Architekti CZ: Paneláky - 4. díl - Zavřel

Pondělí, 21. Září 2015 - 0:00
| Napsal:

Podle Zdeňka Zavřela byla největší chybou privatizace sídlištních bytů, čímž byla sídliště odsouzena k neorganizované degradaci.

Architekti CZ: Paneláky - Zdeněk Zavřel

Jaký je váš názor na problém panelových sídlišť?

Myslím si, že hlavní chybou byla privatizace bytů v sídlištích. Tím, že se rozprodaly byty v obrovských domech, se vlastně strukturálně zamezilo tomu, aby se s nimi mohlo ještě něco smysluplně dělat. To je organizačně takový přehmat, který nenapravíte ani za dalších padesát let. Vědělo se o tom, byly o tom konference, a přesto se to stalo a dnes jsou vidět výsledky. Tímto krokem jsme se odsoudili k tomu, že to zůstane takový památník české dezorganizace a teď se s těmi sídlišti vlastně nedá udělat nic. Jestliže ty stavby chcete upravovat, musíte mít souhlas 89 spolumajitelů. Pokud chcete měnit urbanismus nebo z toho vytvářet nějaký systém, musíte mít souhlas vlastníků těch mnoha parcel, které jsou tam rozčleněny ještě podle nějakého prastarého katastru. V řadě jiných zemí se s těmi sídlišti ještě něco udělat dá. Pokoušejí se o to ve Francii, v Německu, Holandsku a jinde. My jsme zřejmě odsouzeni mít to tu jako takový relikt naší normalizace.

Máte přesto nějakou představu, jak by se dalo se sídlišti nakládat?

Já bych se snažil z toho udělat obyčejné město. Diferencovanou strategií. Někde něco přidat, jinde něco ubrat, aby z toho byl živější organismus.

Takže byste tam přidával třeba nějaké služby?

Mně se vlastně nejvíc na začátku líbil takový ten živelný způsob znovuvyužití, kdy si někdo udělal hospodu v kočárkárně, účtárnu ve sklepě. Ale bohužel to k ničemu nevede. Chodil jsem k doktorovi na sídliště Řepy, kde si zabrali první čtyři patra v paneláku. Vypadá to hrozně. Mají mříže na dveřích, protože se tam zřejmě kradlo. Obyvatelé teď musejí chodit denně kolem těch mříží nahoru. Je to prostě absolutní dezorganizace, a jestli to bylo postaveno jako velký státní záměr, tak se s tím mělo podle toho zacházet. Tím, že se to rozprodalo, tak na tom nikdo moc nevydělal a zabetonovalo se to do takové polohy, ze které už se nedá nic moc udělat.

Text byl převzat z knihy Architekti CZ / 20 rozhovorů, jejíž vznik byl podpořen grantem Studentské grantové soutěže ČVUT v Praze (č. SGS14/085/OHK1/1T/15 - Principy tvůrčí práce současných českých architektů).