Tak trochu jiná metropole

Pondělí, 4. Listopad 2013 (Celý den)
| Napsal:

Přinášíme vám další z článků zařazených do soutěže EARCHu - Architektura na cestách. Jedná se o články našich čtenářů, kteří tímto způsobem hrají o hodnotné ceny. Neváhejte tak, dejte jim své srdíčko do hodnocení a pomozte vyhrát právě tomuto článku!

Dnes vám přinášíme pohled na urbanismus, druh zástavby a historii Bulharské metropole.

současná podoba Sofie – foto © Nikolay Brankov
Fotoalbum: 
současná podoba Sofie – foto © Nikolay Brankov
současná podoba Sofie – foto © Nikolay Brankov
současná podoba Sofie – foto © Nikolay Brankov
současná podoba Sofie – foto © Nikolay Brankov
současná podoba Sofie – foto © Nikolay Brankov
současná podoba Sofie – foto © Nikolay Brankov
současná podoba Sofie – foto © Nikolay Brankov
současná podoba Sofie – foto © Nikolay Brankov
současná podoba Sofie – foto © Nikolay Brankov
současná podoba Sofie – foto © Nikolay Brankov
současná podoba Sofie – foto © Nikolay Brankov
současná podoba Sofie – foto © Nikolay Brankov

Leží na úpatí Vitoši, velkolepého pohoří, obohacujícího jeho městské panorama o svou magickou zelenomodrou siluetu. Jeho ulicemi pohodovali legie Konstantina Velikého a sám císař o něm prohlašoval: „Serdica, to je můj Řím.“ Jeho srdce tvoří jeden z nejstarších křesťanských chrámů, a ten mu dal jméno. Jeho podoba se mnohokrát měnila a pohybovala v rozmezí od významné strategické pevnosti až k bezvýznamnému provinčnímu městečku. Roku 1879 získalo svou roli poslední - stalo se hlavním městem a velmi rychle dosáhlo kulturní, společenské i architektonické úrovně i lesku evropských metropolí - Paříže, Bruselu, Vídně. Dnes jde o velké a rušně město, ve kterém si každý zvídavý turista najde své místo k zastavení. Je to město, jehož motto hlásá: "Roste, ale nestárne." Asi málokdo z vás uhodne, že je řeč o Sofii, hlavním městě Bulharska.

Dnešní podoba Sofie se ustálila, a přestože prošla určitými transformacemi a do určité míry ztratila svůj lesk, jde o město, jehož atmosféru budeme jen stěží hledat v Paříži nebo ve Vídni. Podívejme se na ně i jeho architekturu na rozdíl od běžných turistických průvodců, všímajících si spíš nejvýznamnějších architektonických děl, trošku jiným pohledem - projděme se rovnou jeho ulicemi, skrývajícími opravdové poklady, a vychutnejme jedinečnou atmosféru jedinečného města.

Centrum bylo založeno pravidelně - větší, široké a rušné bulváry se střídají s menšími, úzkými a klidnými ulicemi. Samotná zástavba se v průběhu let měnila a především rostla co do objemu, přesto však je velká část obytných domů původních - z přelomu 19. a 20. století. A jedná se o skutečné architektonickými skvosty, navržené dle vzorů tehdejší evropské architektury, a to především vídeňské. Je tu ale jeden významný rozdíl - jde o stavby menších rozměrů (nízkopodlažní domy a rodinné vily). Typologií i hmotou navazují na staré bulharské tradice, formou a estetikou však čerpají z architektonických tendencí velkých metropolí. A právě tuto symbiózu najdeme v jiných evropských městech zcela výjimečně.

Celková zástavba byla založena na jednotce městského rodinného domů, a tak působila velmi vyváženě a harmonicky. Dnes stojí na mnoha parcelách větší a mladší budovy a vzhledem k tomu působí zástavba různoroději, roztříštěněji a tedy i více dynamicky a původní domy tak někdy zůstávají schované mezi těmi většími. Staré bohatě zdobené plastické fasády s výrazním členěním se často před vámi zjeví až v momentě, kdy to vůbec nečekáte. Velká část těchto staveb však ztratila svou svěžest nebo přímo chátrá, i tak však tyto domy tvoří elegantní, někdy až divadelní kulisu každodenního života ve městě. Nejeden uspěchaný kolemjdoucí si zčistajasna položí otázku, jaké je jejich tajemství, o čem vypráví jejich příběh. Mnohdy však tato tajemná minulost zůstane neodhalená a nakonec odejde i s domem na věčnost. Některé stavby prostě nemají to štěstí a musí uvolnit místo novým a větším budovám. Jiné však štěstí potká a jsou zrekonstruovány, čímž se stávají pro oko kolemjdoucích ještě větším překvapením a potěšením. No, a zbylé domy si mohou jen uchovávat naději, že i ony budou třeba jednou obnoveny. I taková je bohužel zdejší realita.

Ale pravě tato architektonická díla vytvářejí neopakovatelnou atmosféru města, jeho půvab a jsou to pravě ony, co dělají Sofii Sofií. Tato architektura je živou vzpomínkou na dobu jejího vzniku jako moderního města a zároveň elegantní kulisou současného městského života. Proto se na závěr zastavme, usedněme v některé z mnoha kaváren a vychutnejme si dobrou sofijskou kávu.

Tento článek se účastní Letní soutěže EARCHu - Architektura na cestách. Seznam všech soutěžních článků najdete zde. Svůj hlas tomuto článku můžete dát kliknutím na bílé srdíčko.