Monumenta 2007 | Anselm Kiefer
Na začátku léta se ve Velkém paláci v Paříži, který je mimochodem nově zrekonstruovaný, představila monumentální výstava Anselma Kiefera, německého malíře a sochaře. Kiefer je jedním z největších představitelů poválečného německého expresionismu. Studoval spolu s Josephem Beuysem. Je zcela v mezích umělců této generace, že se zabýval charaktery materiálů a jejich použití v běžném životě. Chápe materiál odděleně od věcí, které tvoří – život materiálu je nezávislý na životě objektu, trvá i po skončení věci. To koresponduje s filosofií Kabaly, které se Kiefer věnoval. Kiefera zajímají materiály jako olovo, beton, popel; z přírodních sláma a jíl.
Ladislav Zikmund-Lender , 31. 7. 2007
Každý tento materiál představuje spíše určité obecnější téma. Velká část Kieferovy tvorby se zabývá válkou, konkrétně odkazy druhé světové. Velice příznačně je Kieferova tvorba charakterizována jako depresivní a destruktivní. Nicméně pochopíme-li jeho pojetí času a materie a jeho pochopení prostoru, který nás obklopuje, vůbec, přijde nám zcela přirozené, že věci začínají a končí a vždy se najde některá v rozkladném stadiu, které může mít dalekosáhlé příčiny a souvislosti. Ve Velkém paláci je Kiefer představen v monumentální koncepci. Divák však může jeho dílo číst ve velice promyšlené prezentaci. Díla zde nejsou představena jen v souvislosti obraz-divák, ale také obraz a divákův prostor. Díla nejsou samostatná, doslova se vzájemně překrývají. Ve výstavním prostoru Velkého paláce, který byl v roce 1912 zastřešen velkolepou kovovo-skleněnou konstrukcí, je uprostřed umístěna aplikace zborceného železobetonu, od níž se rozbíhá celkem sedm gigantických kvádrů pobitých vlnitými plechy. V jejich vnitřních prostorech jsou umístěny rozdílně velké Kieferovy obrazy. Rozlehlost výstavního prostoru umožňuje sledovat výstavu v několika velikostních rovinách – od celku gigantických aplikací, po celek jednotlivého kvádru až po jednotlivý obraz. Výstava je zároveň velmi zajímavá v kontextu prostoru, v němž je umístěna. Dekorativní ornament okázalé konstrukce tvoří dokonalý protiklad strohým kvádrům a betonovým ruinám. Umělec formátu Anselma Kiefera si jistě takovouto pompézní a promyšlenou monografii zaslouží. Je důležité se naučit číst nejen díla samotná, ale i způsob prezentace a jeho kvalitu, neboť v době čím dál větší informační dostupnosti právě na prezentaci záleží čím dál víc. Pro běžného uživatele internetu je totiž dnes možné si přes vyhledávač udělat soukromou návštěvu virtuální výstavu ve smyslu pouhého rozvěšení obrazů. Grand Palais, Paris. 30. 5. - 8. 7. 2007
