že v Holešovicích přistála vzducholoď.

Huť architektury Martin Rajniš, Gulliver © Jan Slavík
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Leoš Válka, Martin Rajniš, David Kubík
Ateliér Huť architektury Martin Rajniš
Spolupracovníci Zbyněk Šrůtek, Pavel Kocourek
Stavebník Centrum současného umění DOX
Generální dodavatel STYLBAU, s. r. o.
Subdodavatel
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Praha 7 - Holešovice
Ulice, číslo Poupětova 793/1
PSČ 170 00
Suma 25 000 000.00
Měna CZK
Datum projektu 2015
Datum realizace 2016
Užitná plocha 161.00m2
Zastavěná plocha 322.00m2
Materiál
Poznámka

Foto © Jiří Suchomel

Spolupráce: Dvořák & partneři, ELEKTRO MOSEV

Architektura

Výstavba obří dřevěné vzducholodi je dalším dokladem osobního přesvědčení ředitele Centra současného umění DOX Leoše Války, které se odráží i v celkové filozofii DOXu, že dokonce i v dnešním rychle se měnícím globalizovaném světě, kde platí, že nic, co nelze vypočítat, vyhodnotit nebo předvídat, nemá cenu riskovat, se věci dají dělat jinak. V roce 2013 Leoš Válka oslovil mezinárodně uznávaného architekta Martina Rajniše, držitele Ceny za přínos architektuře v oblasti udržitelného rozvoje za rok 2014 (Global Prize for Sustainable Architecture, 2014), aby se s ním podílel na realizaci toho, co sám nazývá „snem 12-letých kluků“.

Martin Rajniš ve spolupráci s Davidem Kubíkem (Huť architektury) více než dva roky společně s odborníky na dřevěné konstrukce a ocel pracovali na návrhu 42 metrů dlouhé a 10 metrů široké konstrukci inspirované tvary obřích vzducholodí, které začaly křižovat oblohu na počátku dvacátého století.

Tvar vzducholodi je symbolický. První vzducholodě představovaly optimistické ideály nové doby bezprecedentního technologického pokroku. Svou pozoruhodnou monumentalitou a hypnotizující důstojností nepřestávaly fascinovat generace i dlouho poté, co zmizely z oblohy. Vzducholodě vždy ztělesňovaly věčnou lidskou touhu létat a zároveň určitý utopický ideál.

Vzducholoď nad Centrem DOX nese jméno jedné z nejznámějších postav utopické literatury. Gulliver bude sloužit jako prostor pro setkávání současného umění s literaturou a program bude rozvíjet témata výstav Centra DOX, které charakterizuje kritická reflexe fungování dnešního světa.

Konstrukce a technologie

Délka 42,2 m, max. průměr 9,35 m, nejvyšší bod 24,35 m (tělo vzducholodě). Základní kostra vzducholodě se skládá ze 14 ks příhradových obručí z lepeného modřínového dřeva, umístěných v příčném směru v roztečích 2,2 – 3 m, které jsou vzájemně propojeny podélnými dřevěnými příhradovými prvky. Konstrukce je doplněna ocelovými lany.

Nosná dřevěná konstrukce vzducholodě je zavěšena a ukotvena na nakloněnou ocelovou příhradovou mostovku, která současně tvoří nosný podklad pro vnitřní dřevěnou podlahu vzducholodi. Mostovka je podepřena dvojicí ocelových příhradových sloupů-bárek vedených podél fasád uvnitř dvora, které jsou osazené na nově zhotovené pilotované základy. Vykonzolovaná část mostovky zasahující nad část terasy je stabilizovaná v horizontálních směrech vzpěrou a táhly.

Přístup do vzducholodě je řešen dvojicí ocelových schodišť. Základní dřevěná kostra vzducholodě je opláštěná modřínovými lamelami. Ke vzducholodi je připojena gondola, do které je přístup po žebříku z paluby vzducholodě. Celá konstrukce je zastřešena jednovrstvou transparentní membránovou ETFE folií. Vzducholoď je vybavena audiovizuální a světelnou technikou s možností celoročního provozu díky instalovaným infra panelům.

O Gulliverovi

Leoš Válka (majitel a ředitel pražský galerie DOX) rozhodně patří k lidem, bez kterejch by umění v Čechách, a hlavně architektura, o hodně přišly. Leoš se na nás obrátil, abychom nakreslili cosi, co nazval „Archou svobody“. Moc to nespecifikoval, takže na spodních obrázcích škic vidíte, jak jsme se nejdřív snažili najít úplně volnej tvar.

Když jsme si nad tím dlouze povídali, Leoš nakonec rozhodně prohlásil: „Musí to bejt zepelín tak, jak si ho představuje dvanáctiletej kluk, kterej chce vzlítnout!“ S velkou erudicí a úžasným nadáním konstruktéra a statika Zbyňka Šrůtka se podařilo sestrojit cosi jako vzpomínku na zepelíny z období začátku 20. století, jen ne v aluminiu, nýbrž ve dřevě.

Konstrukce Archy svobody se stala naší nejzamilovanější prací. Základní nápady, že to bude zepelín a že bude umístěnej nad nádvořím DOXu, vzešly od Leoše Války.

S Leošem je radost spolupracovat a pro všechny, co se na týhle práci podíleli, to byl životní zážitek. Zepelín Archa svobody bude připraven „vzlítnout“ na podzim 2016. Konstruovat zepelín a umístit ho nad stávající stavbu rozhodně nebylo snadný; statika podpůrnejch dřevěnejch i ocelovejch konstrukcí a schodišť zabrala víc než rok.

Věřím, že nad celou touhle složitou konstrukcí se nevznáší stín těžkopádnosti či nedozrálý snahy. Doufám, že je tomu právě naopak – Archa svobody je, myslím, dobrá loď. Jsem tomu moc rád už protože, jak si laskavý čtenář, kterej se prokousal mejma vzpomínkama, pamatuje, svoboda, která byla týhle stavbě dána do vínku, je nepostradatelná veličina mýho života.

Martin Rajniš

Diskuse: