Ateliér SAD a čerpací stanice Matúškovo

Pondělí, 19. Srpen 2013 - 0:00
| Napsal:

Jednou z nejvýraznějších realizací Ateliéru SAD z poslední doby je pozoruhodná stavba benzínové čerpací stanice GAS. Její betonové hřiby působí atraktivně ale zároveň i jaksi samozřejmě, až se člověk diví, jak je možné, že se taková působivá řešení tohoto typu staveb dosud neobjevila v hojnějším počtu. O tom, jak toto řešení vzniklo a co vše s tím souvisí, jsme si povídali s Jerrym Kozou.

Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Jerry Koza, Tomáš Kalhous, Adam Jirkal
Ateliér Atelier SAD
Spolupracovníci Vít Markvart, Dušan Sinetar, Koen Huyghe
Generální dodavatel C-PARTNERS, s.r.o.
Světadíl Evropa
Země Slovensko
Město Matúškovo
Ulice, číslo Matúškovská cesta, 14
Datum projektu 2010
Datum realizace 2011
Užitná plocha 1 000.00m2
Zastavěná plocha 123.60m2
Poznámka

plocha zastřešení: 245,5 m2

Inspirujete se přírodou?
Náš přístup k věcem je takový, že příroda a principy, kterými ona tvoří, nás samozřejmě zajímají. Ale spíš než na úrovni obálky nás zajímá to, jak k nim došla nebo proč. Díky tomu jsou naše výsledky naprosto samozřejmé a krásné. To tak u architektury bohužel dost často nebývá, spousta věcí je dělaná na efekt samoúčelným způsobem a to nás nebaví. Takže přestože plastické a organické tvary máme hodně rádi, zůstává pro nás důležité to, aby byl nějaký důvod, proč tak vypadají. To může být materiál, konstrukce, kontext, nebo statický princip. Záleží to na projektu, zda je to například produktový design, který žádný kontext nemá a je globální, nebo zda se jedná o architekturu, která souvisí s konkrétním místem anebo zda jde o architekturu charakteru čerpací stanice, kterou jsme vytvořili v Matúškovu.

Můj první dojem byl, že jste měli předem nějakou “houbovou” inspiraci, do které jste se snažili dostat. Je to tak?
U každého našeho projektu má jeho vzhled jasný a jednou větou popsatelný důvod. Je to právě o tom, mít na začátku správně nastavené priority a principy, na kterých se staví. Díky tomu objevujeme nové možnosti a je to pokaždé zábavné, protože je to pokaždé jiné. Přitom to má myšlenkové koncepční pojítko, které je pak na těch projektech vidět.

Této realizaci předcházela velká koncepční studie na multiplikace na různá místa a hledání výrazu, který by měl zůstat jednotný i v jiných situacích. To jsme dlouho hledali. Díky historickým, materiálovým a dopravním analýzám jsme se v té problematice zorientovali a první realizace v Matúškovu pak byla spíše prvním reálným testováním správnosti našeho přístupu. Nešlo totiž o to, vymyslet jednu čerpací stanici, ale celou síť s jednotným jednoduchým vizuálním stylem, vytvořeným v modulovém systému, který se umí přizpůsobit okolí a potřebné velikosti dané lokality. To bylo těžší, než navrhnout jednu konkrétní benzinku.

Celý přístup byl omezen řadou přísných provozních a bezpečnostních opatření. V této oblasti je spousta zaběhlých stereotypů, které přežívají bezdůvodně. A celý náš přístup tkvěl v tom, že jsme ořezávali to, co tam být nemusí. Pro tohoto klienta jsme již dříve dělali dvě realizace, které ale nebyly rozpočtem omezeny, zatímco toto byl projekt opačný, kdy jsme měli vytvořit věc jako nástroj na vydělávání peněz, navíc ve velmi tvrdých podmínkách. Šlo o to nepřekročit náklady na standartní mainstreamovou typovou pumpu. To bereme jako takové naše malé vítězství, že se nám to povedlo.

