V opuštěné kožedělné továrně vznikly po revitalizaci byty, kanceláře i kulturní prostory

Pondělí, 12. Srpen 2019 - 0:12
| Napsal:

S revitalizací nevyužívaných brownfieldů se v současnosti potýkají mnohá (nejen) evropská města. Příkladem může být nizozemský Oisterwijk, kde se průmyslový areál bývalé kožedělné společnosti KVL nedlouho po ukončení své výroby proměnil v atraktivní prostředí nabízející množství funkcí. Součástí transformace areálu byla také konverze objektu „Lakfabriek“, jehož prostory architekti z ateliéru Wenink Holtkamp Architecten upravili do podoby 25 bytových jednotek se zachovaným industriálním charakterem.

De Lakfabriek, Wenink Holtkamp Architecten © Tim van de Velde
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Ateliér Wenink Holtkamp Architecten
Světadíl Evropa
Země Nizozemí
Město Oisterwijk
Datum realizace 2018

Nizozemská kožedělná společnost KVL po dlouhá léta patřila k předním výrobcům kůže v celé Evropě – až do roku 1980 se továrna řadila mezi 10 největších kožedělných provozů starého kontinentu. Bezmála po sto letech své aktivity, v roce 2001, však společnost ukončila svůj provoz a areál v centru města Oisterwijk na jihu Nizozemska začal hledat nové využití. To na sebe ale nenechalo dlouho čekat – během několika let se bývalý průmyslový komplex proměnil v atraktivní a živý prostor nabízející pestrou škálu využití – od kanceláří, výstavních či jiných kulturních multifunkčních prostor, kaváren až po bydlení. Projekt transformace areálu však stále není ukončen, v budoucnu je plánováno některé objekty proměnit například ve vzdělávací a sportovní prostory či pivovar, který by měl zdobit dochovaný parní stroj. 

DŘÍVE LAKUJÍCÍ DĚLNÍCI, DNES BYTY 

Jedním z objektů, které svůj nový účel již našly, je také budova „Lakfabriek“, v níž se dříve lakovala připravená kůže. Objekt je situován na samé hranici průmyslového areálu s okolní obytnou zástavbou a tak snad ani není překvapení, že jako první z továrních budov našel využití jako bytový dům. Otevřenou dispozici dvoupodlažní etážovky rozdělilo studio Wenink Holtkamp Architecten na 25 bytových jednotek tří typů – studia, byty a duplexy. Přesnou podobu jednotlivých bytů pak architekti konzultovali přímo s jejich budoucími uživateli, čímž vznikla rozmanitá škála prostorů ušitých na míru daným obyvatelům.  

Navzdory tomu, že objekt radikálně změnil svou funkci, o svůj původní industriální ráz nepřišel. Zachovat továrně její strohý průmyslový charakter tak jak jej v roce 1925 navrhl architekt A. Benoit, si architekti vytyčili jako jeden z hlavních cílů projektu a k rekonstrukci budovy tak přistoupili s náležitou pečlivostí. Nosné konstrukce očistili od štuků a nechali je zaznít v jejich materiálové surovosti a čistotě. Atmosféru interiérů tak udávají betonové sloupy, stropy a masivní nosníky – všechny již trochu zašlé, svou patinou však připomínají dlouhou historii úspěšné kožedělné éry. Vzpomínky na původní funkci Lakfabriek vyvolávají také černobílé fotografie dělníků aplikované v podobě velkoformátových obrazů na zdi domovní chodby.  

Očistou prošla také fasáda, jejíž cihlová pole se v pravidelném rytmu střídají s prosklenými plochami oken. Ocelové okenní rámy se nedochovaly, architekti je však nahradili novými hliníkovými konstrukcemi, které kopírují původní dělení oken, typické pro průmyslové objekty.  

ODLIŠNÉ A PŘESTO HARMONICKÉ 

Ač se vzhledem k popisu až památkového přístupu k zachování prvotního charakteru může zdát, že co do estetické stránky neprošla Lakfabriek žádnou výraznou proměnou, není tomu tak. Dvoupodlažní objekt architekti navýšili o další patro a na původní střechu navrhli půdorysně menší a materiálově zcela odlišnou nástavbu. Zatímco ve staré části objektu hrají prim cihly a beton, nová střešní nástavba je tvořena převážně čirým sklem doplněným o tmavé voskované dřevo. Díky odlišné paletě materiálů se tak nástavba jasně odděluje od původní stavby, zároveň však spolu obě hmoty vytvářejí harmonický dialog o vzájemném soužití sto let staré a současné architektury.  

Konverze Lakfabriek v Oisterwijku není prvním projektem týkajícím se průmyslové architektury, kterou se Wenink Holtkamp Architekten můžou pochlubit. Eidhovenské studio, které svou kariéru odstartovalo teprve v roce 2012, má na svém kontě již například také rekonstrukci sila, které transformovalo na restauraci. Tvorba tohoto nizozemského ateliéru tak dokazuje, jak atraktivní prostory různého využití mohou staré průmyslové objekty po obnově nabídnout.