Mladí skláři obsadili stadion na Strahově. Nejlepší design z dob socialismu. Rýsuje se nový navigační systém pro nemocnice

Svatostánek sportu slouží designu

Na Strahov se za designem nejezdilo. Od května to ale už neplatí. Přímo ve spodních chodbách Velkého strahovského stadionu tam totiž svůj ateliér otevřeli tři nadějní skláři – Johan Pertl, Anna Martinková a Filip Hrubý. Netradiční, ale o to víc působivý prostor chátrajícího stadionu z roku 1926 se stal útočištěm pro jejich autorské skleněné plastiky. Trojice, která absolvovala u Ronyho Plesla, patřila už na škole mezi výrazné talenty. A ať už se bavíme o Martinkové pracích inspirovaných barokním mistrem Santinim, Hrubého působivých vázách nebo Pertlových netradičních objektech, jde vždy o výrazný kreativní přístup s hlubokým myšlenkovým přesahem. Zní to jako klišé? Možná. Ale tihle mladí designéři rozhodně nejdou po povrchu nebo cestou zaprášených vizuálních zkratek. Jeďte se přesvědčit na Strahov. Za tu štrapáci do kopce to stojí!

Sláva řemeslu

V Brně ještě chvíli zůstaneme. V červnu jsou tady k vidění dvě výstavy, které by neměly uniknout žádnému milovníkovi designu. Ta první připomíná, že i v dobách tuhého komunismu zde vznikal design, kterého se ani dnes není radno vzdát. Moravské zemské muzeum připravilo ohlédnutí za fungováním ÚLUVu.

Pod podivně znějící zkratkou se skrývá název, který definoval během socialismu životy řady obyvatel Československa. Plným jménem to bylo Ústředí lidové a umělecké výroby a založeno bylo v roce 1945, snad už tehdy s vědomím toho, že centrálně plánované hospodářství všechny těžko uspokojí a bude třeba vyrábět i produkty, které jsou autorské, originální a nemasové. Organizace sdružovala tehdejší umělce, řemeslníky a designéry, kteří se věnovali návrhům textilu, oděvu, ale i nábytku nebo svítidel.

Na rozdíl od běžně dostupných produktů se ty z ÚLUVu vyznačovaly nadčasovým rukopisem a kvalitou. Snad i proto je i dnes řada proutěných stolků, křesel nebo lamp stále součástí českých interiérů. Kurátoři výstavy oslovili s výzvou i veřejnost, která do výstavy nazvané ÚLUV: nekončící příběh, věnovala své osobní poklady. Při pohledu na jednotlivé kusy oděvů, šperků nebo textilu, člověk jen lituje, že si podobné artefakty nemůže pořídit i dnes. A když se blíže podíváte na grafické zpracování cedulek, skoro nevěříte, že jsou to práce staré i více než 50 let. Příběh ÚLUVU sice nadobro ukončil pád režimu, vzhlížet k němu jako k funkčnímu nástroji na podporu rukodělných řemesel, ale můžeme i dnes.

Nová galerie v bývalém skladu

Kvůli restauraci Zlatá loď, o které zpívá Ivan Mládek ve svém slavném hitu, se do Brna asi dnes už mnoho lidí nevypraví. Vyrazit tam za uměním je ale vždy dobrý nápad. Minulý týden se tamní galerijní scéna rozrostla o nový přírůstek. Po odchodu Igora Faita, který opustil se svojí sbírkou brněnskou Vaňkovku a plánuje svoji Fait Gallery otevírat v Praze, se uvolněné pozice chopil podnikatel a majitel Šmeralových závodů Martin Adamec. Jeho nová Šmeral Art Factory sídlí v jednom z nepoužívaných skladů ve stále funkčním industriálním areálu na předměstí Brna.