Dospělo se k tomu právě tím přístupem odbourávání stereotypů a předsudků. Obnažoval se materiál, aby sám o sobě byl hezký, pohledový a vytvářel celkový vizuální obraz pumpy. Začalo to dopravním řešením, které ušetřilo zpevněné plochy, a to pak souviselo s co nejmenší nutnou plochou zastřešení. Tento systém přemýšlení doprovázel projekt od začátku do konce, proto jsou například použita nehoblovaná modřínová prkna, protože stárnou do krásy a zároveň taková fasáda stojí míň, než klasický zateplovací systém a nemusí se nijak udržovat a ošetřovat. Tak je to se vším. Skořepina zastřešení vznikla z dané oprimalizované plochy, která je menší než u klasické pumpy a to vše šetří peníze. Vznikl staticky čistý tvar, který minimalizoval množství výztuže.

Využíváte k navrhování parametrických modelů?
Tady konkrétně ne, ale čím dál častěji používáme Grasshopper v Rhinu pro optimalizaci konstrukčních a tvarových prvků. Tady to nebylo úplně potřeba. Ale design vycházel z podstaty. Třeba konkrétně kruhy na zpevněné ploše vznikly proto, že tam jsou odpadní guly na znečištěnou vodu, která se musí chytat do speciální nádrže na kontaminovanou vodu. Ty kruhy vytváří spirálové drážky, podobně jako gramofonová deska – je to funkční a zároveň estetické řešení.

Máme radost, že se povedlo udělat hodně technickou utilitární věc, ale naprosto s jasným a čistým výtvarným konceptem a odbouráním předsudků, které v klasickém povědomí přežívají. Většinou totiž takovou stavbu neřeší architekt a jen se kopírují již hotové projekty. Byl tam například boj o to, zda může být na čerpací stanici dřevo na fasádě. Nikdy nikdo potom nenašel žádný požární předpis proč by to tak být nemohlo. Naproti tomu jiné, podle mě zásadnější věci, nikdo neřeší.

Vždycky je složité dokázat prosadit řešení, které není standartní. Musíte za to hodně bojovat?
Samozřejmě nejvíc záleží na odvážném investorovi. Druhá naše zkušenost je třeba úplně opačná – pro stejného klienta, pro něhož jsme dělali v Bratislavě restauraci FouZoo, která je již třetí rok neljepší restaurací na Slovensku, jsme dělali rekonstrukci loftu. To byly poměrně exkluzivní realizace, založené na kvalitním řemeslu a zpracování. Naproti tomu pumpa se dělala s nejlevnější vytendrovanou firmou na Slovensku, se kterou jsme nikdy neměli žádnou zkušenost a byla zvyklá dělat jen běžné čerpací stanice. Ta zajímavá zkušenost je, že i když ty lidi na to nejsou zvyklí, a nejsou zvyklí pracovat s architektem, tak to nutně neznamená, že jsou nešikovní. Samozřejmě trvalo než se vytvořila vzájemná důvěra a oni pochopili co chceme. Ale třeba výsledný interiér je úplně standartní typový interiér, který má jen odladěnou barevnost, detaily a má atypicky navrženou pokladnu. A pak je tam konstrukční systém, který tam nějak vyšel. Chci říct že tady jsme pracovali s naprosto low-endovou firmou, kde jsme měli strach a za to, že to dobře dopadlo vděčíme obrovsky velice schopnému project managerovi na Slovensku. Další věc je, že to celé bylo zrealizováno za tři měsíce. Samozřejmě byla dlouhá příprava v tom tendrování atd, ale to nasazení se kterým se to dělalo byl neskutečný a v průběhu realizace jsme tam jezdili každý týden. Takže i s obyčejným dělníkem se dá dosáhnout pozoruhodného výsledku.