Veřejné koupaliště v hlavním městě kantonu Ticino Bellinzoně, 1967-70, společně s architekty Ivo Trümpy a Flora-Ruchat Roncati Foto: Trevor Patt - Enrico Cano
Novinky a názory / historie a teorie

Pět nejlepších realizací zesnulého švýcarského architekta Aurelia Galfettiho

Svět architektury v minulých dnech zasáhla zpráva o úmrtí výjimečného architekta Aurelia Galfettiho, který patřil mezi hlavní představitele legendárního hnutí ticinské školy. Galfetti celý svůj profesní život strávil v italsky mluvícím kantonu Ticino na jihu Švýcarska, kde také vytvořil většinu svých nejlepších děl. Inspiraci hledal u velkých modernistů, jako byli Le Corbusier, Frank Lloyd Wright nebo Luis Kahn. Ve svých projektech pracoval především s beton, který nechal odlívat do forem základních geometrických tvarů.

Veřejné koupaliště v hlavním městě kantonu Ticino Bellinzoně, 1967-70, společně s architekty Ivo Trümpy a Flora-Ruchat Roncati Foto: Trevor Patt - Enrico Cano
Brutalistní areál koupaliště se nachází na okraji Bellinzony Foto: Trevor Patt - Enrico Cano
Ústřední objekt koupaliště představuje odvážná železobetonová konstrukce, která protíná celý areál Foto: Trevor Patt - Enrico Cano
Budova se vznáší nad areálem koupaliště ve výšce 6 metrů a funguje zároveň jako most, po kterém lze přejít z jednoho konce na druhý Foto: Trevor Patt - Enrico Cano
Betonovou konstrukci doplňují lehčí objekty, které slouží jako šatny a další zázemí sportovišť a koupaliště Foto: Trevor Patt - Enrico Cano
Aurelio Galfetti prožil celý svůj život v nejjižnějším švýcarském kantonu Ticino. Roku 1975 se přestěhoval do Bellinzony. Foto: ANTONINI & GHIDOSSI SA
Mezi lety 1985-86 si poblíž centra města Galfetti navrhl vlastní rodinný dům nazývaný Casa Bianca e Nera (Bílý a černý dům) - podle barevnosti jeho dvou částí. Foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0
Návrh domu založil Aurelio Galfetti na přísné symetrii a jednoduchosti. Sám architekt žil v Černém domě, v přízemí měl ateliér, horní tři patra obýval se svou manželkou Lolou. Foto: 100: One Hundred Houses for One Hundred European Architects of the Twentieth Century
Oba domy měly původně totožné dispozice - později je ale nechal Galfetti upravit, aby v Bílém domě mohlo vzniknout více menších samostatných bytů. Foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0
Pro projekt jsou charakteristické také motivy kruhu... Foto: Sandro Beltrami
Svoji první realizaci dokonči Aurelio Galfetti V roce 1961, rok po absolvování ETH v Curychu Foto: ofHouses.com
V návrhu rodinného domu Casa Rotalinti se projevuje inspirace evropským modernismem a zejména Le Corbusierem, kterého Galfetti obdivoval. Foto: ofHouses.com
Dům z monolitického železobetonu má po vzoru Le Corbusiera také střešní zahradu. Foto: ofHouses.com
Díky otevřenému interiéru a proskleným stěnám si mohou majitelé vychutnávat výhledy na údolí Bellinzony Foto: ofHouses.com
Aurelio Galfetti působil také jako pedagog - mimo jiné na polytechnice ve švýcarském městě Lausanne. Foto: Flickr, trevor.patt
V Lausanne navrhl administrativní budovu Ulysses přezdívanou jako Galfetti Tower. Projekt získal v architektonické soutěži z roku 1978. Foto: Flickr, trevor.patt
Fasádu válcové budovy pokrývají žulové kostky zasazené do betonové konstrukce. Projevuje se tady také charakteristický znak ticinské školy, práce s elementárními geometrickými tvary. Foto: Flickr, trevor.patt
Pravděpodobně nejdůležitější dílo Aurelia Galfettiho představují úpravy hradního komplexu Castelgrande v Bellinzoně. Foto: Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0
Galfetti na projektu pracoval přes 10 let. Hradní ruinu doplnil o citlivé a zároveň odvážné vstupy, aby se opět mohla otevřít veřejnosti. Foto: Matěj Beránek
Nejvýraznějším zásahem je nový vstup zaříznutí do skály, na které se hrad rozprostírá. Foto: Simone Bossi
Na výsledku se projevuje Galfettiho um citlivě pracovat s různými materiály, které pokaždé dokázal provázat do harmonického celku. Foto: Giulio Ghiraldi
Úpravy se dotkly také interiérů některých historických budov, kterým architekt vdechl zcela jedinečnou atmosféru. Foto: Hidden Architecture
Celý areál vyniká svou vizuální čistotou, kterou neruší žádné poutače ani nevkusné přístavky béžné v hradních areálech. Krásná je také vydlážděná příjezdová cesta. Foto: Matěj Beránek
Aurelio Galfetti vždy rád hledal spojitosti mezi protiklady. Nové proto zcela přirozeně doplňuje staré. Po dokončení rekonstrukce byl hrad Castelgrande zapsán na seznam kulturních památek UNESCO. Foto: Subtilitas

Tento článek vznikl za podpory společnosti Českomoravský beton v rámci popularizace tématu "Beton v architektuře". 

Českomoravský beton, a. s., je holdingovou společností, která prostřednictvím vlastních betonáren a dceřiných společností dodává transportbeton v široké škále pevnostních tříd a druhů na území České a Slovenské republiky. Skupina, jejíž vznik spadá do počátku 90. let minulého století, v současné době provozuje sedmdesát nově postavených nebo zrekonstruovaných betonáren, které mají zavedený systém řízení jakosti ČSN EN ISO 9001 a splňují nejpřísnější ekologická kritéria. Celá skupina – holdingová společnost a její dceřiné společnosti – vystupují pod jednou společnou obchodní značkou Českomoravský beton. 

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři