Respekt, přesvědčivost a něco navíc. Klub Za starou Prahu vyhlásil nejlepší novostavby v historickém prostředí
Klub Za starou Prahu podnikl své každoroční pátrání po novostavbách, které dokázaly obstát v citlivém kontextu historického prostředí. Jaké letos uspěly? Výsledky vyhlásil 21. května v pražské kavárně Na Boršově – z šestice finalistů vybral jako laureáta éterické Výtvarné ateliéry Pedagogické fakulty v Brně.
Adéla Vaculíková , 23. 5. 2025
„Když jsem obdržel nominační e-mail, první, co mě napadlo, bylo – co za to chtějí. A oni že nic,“ glosoval při přebírání diplomu finalisty jeden z architektů. Cena Klubu Za starou Prahu má v české architektonické scéně nestandardní fungování: není možné se do ní přihlásit.
Členky a členové Klubu stavby sami hledají, jezdí za nimi, fotografují je a následně prezentují svým kolegům a kolegyním. Pokud se na kvalitě stavby shodnou, má budova šanci postoupit mezi finalisty – a třeba i vyhrát. O tom se rozhoduje v tajném hlasování. Letos z něj jako 21. laureát Ceny vyšly Výtvarné ateliéry Pedagogické fakulty MU v Brně.
Dorsis s.r.o.
Laureát: Výtvarné ateliéry Pedagogické fakulty v Brně
Za návrhem Výtvarných ateliérů Pedagogické fakulty v Brně stojí architekt Michal Palaščak a spoluautoři Karolína Burešová a Jana Flídr. Tzv. Domácí radu – jednadvacetičlenný výbor Klubu Za starou Prahu – zaujaly svou abstraktní kompozicí bělostných kvádrů, které příjemně kontrastují se sousední historizující budovou fakulty i protilehlým funkcionalistickým činžákem.
Porota Ceny má na posuzované stavby pět hlavních požadavků – chce po nich, aby přinášely architektonickou kvalitu, chovaly se kontextuálně vůči svému okolí a místo navíc podstatně vylepšovaly. V případě Výtvarných ateliérů toho architekti dosáhli například tím, že na parcelu, kde dříve stála jen malá trafostanice, navrhli kultivovaný městský dům.
Klub Za starou Prahu obecně nerad sleduje, když se kvůli novostavbám bourají zejména historicky cenné objekty. Že se v tomto případě zachovala i zdánlivě obyčejná trafostanice, mohlo při kladném hodnocení sehrát roli také. Železobetonová konstrukce novostavby původní trafostanici nápaditě obalila a integrovala ji do sebe bez nutnosti přerušit její provoz.
A pak je zde ještě poslední kritérium Ceny – říká se mu tajemně bonus. „Jde o to, že novostavba nejenže musí zlepšit vzhled svého historického prostředí, nýbrž měla by do něj navíc vnést nějakou veřejně prospěšnou funkci nebo dát významný podnět k jeho dalšímu zlepšování,“ definuje ho předseda Ceny a historik architektury Rostislav Švácha.
Bonusem Výtvarných ateliérů může být samotná funkce – rozšíření kapacitně nedostatečné budovy fakulty a vytvoření všeobecně příjemného prostředí pro výuku a trávení času studentů a studentek. A stavba představuje i jeden osobní bonus pro Michala Palaščaka: „Bydlím za rohem, tak jsem se jednoduše nechtěl za budovu stydět,“ vtipkoval architekt na vyhlášení.
Finalista: Rezidence Křídlovická v Brně
V blízkosti vítězných výtvarných ateliérů vyrostla další finálová stavba – Rezidence Křídlovická od Tomáše Rusína, Ivana Wahly a Libora Šuplera realizovaná ve spolupráci s Promed Brno s. r. o.. Jedná se o bytový dům, který stejně jako laureát staví na střídmých architektonických formách.
Zásadní kvalitou této realizace je podle poroty návaznost na brněnskou funkcionalistickou tradici. Tento přístup je v největším městě Moravy zakořeněný od devadesátých let a dodnes neztrácí na aktuálnosti. V případě Rezidence Křídlovická se ho navíc podařilo uplatnit v dohodě s developerskou firmou, která jinak realizuje výrazně méně kvalitní domy.
Finalista: Rekonstrukce Jiráskova divadla v České Lípě
Rekonstrukcí Jiráskova divadla v České Lípě od Adama Rujbra (spolupráce Aleš Chlád, Monika Prostředníková, Kateřina Gayerová, Michaela Bastlová, Lucie Tlustá, Jitka Skuhravá) se podle starostky města podařilo proměnit dříve nechvalně přezdívanou „počůranou“ uličku ve „zlatou“. S tímto hodnocením souzní i názor Klubu Za starou Prahu – porota na projektu ocenila, že dokázal vytvořit nové, společensky atraktivní ohnisko mimo hlavní náměstí.
Cena Klubu Za starou Prahu se uděluje pouze novostavbám, v tomto případě starší budovu divadla podstatně rozšířila nová přístavba. Má podobu betonové brány a v úzké ulici účinně zve na návštěvu dovnitř.
Finalista: Obecní knihovna v Ostopovicích
Nové společenské ohnisko vytvořila také Obecní knihovna v Ostopovicích, obci v okrese Brno-venkov s asi 1800 obyvateli. Nová stavba zde vznikla podle návrhu Petra Všetečky, Roberta Václavíka, Jakuba Fingera a ve spolupráci s Terezou Matouškovou, Františkem Plevou a Kristinou Baturko.
Obecní knihovna stojí mimo centrum obce, v dlouhé ulici Lípová, kde zakončuje frontu řadových rodinných domů. Těm se přizpůsobuje svou orientací i vzhledem – do ulice nenápadným, v zadní části s otevřeným dvorem a velkoformátovými proskleními, které z knihovny dělají transparentní veřejnou instituci. „Součástí knihovny je také sál pro jednání zastupitelstva, díky velkým oknům do něj lidé vidí,“ komentoval to Petr Všetečka.
Finalista: Zahrady se hřbitovem u kaple sv. Václava v Praze-Suchdole
Nový hřbitov v Praze-Suchdole porotu zaujal pro svou otevřenost a všeobecnou přívětivost. „Místní si sem chodí číst jako do parku, u vstupu se pořádají třeba malé výstavy,“ komentovali to na vyhlašovacím večeru architekti Václav Šuba a Jakub Červenka (kteří za realizací stojí ještě se spolupracovníky Martinem Rosou a Lucií Medkovou). Hřbitov, ke kterému přiléhá ještě sad při zrekonstruované kapli sv. Václava, totiž nenarušuje krajinu. Jelikož ho neoddělují žádné mohutné zdi nebo neprůhledné ploty, stává se její přirozenou součástí.
Finalista: Přístavba polyfunkčního objektu Nádražní 34 v Rožnově pod Radhoštěm
Přístavba polyfunkčního domu v Rožnově pod Radhoštěm od Karla Janči, Martina Kaňáka (a ve spolupráci s Tomášem Šenovským, Mariánem Frydrychem, Jiřím Witasskem) zaujala porotu svou neinvazivní jednoduchostí a zároveň sebevědomým architektonickým konceptem. Stavba, ze které je z ulice patrná v podstatě jen prosklená čelní stěna, vstoupila do proluky vedle secesního domu a propojila se s ním. Původní objekt přitom nezastínila, ani nenarušila jeho výraz. Naopak – vylepšila veřejný prostor a dotvořila místo s citem pro kontext, proto se stala stala finalistou Ceny.
„Vítězové jste ale všichni,“ prohlásil na slavnostním večeru Ceny Klubu Za starou Prahu za novou stavbu v historickém prostředí Richar Biegel, historik architektury a předseda Klubu. Dostat se mezi šest nejlepších novostaveb roku 2024 je podstatný úspěch.
