Beton TKS 6 | 2010

Pondělí, 20. Prosinec 2010 - 8:10
| Napsal:

Milé čtenářky, milí čtenáři, toto i většina předchozích čísel časopisu Beton TKS ukazuje šíři možností využití betonových konstrukcí v různých typech staveb. Setkáváme se s ním ve stavbách budov, mostů, přehrad, kostelů, stadionů, silnic, tunelů – v podstatě ne¬existuje současná moderní stavba, která by neobsahovala beton. I novodobá dřevostavba rodinného domu má přinejmenším základy z betonu.

Jak celosvětové statistiky ukazují, beton se stal po vodě druhým nejvíce celosvětově používaným materiálem. V současnosti se ve vyspělých zemích vyrábí 1,5 až 3 t betonu na každého obyvatele. Za druhou polovinu minulého století stoupla jeho celosvětová produkce 12krát. To vše jistě řadí beton mezi nejúspěšnější produkty vynalezené a vyvíjené lidskou populací. Využíváme však vždy vlastnosti betonu efektivně? Jsou vždy veliká množství použitého betonu nutná? Jsme schopni využívat kvalit betonu na správném místě?

Jistě existuje řada vynikajících staveb, kde betonová konstrukce je jasně efektivním řešením využívajícím v maximální míře výhodných vlastností betonu. Zvyšuje se podíl využití vysokohodnotných betonů umožňujících realizaci subtilnějších a současně trvanlivějších konstrukcí. Využívají se betonové konstrukce s architektonicky upravenými povrchy vysoké estetické úrovně. Ověřují se první realizace samočisticích betonových povrchů upravených nanočásticemi. Využívá se akumulačních vlastností betonových povrchů nebo i vnitřního jádra betonových průřezů k akumulaci tepelné energie, a tím se přispívá ke zkvalitnění vnitřního prostředí budov a ke snížení spotřeby energie na vytápění a chlazení. To vše může mít (a má) pozitivní vliv na životní prostředí. Přesto v některých skupinách odborné i laické veřejnosti přetrvává názor, že beton je materiál, který životnímu prostředí neprospívá. Dokonce někteří politici se snaží slogany „Více zeleně, méně betonu“ stavět beton do pozice nepřátelské životnímu prostředí a získávat tak na této populistické vlně hlasy voličů.

Nechci opakovat argumenty, proč je beton materiál vhodný pro výstavbu energeticky úsporných a environmentálně šetrných staveb. Tyto argumenty jsem již na tomto místě psal několikrát, naposledy v úvodníku před rokem. Navíc jsem přesvědčen, že převážnou většinu z Vás, čtenářů tohoto časopisu, již o výhodných vlastnostech betonu s ohledem na environmentálně orientovanou výstavbu není třeba přesvědčovat.

Trápí mě však jiná věc. Některé realizace staveb, které ze zcela formálních architektonických důvodů akcentují beton ve zcela nevhodných situacích a konstrukčních řešeních, vytvářejí ve veřejnosti povědomí neefektivního a neadekvátního využívání betonu a poskytují argumenty pro odpůrce betonové výstavby. Zde by jistě mohla začít dlouhá a neukončitelná diskuse s některými architekty, kteří formu nadřazují nad funkci a účel, přičemž technické řešení mnohdy neodpovídá současným požadavkům nebo je neúměrně složité a drahé. Jistě při návrhu výstavního pavilonu nebo muzea může mít forma vyšší prioritu, nicméně vynikající architekt ji vyjádří kvalitním technickým řešením. Kvalitních příkladů je ve světové i naší architektuře celá řada.

Na druhé straně vznikají stavby, kde účelnost tvarového řešení s ohledem na funkční a technické požadavky je nejasná. V prvním čísle tohoto roku vyšel článek o Vile Hemeroscopium postavené nedaleko Madridu. Jistě jde o výrazný architektonický návrh a nepochybuji, že je a bude často publikován. Jistě jde o ukázku extrémního využití velkorozponových betonových prefabrikátů pro výstavbu rodinného domu. Jistě jde o ukázku kreativní spolupráce architekta se statikem.
Musím připustit, že se mi objekt tvarově líbí a jistě přináší řadu vzrušujících a překvapujících pohledů. Jako muzeum výrobce prefabrikovaných prvků je tato stavba přímo ukázkovým příkladem využití formy pro vyjádření obsahu. Jenomže nejde o muzeum, ale o obytnou vilu, ve které se předpokládá celoroční obývání. Množství betonových prefabrikátů a jejich hmotnost jistě výrazně převyšuje technické potřeby nosné konstrukce. Extrémní konzoly a vnější průvlaky mají čistě formální výrazovou funkci. Betonové prefabrikáty procházejí volně z interiéru do exteriéru bez ohledu na tepelné mosty – jistě klimatické podmínky v okolí Madridu jsou mírnější než u nás, nicméně i tam v zimních měsících klesá teplota v noci až k nule. V duchu se uklidňuji tím, že snad byl dům postaven pro majitele úspěšné firmy na výrobu prefabrikátů a on tím prezentuje svoji profesi a možná i využil některé prvky, které mu zbyly z nerealizované výstavby.

