První stopa Kamila Mrvy v Plzni. Chátrající kuželna ze 30. let se promění na centrum cyklistiky a kavárnu

Pátek, 5. Červen 2020 - 0:23
| Napsal:

Oceňovaný architekt Kamil Mrva má zakázky na rok dopředu a další projekty kvůli nedostatku času musí dokonce často odmítat. Přesto se společně s architektkou Michaelou Mrázovou ze svého kopřivnického studia Kamil Mrva Architects pustil do renovace chátrající budovy kuželny ve Štruncových sadech v centru Plzně. Půjde tak o první realizaci Mrvova ateliéru v Plzeňském kraji. Památkově chráněnému objektu architekt navrátí ztracený lesk i něco z původní podoby ze 30. let minulého století. Proč Mrva na nabídku kývl a jak renovace pokračuje?

Památkově chráněná kuželna ve Štruncových sadech v Plzni se promění podle návrhu studia Kamila Mrvy na centrum cyklistiky a kavárnu, vizualizace. Zdroj: Kamil Mrva Architects
Fotoalbum: 

Z bývalé kuželny ve Štruncových sadech v Plzni vznikne centrum cyklistiky s kavárnou. Ve vašem portfoliu najdeme mimo jiné i přestavbu garáží v Trojanovicích, které nyní slouží jako útulná kavárna Trojkafe a další podniky. Je to náhoda nebo vás právě tyhle projekty lákají?

Menší, drobné stavby, které mají určitou historii a čekají na novou náplň, mě zajímají a lákají. Rád pomáhám oživovat stavby určené pro veřejnost.

Jak jste se k projektu v Plzni vlastně dostal a co vás přesvědčilo, abyste ho vzal? 

To bylo jednoduché. Architektka Michaela Mrázová je sestra Vendy Mirošovské, vedoucí spolku Bikeheart. Místo má nádhernou atmosféru, v blízkosti centra a sportovních aktivit. Takový projekt zkrátka nelze odmítnout. 

Jak přestavba pokračuje? Jde všechno dle plánu, nebo vás něco překvapilo?

Tato malá stavba je kulturní památkou, projekt jsme konzultovali s památkáři a dalšími potřebnými institucemi. Trochu se protáhla příprava povolení stavby, ale dnes již přestavba zdárně probíhá.


Budova bývalé kuželny v Plzni před renovací. Foto: Studio Toast

Objekt bývalé kuželny pochází z 30. let minulého století a ve svém návrhu počítáte s obnovou určitých prvků z této doby. Je to tak? 

Minulý týden se například instalovala tři nová speciální kruhová okna, a to na místě těch původních, která byla částečně zazděna a necitlivě přestavěna. 

Vaše architektonická kancelář se hodně věnuje výstavbě rodinných domů, které vznikají většinou jako novostavby. Jak se stavíte k renovacím? Co je vám bližší?

Je pravda, že jsme se dříve hodně věnovali rodinným domům, hlavně v počátcích ateliéru. Dnes navrhujeme mimo jiné pro obce veřejné prostory včetně rekonstrukcí budov. Co je mi bližší? Za dvacet let práce v tak nádherném oboru jako je architektura, jsme si vyzkoušeli různá témata a přístupy tvorby. Mám rád, když má daný úkol zajímavý, hezký příběh. 

Média o vás často píší v tom duchu, že jste se z regionálního architekta sídlícího v Kopřivnici vyšvihnul na tvůrce celorepublikového významu. Jak to vnímáte vy?

V současné době pracujeme možná na padesáti projektech najednou, já osobně nemám moc času vnímat rozdíl mezi regionálním a celorepublikovým významem. Pokud vás práce baví a stane se koníčkem, tak je to prima.


Vizualizace proměny interiéru kuželny podle návrhu studia Kamila Mrvy. V objektu vznikne centrum cyklistiky a kavárna

Pocházíte z Valašska. V tomto kraji zanechal nesmazatelnou stopu architekt Dušan Jurkovič. Jednou z vašich nejznámější realizací je přestavba výstupní stanice na Pustevnách, která se nachází v blízkosti památky Libušín právě od Jurkoviče. Jak k tomu došlo?

Ano, narodil jsem se v Novém Jičíně, protože u nás v Kopřivnici není porodnice, ale většinu času jsem strávil doma v Kopřivnici nebo na Bečvách, v blízkosti Pusteven, odkud pocházejí moji předkové. Na Pustevnách jsme jako děti jezdili na lyžích, Jurkovičovy stavby znám odmalička.
Ve spolupráci s obcí Trojanovice jsme byli osloveni k přestavbě výstupní stanice lanové dráhy. Nebylo jednoduché vedle slavných staveb navrhnout a následně zrealizovat novodobou veřejnou stavbu. Jsme rádi, že jsme přispěli k očistě tak důležitého turistického místa.

