„Nová“ knihovna v egyptské Alexandrii
Po deseti letech navrhovaní, projektování a výstavby byla v říjnu roku 2002 znovu otevřena v egyptské Alexandrii knihovna. Původní Alexandrijská knihovna, založená již před 2 300 lety Alexandrem Velikým, byla považována za jedno z center antické vzdělanosti – na vrcholu své slávy uchovávala až 700 tisíc papyrových svitků. Bohužel však civilizace o její bohatství přišla při velkém požáru o několik století později.
EARCH.CZ , 21. 4. 2010
Budova nové knihovny (85 000 m2) považovaná za významný milník architektury, konstrukčního inženýrství, informačních technologií a kulturního dědictví má nádherné umístění na břehu středověkého přístavu uprostřed historického centra Alexandrie. Jedenáctiposchoďová budova je schopna pojmout až čtyři miliony svazků knih a toto číslo by mohlo v budoucnosti narůst až na osm milionů převedením části fondu na kompaktní nosiče.
Hlavní čítárna (20 000 m2) navržená pro dva tisíce čtenářů se rozkládá na sedmi vnitřních „terasách“. Během dne je osvětlena přímo denním světlem dopadajícím na stoly z na sever otočených střešních oken tak, aby se paprsky slunečního světla nedostaly dovnitř a nepoškodily knihy a vzácné rukopisy. Vedle knihovnických služeb nabízí areál knihovny naplnění také dalších funkcí kulturních a vzdělávacích, včetně planetária, několika muzeí, školy informačních technologií a konzervátorství a konferenčního centra.
Použití betonu v konstrukci:
monolitické kazetové stropy 28 000 m2
tuhé betonové desky 58 000 m2
prefabrikované stěnové panely 3 520 m2
vzhled a konstrukce budovy
Návrh knihovny vyžadoval nejmodernější zpracování způsobu založení stavby stejně jako návrh nosné konstrukce. Její interiéry by pak měly návštěvníkům i zaměstnancům poskytovat maximální pohodlí během všech ročních období. Konstrukce i vnitřní technologie jsou navrženy tak, aby dokázaly odolat nebo alespoň ochránit uvnitř uložené knihy a rukopisy proti většině přírodních katastrof, např. zemětřesení, požáru ad., a současně vyhověly náročným požadavkům z hlediska trvale udržitelného rozvoje.
Způsob založení objektu je světově unikátní a je schopen vzdorovat jak zemětřesení, tak ochránit vnitřní prostory proti prosakování vody z blízkého Středozemního moře. Základní modul budovy 9,6 × 14,4 m vychází z požadavků na účelné uspořádání knihovních regálů a stolů ke studiu. Prostory určené ke skladování knih byly navrženy na zatížení 1 300 kg/m2. Čítárna na 5. NP je obrovský, grandiózní prostor, avšak pečlivě navržené členění do různých výškových úrovní, oddělení regály s knihami volného výběru a promyšlené detaily jí zajišťují i požadovanou intimitu a klid k soustředěnému studiu. Obvodová konstrukce studovny je sestavena z perforovaných prefabrikovaných betonových panelů z vnějšku potažených zvukově pohltivou textilií, která vytváří příjemné vnitřní akustické prostředí bez rušivých zvuků a šumů. Štíhlé betonové sloupy podepírají ocelovou konstrukci střechy plochy 16 000 m2 se systémem stínícího a izolačního zasklení.
Na podlaze je krytina z dubového dřeva. Pro statický návrh nosné konstrukce byly určující:
blízkost moře, která způsobuje vysoký obsah solí v podzemní vodě a její vysokou hladinu (0,9 m nad mořskou hladinou), velký vztlak způsobený kombinací vysoké hladiny podzemní vody a hlubokou úrovní základové spáry (11 m pod hladinou podzemní vody), zemětřesná zóna 3 (BS), náročné požadavky na životnost celé stavby i jejích jednotlivých částí, kompaktní tvar půdorysu budovy s velkou plochou a vysokým plošným zatížením dovoloval jen minimální rozdíly v sedání jednotlivých částí, architektonický návrh interiéru vyžadoval maximálně uvolněný vnitřní prostor s minimem vysokých štíhlých betonových sloupů, které by co nejméně bránily pohledům návštěvníků.
Pro zohlednění všech uvedených požadavků v nosné konstrukci a jejich případnému spolupůsobení (kladnému i zápornému) byla provedena 3D dynamická analýza návrhu nosné konstrukce pomocí metody konečných prvků. Při výstavbě byla použita řada náročných pokročilých technologií a někdy bylo jejich uplatnění v tak velkém měřítku světově unikátní, např. akustická kontrola homogenity materiálu ukládaného do hlubokých pilot (35 m), ztužující suterénní stěny po obvodu kruhu průměru 160 m s průběžnou vodorovnou výztuží; blízkost umístění konferenčního centra si vynutilo odříznutí západní strany kruhu přímou linií, a nesymetrie ovlivňuje chování konstrukce. Nejdelší betonové sloupy podpírající konstrukci zastřešení jsou vysoké 16,5 m s průměrem 700 mm. Pod střechou jsou sloupy zakončeny elegantní čtyřúhelníkovou konickou hlavicí. Vodorovné nosné konstrukce nad studovnou tvoří vyztužené železobetonové rámy s 400 mm tlustými kazetovými stropními deskami s žebry vysokými 1 m křížícími se nad sloupy. V nižších podlažích, kde je vysoké stálé a nahodilé zatížení, jsou kazetové stropní desky 600 mm silné se skrytými 600 mm vysokými průvlaky.
Celá nosná konstrukce knihovny je navržena jako jednoduchá železobetonová monolitická stavba jasné geometrie bez vnitřních dilatací.
Investor: The Ministry of Higher Education of the Arab Republic of Egypt
Architektonický návrh: Snohetta, Oslo, Norway
Projekt: Snohetta Hamza Consorcium, Norway/Egypt
Hlavní dodavatel založení: Rodio, Trevi, Italy/Arab Contarctors, Egypt, Joint Venture
Hlavní dodavatel konstrukce: Balfour Beatty, UK/Arab Contractors, Egypt, Joint Venture
Prefabrikované betonové panely: Laubeuf, France
Realizace projektu: říjen 1993 až říjen 2002
Cena: neoficiální odhad je 217 miliónů USD
Literatura:
[1] Materiály arch. ateliéru Snohetta, Oslo, Norsko, 2001 [2] Brožek A.: Alexandrijská knihovna, Národní knihovna/knihovnická revue, rok 2002, č. 2, s. 122–123, http://full.nkp.cz/nkkr [3] Vojtášková H.: Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena, www.ikaros.cz
Psáno pro časopis Beton TKS 6/2009
Autoři fotografií: Gerald Zugman, Pavel Čížek
