Výsledky architektonické soutěže na lávku mezi Holešovicemi a Karlínem

Úterý, 12. Prosinec 2017 - 0:08
| Napsal:

Před několika dny byly vyhlášeny výsledky mezinárodní architektonické soutěže na řešení lávky spojující břehy pražských částí Holešovice a Karlína. Porota udělila pouze první a třetí místo a dvě odměny. Vítězi se stali Marek Blank a Petr Tej, kteří stojí za návrhy několika dalších mostů a lávek po celé republice.

Vítězný návrh soutěže na lávku Holešovice-Karlín, povinný zákres, Marek Blank, Petr Tej
Fotoalbum: 

SOUTĚŽE

Karlín i Holešovice v současnosti patří mezi nejživější čtvrtě v širším centru Prahy. Jejich propojení však dodnes zajišťuje pouze Hlávkův most a Negrelliho viadukt. Plány na propojení obou břehů Vltavy s přístupem na ostrov Štvanici se intenzivně řešily už v devadesátých letech. V roce 1999 proběhla i architektonická soutěž na lávku právě mezi Karlínem a Holešovicemi, kterou vyhrál tým profesorky Aleny Šrámkové. Její realizaci ale definitivně pohřbily povodně o tři roky později, které zvýšily požadavky na protipovodňová opatření.

Novou architektonickou soutěž na bezbariérové přemostění břehů Karlína a Holešovic s přístupem na ostrov Štvanici pak letos zjara vyhlásil magistrát Hlavního města Prahy. Lávka sloužící pěším a cyklistům se má na straně Karlína nacházet na Rohanském nábřeží, v Holešovicích pak na nábřeží Bubenském naproti bráně do Pražské tržnice.

POROTA

Do čela poroty zasedl významný „mašinistický“ architekt Mirko Baum, který na přelomu šedesátých a sedmdesátých let patřil mezi členy legendární Školky SIAL. Baum navrhl v České republice hned dva mosty, u nichž můžeme stále vyčíst inspiraci technicistní mašinistickou architekturou – jedná se o lávku v Hradci Králové a Komenského most v Jaroměři. Dalšími nezávislými členy poroty se stali architekti Radek Kolařík, Barbora Šimonová, Ivan Lejčar a stavební inženýr Ondřej Hofmeister. Nezávislou část poroty pak tvořili Karel Prajer z pražského magistrátu, vedoucí Kanceláře projektů a soutěží IPR Praha Marek Kopeč, náměstek pro dopravu Petr Dolínek

OCENĚNÍ

V jednokolové mezinárodní soutěži nakonec porota hodnotila 48 návrhů. Při pročítání zápisu z hlasování je patrné, že vítězný návrh architektů Marka Blanka a Petra Teje měl jasnou podporu členů poroty od samého začátku. Pro návrh lávky z dílny Lukáše Landy a Pavla Raka, který získal třetí místo, už porota hlasovala rozpačitěji – v předposlední etapě hlasování pro něj zvedlo ruku jen 7 členů poroty z celkových 11. Kvalita projektu Landy a Raka je totiž podle poroty vzhledem k celkovému vítězi „nesrovnatelná“. Zatímco vítěznému návrhu udělila porota procentuální ohodnocení 100 %, projektu umístěnému na třetím místě už jen 40 %. Druhé místo porota bez explicitního zdůvodnění neudělila – lze se ale domnívat, že zkrátka nenašla dostatečně kvalitní návrh zasluhující si toto ocenění. Kromě prvního a třetího místa pak porota udělila ještě dvě odměny. První získala architektonická kancelář Petr Hájek architekti, druhou Sdružení architektů – Jurák, Filsak.

REALIZACE

O tom, jaká lávka ale nakonec Vltavu skutečně překlene, není prozatím definitivně rozhodnuto – nyní bude následovat jednací řízení, ve kterém bude mít hlavní slovo město a důležitou roli v tzv. jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU) budou hrát investiční náklady. Projekty se také budou dále dopracovávat, vzhledem k jednoznačnému hlasování poroty ve prospěch vítězného návrhu se ale můžeme domnívat, že k realizaci by měli přistoupit právě Marek Blank s Petrem Tejem. Vyhlášení výsledků také nabralo velké zpoždění, což bylo vysvětleno tím, že se sešlo mnoho návrhů, kvůli kterým se porota musela sejít hned dvakrát.

Marek Blank se s Petrem Tejem pravidelně účastní soutěží na mosty a lávky po celé republice a zaznamenávají v nich velké úspěchy. V soutěži na Komenského most v Jaroměři z roku 2013, který nakonec realizoval Mirko Baum, získali druhou cenu, soutěž na lávku přes řeku Lubinu v Příboře minulý rok vyhráli a letos v lednu dostali i druhou cenu v soutěži na most v Litvínově, který nakonec budou realizovat.

Následuje představení čtveřice oceněných projektů soutěže na lávku mezi Holešovicemi a Karlínem, které doprovodí  hodnocení poroty a krátký popis návrhů. Detailní představení oceněných projektů přineseme v příštích dnech.

1. místo, Autoři Ing. arch. Marek Blank, Ing. arch. MgA. Petr Tej, Ph.D. Spolupráce Ing. Jan Mourek, Janek Srnka, Ing. Jiří Hejzlar

Konceptem mostu je prostorová křivka (niveleta mostu) vinoucí se krajinou a reagující plynule na výškové a půdorysné požadavky zadání. Koncepce konstrukce mostu reaguje pokorně na panorama Prahy, na napojení na holešovický a karlínský břeh i na vítězný urbanistický návrh řešení ostrova Štvanice. Je zvolena konstrukce, která nejde do výšky, nebrání chodcům a cyklistům v pohledech na město, vodu a stromy. Architektura mostu využívá minimalistického sochařského tvarosloví. Most je vyroben z ušlechtilého materiálu ultra-vysokohodnotného betonu (UHPC – ultra-high-performance-concrete) s lesklým bílým mramorovým povrchem.

Hodnocení poroty: Návrh vyhověl nadstandardně podle kritéria kvality celkového řešení lávky, tedy z hlediska kvality architektonického návrhu, konstrukčního řešení a urbanistického začlenění, hospodárnosti a ekonomické přiměřenosti zvoleného řešení vzhledem k naplnění preferencí zadavatele.

Autorům se podařilo elegantně zapojit lávku pro pěší a cyklisty do daného prostoru při respektování výšky konstrukce nad hladinou Q 2002 + 1 m, přičemž předpolí na holešovické straně řeší plynule, esteticky i funkčně pohyb pěších a cyklistů zvednutím krajního pole v čase povodně, čímž beze zbytku respektuje podmínky zadavatele.

Také z hlediska širších urbanistických vztahů se jedná o velmi zdařilé řešení, které se harmonicky začleňuje do osnov Karlína a Holešovic. Zároveň dobře využívá nivelity terénu na Štvanici.

Elegance plynulé křivky nosné konstrukce mostu je podtržena volbou materiálu, kterým je ultra-vysoko-hodnotný beton (UHPC – ultra-high-performance-concrete) umožňující provedení kvalitního hladkého povrchu. UHPC splňuje nároky na bezúdržbový a z hlediska životnosti kvalitnější materiál komfortněji, než běžně užívaný beton.

Vyšší cena vlastního stavebního materiálu je vyvážena subtilním průřezem vedoucím k redukci hmotnosti. Právě jeho vysoké pevnostní parametry umožňují poměrně velké rozpětí polí. UHPC je progresivní, inovativní materiál umožňující architektonicky i konstrukčně moderní elegantní řešení.

Navržená šířka lávky 3 m je hraniční. Porota doporučuje zvážit případné rozšíření.

Marek Blank, Petr Tej

Blank, Tej

3. místo, Autoři Ing. arch. Lukáš Landa, Arch. Pavel Rak. Spolupráce Ferrari Gartmann AG, Patrick Gartmann, Patrick Tester, Gábor Gyenese

V části Prahy mezi Holešovicemi a Karlínem nám nepřijde vhodné jakkoliv zasahovat do panoramatu a vytvářet v oblasti novou „dominantu”. Proto volíme jednoduché liniové vedení lávky, která svou formou nenápadně zapadá do existujícího kontextu.

Schodišti v ose lávky je zajištěn nejpřímější možný přístup na lávku. Přes rampy kolmé k její ose je na obou březích a na ostrově umožněn plynulý a intuitivní pohyb cyklistů.

Před Pražskou tržnicí vzniká smíšená pěší zóna se sníženou rychlostí, na straně Karlína malá piazzeta plynule propojuje Rohanské nábřeží s nástupem na most.

Hodnocení poroty: Návrh vyhověl nadstandardně kritériu kvality celkového řešení lávky, tedy z hlediska kvality architektonického návrhu, konstrukčního řešení a urbanistického začlenění, hospodárnosti a ekonomické přiměřenosti zvoleného řešení vzhledem k naplnění preferencí zadavatele.

Porota oceňuje jednoduchost základní geometrie, eleganci půdorysného tvaru, předpokládatelnou úspornost detailu, účelnost navrhovaných materiálů a technologií. Silným motivem je Vodorovná linie mostovky, která výrazným způsobem zklidňuje dálkový pohled na městské panorama.

Slabší stránkou návrhu jsou návaznosti na oba břehy i ostrov Štvanici, symetrické řešení ramp doplněných schodišti, umístěnými v ose lávky na straně Holešovic i Rohanského ostrova, není adekvátní místu a z provozního hlediska je sporné. Stejně tak nelze považovat umístění schodiště v nejnižší části ostrova Štvanice za vhodné, a to jak z hlediska provozu lávky tak i pohybu návštěvníků ostrova, tak i z hlediska vztahu konstrukce a morfologie. Vytýkané nedostatky jsou podle většinového názoru členů poroty odstranitelné v rámci potenciálního dopracování návrhu tak, aby jejich dopad byl eliminován.

3. místo

3. místo

Odměna, Petr Hájek Architekti, s.r.o. Autoři: Petr Hájek, Martin Stoss, Nikoleta Slováková, Tereza Keilová. Spolupráce: Jiří Čepelka, Jan Vyštejn

Navržená konstrukce je romantickou představou lávky (pro pěší a cyklisty) kombinované s přívozem. Přívoz je navržený jako soustava samostatných šlapacích vozíků zavěšených na trojici samostatných vodících kolejnic. Šlapací vozíky mohou být v čase doplňovány jak početně, tak i z hlediska jejich doplňkové funkce. Vozíky lze použít k dopravě z jednoho konce na druhý a převézt cestující nebo náklad. Lze si je však také představit jako individuální kabiny pro piknik nad hladinou řeky, rybářský domek, pozorovatelnu, ateliér v plenéru a jinak…

Hodnocení porotyNávrh svou architektonickou kvalitou, svým konstrukčním řešením, svou hospodárností a svou ekonomickou přiměřeností vcelku vyhověl požadavkům zadavatele. Je sympatický svou přímočarostí, svou přehledností a v neposlední řadě i svým určitým humorem, projevujícím se v dodatečné nabídce tří gondol uváděných v pohyb lidskou silou.

Návrh přináší zajímavou myšlenku výrazně technicistního řešení s vysokým stupněm dílenské prefabrikace. Stavebnice založená na prostorovém rastru rovnostranných trojúhelníků připomíná, ženijní konstrukce známe z oblasti mobilních vojenských konstrukcí (Bailey-Bridge) a z oblasti pomocných konstrukčních provizorií. Vzhledem k důsledné prefabrikaci se jedná o celkem ekonomickou konstrukci, pouze ale za předpokladu účinného a trvalého protikorozního opatření.

Návrh ignoruje napojení konstrukce na urbanistické osnovy obou městských částí, též napojení na ostrov Štvanice je více méně nahodilé. Je-li tato nahodilost úmyslná a je-li předností nebo nedostatkem návrhu bylo předmětem nerozhodné diskuze.

Odměna

Odměna Hájek

Odměna, Sdružení architektů – Jurák, Filsak. Autoři: Ing. arch. Přemysl Jurák, Ing. arch. Karel Filsak. Spolupráce: Ing. arch. Roman Chvilíček, Ing. Libor Pokorný, Ing. Martin Kovář

Předepsaná minimální světlá výška pro dolní plavební kanál a snaha o co nejjednodušší propojení obou břehů nás vede ke zvolení trámové konstrukce, na kterou je zavěšená konstrukce pochozí lávky. Toto řešení umožnuje jednoduché propojení, aniž by nosná konstrukce ovlivňovala průtok vody v případě povodně. Vytvořili jsme lávku lapidární, která je příjemnou komunikací s úzkou vazbou na hladinu řeky a ostrov Štvanici. Pochozí plocha je při její konstantní výšce v nejnižší přípustné vzdálenosti od hladiny řeky. Domníváme se, že přirozené řešení bez komplikovaných mimoúrovňových nástupů je nutný předpoklad pro vytvoření nové příjemné městské spojnice pro pohodlné každodenní využití.

Hodnocení poroty: Návrh vyhověl kritériu kvality celkového řešení lávky, tedy z hlediska kvality architektonického návrhu, konstrukčního řešení a urbanistického začlenění, hospodárnosti a ekonomické přiměřenosti zvoleného řešení vzhledem k naplnění preferencí zadavatele.

Zvolená forma lávky je jasná a svou monumentalitou vhodně doplňuje říční panorama. Elegantní křivka lávky logicky a správně navazuje na hlavní urbanistické osy na obou březích.

Konstrukce je architektonicky dělená na nosnou a nesenou pochozí část. Navržena je jednoduše a slibuje přiměřenou cenu realizace. Zvolené výškové řešení pochozí části lávky plynule a přirozeně navazuje na cesty na obou stranách řeky. Otázkou je monumentální výstup na ostrov Štvanice.

Zásadní slabinou návrhu je chování konstrukce při povodni. Zatopená část lávky by vysoce pravděpodobně vytvořila bariéru, která by zřejmě zatížení povodňovou vodou neodolala.

Je škoda, že autoři v této souvislosti k příkladu nevyužili možnosti zdvihání pochozí části lávky, které se nabízelo.

Odměna Filsak

Odměna Filsak