Cesta tam vede podél Svratky a nekonečných zdí plných graffiti,  ale tahle galerie za trochu námahy stojí. Objekt prošel rekonstrukcí od studia KOGAA a výsledek je čistý a funkční zároveň. Lákavá je ale především samotná náplň. Kurátoři mají za cíl ukázat především současnou brněnskou scénu, a hned první výstava Hide and Seek se jim povedla. Sedněte proto na šalinu číslo 9 a uvidíte kvalitní umění v kvalitní konverzi.

Mladá krev v Kumstu

V Brně vystavuje také nejmladší umělecká generace. Absolventi Katedry designu na VUTu představují svoje závěrečné nápady v přízemí kreativního coworkingu KUMST. Aktuální výstava je však až tak komorní, že o ní nevěděla ani jedna ze slečen, která zde pracuje.

Vyplatí se tak si počkat a vydat se podívat na obsáhlejší prezentaci všech diplomek, které budou na konci června vystaveny v Domě pánů z Kunštátu a v Tržnici. Ano, slyšíte správně. Tam, kde se donedávna dalo koupit něco k snědku, je dnes moderní srdce Vysokého učení technického v Brně. Plánují se zde přednášky, výstavy i popularizační akce. A už teď si tam můžete zahrát třeba videohry, které vymysleli a naprogramovali jejich studenti.

Nadčasové krystaly 

Značku Dechem není třeba příliš představovat. Dvojice Michaela Tomišková a Jakub Janďourek před lety navrhla zřejmě nejpopulárnější porevoluční vázu u nás zvanou bandaska. Relevantní ale zůstávají pořád, což dokazuje i návrh jejich poslední kolekce, která pracuje s motivy diamantů. Není to nic opulentního, ani snobského. Naopak svítidla nazvaná „Krystaly“ jsou díky propojení skla a kovu vizuálně silná, aniž by zbytečně žadonila o pozornost. Dechem jsou mistři ve schopnosti povýšit jednoduchost na umění. A i v této kolekci nezklamali.

Královna českého designu

Novinku představila v květnu i další stálice české designérské scény – Helena Dařbujánová. Původní profesí architektka, která úspěšně přesedlala na design, navrhla kolekci šperků „Pro Královnu“ pro značku Tiami. Dva tvarově atypické šperky jsou bezpochyby krásně zpracované i navržené. Čím ale celá kolekce vyniká a stojí za pozornost, je její celkové aranžmá. Pro prezentaci si Helena Dařbujánová nechala navrhnout dva samostatně stojící sokly od Josefa Tomšeje, který je „oblékl“ do závoje z korálků. A chladnými vás nenechá ani fotografický vizuál, který k novince vznikl. Nafotila ho Bet Orten, v roli modelek je Helena Dařbujánová se svou dcerou Žofií a jejich pitoreskně hravá atmosféra dalece převyšuje běžný marketing designu u nás. Helena Dařbujánová umí navodit správnou atmosféru, a to se ve světě designu opravdu cení!

Konec bloudění 

Co se ale rozhodně necení, je tristní stav navigačních systémů v českých nemocnicích. Možná si ještě pamatujete jednoduché modré piktogramy s červeně zvýrazněným orgánem, které visely před každou ordinací. Někde na něj ještě narazíte, často podlehly lidové tvořivosti a jsou přelepené, doplněné dalšími cedulkami nebo nápisy. Jsou to ale právě nemocnice a polikliniky, kde hraje srozumitelná navigace pro pacienta zásadní roli. Bloudit v nekonečných chodbách ve stresu a špatném zdravotním stavu je zkrátka nepříjemný problém.

Vyřešit se ho nyní pokouší organizace Czechdesign, která společně s Masarykovou univerzitou vyvíjí prototyp orientačního systému pro české nemocnice. Návrh vzešel z dílny studia Toman Design a výsledek si můžete prohlédnout ještě do 10. června na Palackého náměstí. Snad naváže na úspěch svého „modro-červeného“ předchůdce a nastaví v nemocnicích jednoduchý standard – jasnou a přímou cestu k lékaři.