Martin Rajniš vystavuje v galerii DOX

Čtvrtek, 17. Červenec 2014 - 0:00
| Napsal:

Až do 17. listopadu můžete v pražské galerii moderního umění DOX navštívit výstavu, shrnující práci architekta Martina Rajniše za posledních 12 let.

Fotoalbum: 
Martin Rajniš - proslov k zahájení výstavy - foto © EARCH.
Martin Rajniš: Huť architektury (Sloní hřbet) - foto © EARCH.
Martin Rajniš: Huť architektury - foto © EARCH.
Martin Rajniš: Huť architektury (Maják a muzeum Járy Cimrmana) - foto © EARCH.
Martin Rajniš: Huť architektury - foto © EARCH.
Martin Rajniš: Huť architektury - foto © EARCH.
Martin Rajniš: Huť architektury - foto © EARCH.
Martin Rajniš: Huť architektury (věž Doubravka) - foto © EARCH.
Martin Rajniš: Experiment s klacky - foto © David Kubík
Martin Rajniš: Kopule Maxov - foto © Slavko Eichler
Martin Rajniš, David Kubík: Maják a muzeum Járy Cimrmana - foto © Radka Cíglerová
Martin Rajniš, David Kubík, Martin Kloda: Správa lesů města Písku - foto © Radka Cíglerová
Martin Rajniš, Martin Kloda, David Kubík: Rozhledna Bára, Chrudim - foto © Radka Cíglerová
Martin Rajniš, Nela Gottvaldová, Luboš Loibl: Kopule, FA VUT Brno - foto © Jakub Holas
Patrik Hoffman, Martin Rajniš: Česká poštovna Anežka na Sněžce - foto © Andrea Thiel Lhotáková
Patrik Hoffman, Martin Rajniš: SSBS Prototyp W02 - foto © Radka Cíglerová

Výstava se koná v souvislosti s tím, že Martin Rajniš získal letos v květnu cenu za Udržitelnou architekturu (Global Award for Sustainable Architecture), kterou každoročně uděluje francouzská nadace Locus.

Jak sám Martiš Rajniš vysvětluje, stavět udržitelnou architekturu nebylo nikdy jeho prvořadým cílem: „Já nevěřím těm moderním ekologicko aktivistickým heslům. Teď se staly módními pasivní domy a masivní izolace. Ve většině případů je to holý nesmysl a podle mě je to jen aktivisticko politické hnutí. A především jsou za tím velké firmy, které prodávají své výrobky a ty potřebují taková hnutí. A lidé jsou tak hloupí, že jim věří. Já ne.“

Po slavných realizacích, jako byla spolupráce na stavbě obchodního domu Máj, nebo nákupním centru Nový Smíchov, se Martin Rajniš od roku 2002 po návštěvě Afriky rozhodl naprosto změnit svůj přístup k architektuře a ke způsobu stavění a obrátil svou pozornost opačným směrem. „Nebaví mě drahá architektura, nebaví mě bedny a nebaví mě módní záležitosti.“ vyjmenovává typy staveb, kterým se nyní již vyhýbá a které jej přestaly zajímat.

Za tu dobu 12 let má již jeho Huť architektury na kontě řadu neobvyklých a pozoruhodných staveb (asi nejznámější se stala Česká Poštovna na Sněžce), které mají jedinečný rukopis a jasný názor – být co nejvíc blízké člověku a přírodě.

„To, co my děláme, se jmenuje ‚Přirozená architektura‘. Tedy architektura, která používá věci, jež se za ty miliardy let evoluce v přírodě vyvinuly tak, že jsou geniální a úžasné. A samozřejmě, že když se blížíme k přírodě a zároveň se snažíme být ekonomičtí a zároveň přemýšlíme i o tom, aby intervence každé stavby do přírody a prostředí byla na svém počátku i konci minimální, tak tím pádem jaksi ‚mimochodem‘ děláme to, čemu se dnes vznosně říká udržitelný rozvoj a udržitelná architekturu.“ popisuje důvody, které vedly k získání ceny za udržitelnou architekturu.

„Ale moderní hesla zapadnou. Naproti tomu tak srozumitelný symbol jako je Přirozená architektura, zůstane. Věřte mi, že my přehodíme výhybku světové architektury.“ doslova volá architekt Rajniš s nadšením a vizionářskou přesvědčivostí, která nedovolí nikomu pochybovat o tom, že se mu to opravdu povede.

Výstava nabízí návštěvníkům přehlídku prací Rajnišovy ‚Hutě architektury‘ a to jak formou velkoformátových fotografií, tak řadou dřevěných modelů, které názorně předvádějí, jaké se z jednoduchých prvků dají vytvořit poměrně komplikované a přitom elegantní a překvapivé tvary. Nechybí ani videoprojekce z předávání ceny a dokonce jeden objekt v 'životní velikost' - má název Sloní hřbet, je vytvořen z neopracovaných větví a je umístěn na střešní terase galerie. Symbolizuje onu původní inspiraci ve stavitelství primitivních domorodců, kteří své domy tvoří v harmonii s přírodou naprosto přirozeně, aniž by museli přemýšlet o tom, zda jejich činnost je či není trvale udržitelná.

 

Dále doporučujeme:

Dokument Lucie Králové s názvem Pahrbek český (2009) o stavbě nové poštovny na Sněžce najdete v archivu České televize ZDE.