EARCH TÝDENÍK: Nový památník 17. listopadu naproti kanceláři Roberta Fica. Lakuje se lanovka na Petřín a v Hamburku bude dvojče Vltavské filharmonie
7 novinek z architektury vybírá redaktorka Adéla Vaculíková.
Adéla Vaculíková , 24. 11. 2025
Památník 17. listopadu v Bratislavě
V centru Bratislavy na Náměstí svobody je nový památník sametové revoluce. Má tvar nízkého kvádru, je z betonu a na povrchu má otisky stop jako symbol pohybu davu. Autory jsou Emil Lackovič, Emanuel Zatloukaj a Jakub Trajter.
Památník byl odhalen symbolicky 17. listopadu. Ještě tentýž den ho obestoupili demonstranti. Nachází se totiž naproti budovy Úřadu vlády, před kterou na 50 000 lidí protestovalo proti vládě Roberta Fica. 17. listopad byl letos na Slovensku celkově jiný. Poprvé tam nebyl státním svátkem s pracovním volnem – změnu prosadila právě současná slovenská vláda. I vůči tomuto rozhodnutí lidé okolo nového památníku vyjadřovali nesouhlas.
Lakuje se lanovka na Petřín
Výroba nových vozů pro petřínskou lanovku podle návrhu studia designérky Anny Marešové pokročila do další fáze. Švýcarská firma Garaventa už dokončila svaření základních konstrukcí obou kabin, které nyní putují do lakovny. Hotové vozy dorazí do Prahy zhruba za pět měsíců, to už bude také dokončena pokládka kolejnic. První jízdy s cestujícími jsou plánované na léto 2026.
V Hamburku jako v Praze – soutěž na budovu Státní opery
Hamburk je od Prahy vzdálený zhruba 650 kilometrů. Brzy si ale obě města budou symbolicky blíž – spojí je totiž dvojice nápadně podobných hudebních staveb. V Hamburku se chystá nová Státní opera a její podoba zřetelně připomíná pražskou Vltavskou filharmonii. A není to náhoda: obě budovy navrhla kancelář BIG.
Jakmile se první vizualizace hamburské Státní opery objevily v médiích, rozpoutala se diskuse. Architektura Ctrl+C, Ctrl+V, nebo jen silný rukopis ateliéru? Srovnání je těžké se ubránit: obě budovy pracují s veřejně přístupnými rampami obtočenými kolem hmoty, které pozvolna propojují interiér s okolním nábřežím. Praha má Vltavu, Hamburk Labe – a BIG zjevně jednotný přístup k hudebním stavbám u vody.
Co si město Praha o podobnosti upřímně myslí, oficiálně nevíme. Na Instagramu ale BIGu poblahopřál k vítězství a vyjádřil těšení se na „kulturní osu Praha–Vltava–Labe–Hamburk“. Až budou obě budovy stát, možná by šel uspořádat výměnný pobyt orchestrů. Hudebníci si třeba ani nevšimnou, že jsou o stovky kilometrů jinde.
Patrimonium pro Futuro pro pivovar v Kostelci nad Černými lesy
Národní památkový ústav vyhlásil letošní držitele cen Patrimonium pro Futuro, které oceňují příkladnou péči o památky. Největší úspěch slaví záchrana pivovaru v Kostelci nad Černými lesy – projekt zvítězil jak v kategorii Zachráněná památka, tak v ceně veřejnosti.
Areál Černokosteleckého pivovaru zažil svůj největší rozkvět za první republiky a dodnes patří k nejhodnotnějším památkám svého druhu. Na konci 80. let ale začal chátrat. Obrat přišel až v roce 2000, kdy komplex koupili současní soukromí majitelé. „Vyklidili tisíce kubíků suti a pustili se do náročné obnovy. Opravili střechy, fasády i dvory a zprovoznili historickou varnu, parní stroj či sladovnické zařízení,“ shrnuje NPÚ. Dnes tu funguje muzeum, kulturní centrum, minipivovar i restaurace – ocenění je jen potvrzením toho, že stojí za návštěvu.
Další ceny NPÚ letos putují například k týmu, který obnovil dálniční most u Vojslavic, původně součást ambiciózní prvorepublikové dálnice na Podkarpatskou Rus, nebo za revitalizaci zahrady a oranžerie na zámku Dobříš. Osobností roku se stal in memoriam památkář Vlastislav Ouroda.
Kompletní přehled oceněných projektů najdete zde.
50metrová dřevostavba v Rotterdamu
V Rotterdamu se otevřela „nejudržitelnější budova Nizozemska“ – alespoň tak o projektu mluví jeho developer Nice Developers a architekti MEI architects and planners. Dům má terasovitou strukturu, výšku 50 metrů a z 90 % je postavený ze dřeva, což z něj dělá největší dřevostavbu v zemi.
Pozornost si ale zaslouží i typologicky: SAWA je bytový dům se 109 jednotkami, z nichž polovina je určena k prodeji a druhá slouží jako nájemní bydlení pro střední příjmové skupiny. Nájem tu získali zejména pracovníci ve zdravotnictví, školství a policii.
S projektem je spokojené i vedení města: „SAWA dokazuje, že dostupné bydlení a udržitelnost mohou jít ruku v ruce. Díky pravidlům priority mohou klíčoví pracovníci dál žít v Rotterdamu, blízko svých pracovišť a komunit,“ uvedla Chantal Zeegers, radní pro stavebnictví, bydlení a klima.
Nové knihy
Na knižní trh dorazily nové publikace o architektuře. Historik architektury Pavel Zatloukal vydal obsáhlou knihu Od obelisku ke střídmosti, která mapuje architektonický a urbanistický vývoj Brna v 19. století. Publikace kombinuje text s množstvím dobových citací a rozsáhlým obrazovým doprovodem.
Novinku představili také architekti Ján Stempel a Jan Jakub Tesař. Vydali další pokračování své řady mapující současné rodinné domy – tentokrát pod názvem 66 domů. Série původně vycházela jako 99 domů, autoři ale výběr zúžili, aby v publikaci bylo více místa pro vysvětlující texty.
Více k tématu
Co všechno je špatně se současnou architekturou
Magazín Dezeen spustil nový seriál Performance Review (Recenze výkonu), v němž si bere na mušku současnou krizi architektury a designu. Místo obvyklého představování hotových staveb se tentokrát zaměřuje na to, proč profese ztrácejí vliv, proč v nich panují špatné pracovní podmínky a jak se tvůrci vyrovnávají s tlakem na rychlost, výkonnost a udržitelnost. Série má být podle redakce pokusem podívat se za lesk hotových vizualizací a otevřeně pojmenovat systémové problémy oboru.
Zatím vyšly články: Everything that's going wrong with architecture, How architecture fees got so low a Everything that's going wrong with design.