Střední průmyslovou školu stavební ve Valašském Meziříčí navštěvovali známí i oceňovaní architekti, třeba Václav Hilský, Zdeněk Trefil nebo Jindřich Halabala. Vy sbíráte jedno ocenění za druhým. Kdy se ukázalo, že máte pro architekturu nadání? Vynikal jste už na škole?

Když jsem začal studovat stavební průmyslovku ve Valašském Meziříčí, netušil jsem, že budu architektem. Bylo to těsně před revolucí, naše rodina nebyla tehdy „politicky přijatelná“ pro tehdejší režim, takže studium na vysoké škole byla asi utopie. Bavilo mne kreslit, rýsovat i zedničit. Nádhernou atmosféru listopadových dnů jsem prožil právě na průmyslovce a najednou přihláška na vysokou školu nebyla problém. Měl jsem štěstí.

Studoval jste u slavného architekta Karla Pragera. Jak na to vzpomínáte? Co nejdůležitějšího pro vaši další práci vám předal?

To bylo také nádherné období, rád vzpomínám na pana architekta Pragera a jeho tah na branku. Pro mne byl možná nejdůležitější jeho tvrzení o tom, že „místo určuje děj“.

Na studijní cestě po Severní Americe jste studoval především stavby F. L. Wrighta, který při navrhování i výuce vždy kladl důraz na to, aby studenti „studovali přírodu, milovali přírodu, zůstali spojeni s přírodou,“ protože vás „nikdy nezradí“. Co jste si z jeho práce, nebo řekněme přístupu odnesl vy?

Každá stavba Wrighta, kterou jsem mohl poznat osobně, má své kouzlo a originální řešení. Ano, spojení s přírodou, vztah mezi exteriérem a interiérem stavby, přírodní materiály na domech, nebát se ovlivňovat veřejné prostranství… je toho více.


Kamil Mrva studoval na brněnské fakultě architektury a absolvoval krátkou praxi v pražském ateliéru Gama pod vedením Karla Pragera. Před více než 15 lety založil vlastní architektonické studio Kamil Mrva Architects v Kopřivnici. Pracuje především na zakázkách v regionu, mezi jeho realizace patří například vlastní rodinný dům s ateliérem, zvonička na Horečkách, rodinný dům v Novém Jičíně, výstupní stanice lanové dráhy na Pustevnách nebo přestavba polyfunkčního domu v Trojanovicích.

Zajímá vás téma udržitelnosti? Jak a do jaké míry se vám daří prosazovat udržitelnost při navrhování vašich projektů? 

Udržitelnost je dnes velké téma. V našem ateliéru se o to snažíme celou dobu tak, aby stavby byly zároveň funkční a ekonomicky nenáročné v kontextu místa.

Podle čeho si vlastně vybíráte, na čem budete pracovat? 

Není to jednoduché, mrzí mě, že musíme hodně zájemců odmítat, někdy nestíháme na poptávky ani odpovídat. A mezi těmi různými se objeví zajímavé zadání, o kterém přemýšlíte a řeknete si, tak to zkusíme… Hodně nových klientů přišlo na doporučení jejich kamarádů, našich spokojených klientů.
Dnes to již mám tak, že si prvně vyzkouším myšlenky a skici, zda to takzvaně „bude fungovat“, a pak připravím cenovou nabídku a návrh smlouvy.  

V ani ne třítisícových Trojanovicích se vám za deset let podařilo uskutečnit deset realizací, díky nimž se Trojanovice dostaly na architektonickou mapu Česka, za všechny můžeme jmenovat třeba přestavbu obecního domu na potraviny Hruška. Povedlo se to zejména díky úzké spolupráci se starostou obce. Myslíte, že se něco podobného může povést i ve větším městě?

Je to o vztahu starosty s architektem. V Trojanovicích působíme jako architekti obce. Ve větším městě jsou již pozice architekt města, nebo konzultant či poradce, například v Litomyšli se to podařilo za velkého přispění architektky Zdeňky Vydrové a vedení města.

Co z poslední doby u nás hodnotíte jako architektonicky zajímavé projekty?

Máme zde spousty zajímavých počinů. Líbí se mi stavby Standy Fialy, Josefa Pleskota či Petra Hájka.

Čím si vysvětlujete, že jsou Češi, pokud jde o architekturu, poměrně dost konzervativní? Bourání, ani velké přestavby obecně nevnímáme moc pozitivně, moderní architektury se bojíme.

To je pravda, že Češi, co se architektury týče, jsou hodně konzervativní, hlavně střední a starší generace. Mladá generace, která nezažila bývalý režim, je možná více otevřenější, ráda cestuje, učí se jazyky a nebojí se modernosti.

S architektem Kamilem Mrvou vznikla dvě videa v rámci pořadu Architektura v betonu z produkce internetové televize EARCH.TV:

Rodinný dům v Novém Jičíně

Polyfunkční dům Hruška v Trojanovicích