Jistě by bylo možné najít i další příklady v současné světové i naší architektuře. Nechci a ani se necítím kompetentní k tomu, abych hodnotil architektonickou kvalitu staveb. Nicméně bych rád touto úvahou provokoval k zamyšlení nad racionalitou využívání tak vynikajícího materiálu, jako je beton. Vždyť existuje řada krásných, funkčních a technicky kvalitních betonových staveb. To však znamená vnímat kvalitativní parametry betonu a využívat ho účelně pro dosažení předpokládané funkce, účelu i architektonické formy.

Přeji Vám všem vše nejlepší v novém roce 2011, hodně zdraví a hodně úspěchů při prosazování rozumného využívání betonu v architektonicky, funkčně a technicky kvalitní výstavbě.

Petr Hájek

Beton TKS 6/2010 - Beton a architektura

Obsah čísla

Úvodník
Petr Hájek /2

Stavební konstrukce
Ulita /3
Křížová cesta Bukovany – tři pohledy na čtrnáct Kristových zastavení
Zdeněk Slováček, Dana Macháčková, Lubomír Jarcovják /6
Dům ve švýcarském Luminu /10
Vinařství Gotberg, Popice
Martin Bukolský, Petr Novotný, Marek Matula /14
Přístavba šaten Gymnázia Arabská /18
Michal Hlaváček, Dalibor Hlaváček
Rodinný dům u Náměště nad Oslavou /19
Rozšíření uměleckého kampusu deSingel v belgických Antwerpách
Frederic Ghyssaert, Jeroen Vander Beken, Laurent Ney /22
Rezidenční bydlení jinak
Zbyněk Pechan, Michal Pilař /26
Maják v saudskoarabském Jeddahu /30
Kostel Církve bratrské v Litomyšli
Zdeněk Fránek, Leoš Gurka /34

Materiály a technologie
Použití barytových betonů v praxi
Jiří Tichý /36
Ošetrovanie čerstvého betónu – 4. Konvenčný návrh ošetrovania pomocou ľahkého kameniva
Peter Briatka, Peter Makýš /40

Sanace
Druhá etapa opravy Karlova mostu úspěšně ukončena
Daut Kara, Antonín Brnušák /44
Sanace a zesílení nástupištních přístřešků ve stanicI České Velenice
Vladimír Vančík, Pavel Kormaňák /46

Věda a výzkum
Navrhování stěnových nosníků s použitím modelů náhradní příhradoviny
Jiří Šmejkal, Jaroslav Procházka /52
Ztráty předpětí v prvcích a konstrukcích z předpjatého betonu v důsledku relaxace napětí předpínací výztuže
Lukáš Vráblík, Vladimír Křístek, Jan Loško /60
Vibrolisované betonové tvarovky
Hana Šáchová, Petr Huňka, Martin Konečný, Jiří Kolísko, Jiří Jirák, Miroslav Rác /64
Průhyby železobetonových desek
Miloš Zich, Zdeněk Bažant /70
Nedestruktivní zkoušení betonu odrazovými tvrdoměry v konstrukci podle evropských norem a českých technických norem
Jiří Brožovský /75

Software
Přechod statického softwaru na Eurokódy
Jan Gajdošík /80

Historie
Konstrukce Bruno Bauera
Lukáš Beran, Jaroslav Bezděká /82

Aktuality
Výchova budoucích architektů
Zdeněk Fránek /84
Ing. František Trčka – 75 let
Vladimír Křístek /86
Semináře, konference a sympozia /88

Firemní prezentace
EUROVIA /13
Betosan /25
Skanska /39
Mott MacDonald /43
FINE /51
Idea RS /59
Ing. Software Dlubal /85
SVC ČR /87
ČMB /3. str. obálky
ČBS – fib Symposium /3. str. obálky
eBeton /4. str. obálky

Klíčová slova: