YAA 2010 | Polyfunkční komplex okolí Branických ledáren

Pátek, 13. Srpen 2010 - 2:00
| Napsal:
Základním cílem mého návrhu bylo scelení oblasti a zlepšení orientace v ní. Ze současného stavu jsem se rozhodla zachovat památkové chráněné objekty bývalých ledáren a vršovické vodárny, dále pak také současný tenisový areál. Tyto zachované objekty a vstupy do území jsem propojila hlavní komunikační křivkou, která se vine od vstupu do území.

poloha řešeného území:

Oblast se nachází na území prahy 4 – Braník. Území je na pravém břehu Vltavy a přímo s touto řekou sousedí. Dalo by se říct, že území působí odříznutě od okolní zástavby a to zvláště dopravními komunikacemi. Ze severu je to silnice 1. třídy – Jižní spojka, ze západu jde pak o komunikaci 3. Třídy – ulic Modřanskou. Oba tyto dopravní koridory jsou zdrojem vyšší hlukové hladiny v oblasti. Z jihu je pak území pomyslně ohrazeno železničním mostem. Ústředním orientačním bodem oblasti je areál bývalých ledáren.

popis současného stavu:

V současné době území kolem branických ledáren připomíná typický brownfield. Jde o území, které nemá jednotnou náplň, jehož funkční využití není pro dané území vhodné, a které nevyužívá svůj potenciál. Funkční náplní jsou hlavně skladové prostory pro různé společnosti, dále pak jsou zde také zastoupeny sportovní areály, zahradnictví, autocamp a mnoho dalších dílčích využití.

návaznost na okolí:

Jak již vyplývá z odstavce zabývajícího se polohou řešeného území, tato oblast je ohraničena od okolní zástavby velice rušnými komunikacemi a díky tramvajové trati mezi Albertovem a Modřanami je možnost propojení území s okolními oblastmi minimální. I přes tento fakt se mi podařilo přidat jeden přístupový vchod pro pěší a cyklisty. Vstupy do území vedou buď podél řeky – jedná se zvláště o rekreační návaznost, anebo podchody – do obytné části Braníku a podjezdem pro motorovou dopravu, který je situován naproti branickému pivovaru. Nedostatečná návaznost na okolí se na jednu stranu může zdát jako nepřekonatelným problémem, na druhou stranu ji je možné považovat za určitou výhodu, kdy si oblast může dostatečné hájit svůj svérázný ráz a nemůže být atakována rozvojem v okolí.

studie území:

Základním cílem mého návrhu bylo scelení oblasti a zlepšení orientace v ní.

Ze současného stavu jsem se rozhodla zachovat památkové chráněné objekty bývalých ledáren a vršovické vodárny, dále pak také současný tenisový areál. Tyto zachované objekty a vstupy do území jsem propojila hlavní komunikační křivkou, která se vine od vstupu do území. Takto křivka se svým architektonickým ztvárněním – park zde bude řešen jako park městského typu – stává intuitivním ukazatelem směru pohybu návštěvníků.

Dalo by se říct, že území je pomyslně rozděleno na 3 části s rozdílným charakterem řešení a to na oblast kolem ledárny, sportovní část a nábřeží.

tvorba veřejného prostoru v oblasti kolem ledáren

Řešené území jsem si pomyslně rozdělila do tří části podle rozdílné funkce nebo funkce okolních objektů. První část by se dala nazvat jako náměstí nebo hlavní veřejný prostor obytného souboru, druhá je řešením polosoukromého prostoru obytného komplexu a třetí je čistě rekreační a relaxační část kolem uměle vytvořené zátoky. Snažila jsem se o to, aby každý z těchto prostorů byl snadno identifikovatelný a měl svůj typický, nezaměnitelný ráz.

Náměstí obytného souboru

náměstí obytného souboru má relaxační, ale také reprezentativní funkci. Je navrženo jako obytná ulice, kam sice mají přístup i automobily a zásobování, ale předpokládá se zde minimální provoz. Relaxační funkce je v tomto případě zdůrazněna zeleným pásem uprostřed náměstí a vodními interaktivními plochami v klidové části náměstí. Reprezentativní funkci zde pak zastává celkový charakter náměstí s kamennou dlažbou, předzahrádkami a vodním kanálem. Nutnost reprezentativního vzhledu vychází z předpokladu vzniku luxusního bydlení v této čtvrti a doplňkové komerční funkce, která toto prostředí vyžaduje – advokátní kanceláře, ordinace specializovaných lékařů, atd. Vodní prvky a zeleň použitá v parteru by měla zlepšovat mikroklima náměstí.

Polosoukromý prostor obytného souboru

Polosoukromý prostor obytného souboru se rozprostírá v zeleném pásu mezi obytnými budovami, do kterého není zavedena automobilová doprava. Předpokládá se, že do tohoto prostoru budou mít přístup pouze obyvatelé okolních bytových domů. Tato část je v relativně svažitém terénu, což mi umožnilo vytvořit strukturu menších náměstíček a relaxačních ploch, vzájemně propojených schodištěm. Díky tomu každá tato plocha získává intimní charakter.

Prostor v okolí laguny

Tento prostor získává na atraktivitě díky vodnímu prvku, který je zde obsažený. Proto jsem kolem laguny vytvořila kolonádu, která spojuje bytový komplex a komplex hausbótů s areálem ledáren. Jako významný výtvarný prvek je zde navržena rampa stoupající k areálu ledáren. Celý prostor má rekreační charakter.

sportovní část území

Sportovní oblast území jsem soustředila kolem již vzniklého tenisového areálu. Jeho největším současným problémem je odtržení od okolí, zvláště od cyklotrasy. Proto jsem se snažila tyto dva objekty spojit tzv. Osou plnou zajímavých sportovních prostor. Při cyklotrase vznikla restaurace s lanovým centrem, dále cestu k tenisovým kurtům lemuje dětské hřiště a plochy pro volné sportovní aktivity. Na druhou stranu od cyklotrasy, směrem k řece, pak vznikl areál s koupalištěm, volejbalovým hřištěm a lezeckým centrem. Další sportovní náplní jsou jezdecké centrum, sportovní hřiště, koupaliště a kluziště. Všechny tyto stavby jsou dočasného charakteru s lehkou konstrukcí. Jediný stabilní objekt vybudovaný v této části je tenisová a squashová hala postavená mimo zátopovou oblast.

nábřeží

Nábřeží je posledním charakterově odlišným elementem tohoto území. Nachází se zde mnoho vyhlídkových mol a vyhlídkových věží. Zelené plochy jsou převážně krajinného typu s plochami pro volné sportovní využití a relaxaci.

oblast kolem ledáren

V této části jsem se snažila zachovat ledárny, jako výrazný, dominantní a vznešený prvek celé oblasti, kterým bezesporu jsou. Pro samotný objekt jsem našla využití v science centre – tedy v muzeu vědy a techniky, kde si každý, na vlastní kůži může vyzkoušet fungování fyzikálních zákonů ze všech odvětví. Jedná se v podstatě o kulturně-vzdělávací, zábavné centrum. Této funkci jsem také přizpůsobila okolí, kdy jsem některé z těchto exponátů umístila do městského parku a tím jsem se snažila propojit interiér s exteriérem a dodat atraktivitu okolí. Další dva objekty ledárenského areálu jsem využila pro doplňkové funkce science centra – prodejna vstupenek, suvenýrů, odborné literatury, školící a vzdělávací centrum, kavárna, atd.

Pro nedostatek prostoru pro vzdělávací účely jsem komplex budov doplnila o kongresové centrum, které se nachází při přístupové cestě pro motorová vozidla. Kongresové centrum může plnit buď doplňkovou funkci pro objekt ledáren, kde se mohou konat různá vědecká sympozia, nebo může plnit také samostatnou funkci, kdy jeho vzdělávací prostory – přednášková aula, laboratoře, studovny, samostudovny, mohou sloužit k pořádání jakýchkoliv sympozií a školení různých firem.

Na kongresové centrum pak navazuje hotelový komplex, který je s kongresovým centrem propojen lávkou. Hotel zde do určité míry nahrazuje současný autocamping. Zvyšuje se tak úroveň dočasného ubytování. Oblast má pro turistický ruch velký potenciál – ideální návaznost na městskou dopravu, se spojením do centra hlavního města, science centre, kongresové centrum. V rámci hotelového komplexu je k dispozici také šest atypických hotelových apartmánů – hausbótů – které jsou kotveny v nově vzniklé zátoce u objektů ledárny. Hausbóty by sloužily zvláště k dlouhodobějšímu pronájmu.

Dále je zde také zastoupena funkce obytná. A to osmi rodinnými domy, osmi viladomy a třemi bytovými domy. Rodinné domy a viladomy jsou rostlou zástavbou vystavěnou ve svahu, který se zdvihá nad nově vzniklou zátokou. Rostlý styl urbanismu jsem zde realizovala proto, aby svým roztříštěným vzhledem opticky zdrobnil obytnou výstavbu a i při relativně vysokém procentu zastavěné plochy a velikosti komplexu, ledárny působily nadále jako dominanta území. Obytné domy, které mají obytné místnosti mířené hlavně na západní stranu, tak získávají luxusní výhled na ledárny. Bytové domy jsou realizovány jako bariérové a zajišťují tak odhlučnění oblasti.

Dalším zajímavým prvkem, zvyšujícím atraktivitu místa, je již zmiňovaná zátoka. Je napojena na řeku Vltavu pomocí kanálu vedoucího mezi objekty ledárny. Voda vycházející z vodárny vytváří umělý potok, který pak zabezpečuje ideální cirkulaci vody a pročištění laguny. Zátoka má nejen estetický prvek, ale umožňuje také sportovní využití, např. Bruslení v zimě, konání různých přehlídek lodí, či různé kulturní akce – promítání artových projekcí na objekt ledárny.

V této části ale také najdeme i jiná dílčí sportovní využití – veslařský klub, basketbalové hřiště nebo plochy určené pro volné sportovní aktivity a relaxaci – žonglování, pojkování, frisbee, míčové hry, piknik.

Z krajinářského hlediska jsou zde zastoupeny dva typy parků a to z většiny krajinářský park a v probíhající ose pak park městský.

Parkoviště je zde řešeno buď formou rozptýlených parkovacích míst v parku – viz. Výkresová dokumentace. Touto formou jsem se snažila eliminovat velké asfaltové plochy na území parku. Pro lepší orientaci jsem zde také navrhla i jedno soustředěné parkoviště. Dostatečnou kapacitu parkovací míst by měly dále zajistit parkoviště navržené poblíž branického pivovaru a nádraží, ktré jsou v ideální docházkové vzdálenosti.

         

         

     


  
Polyfunkční komplex okolí Branických ledáren
  MARTINA SÝKOROVÁ, FSv ČVUT Praha
 kategorie školní práce
 

Barevný svět architektury.