Ceny Young Architect Award 2016 předány

Pondělí, 26. Září 2016 - 9:32
| Napsal: | Zdroj: Tisková zpráva

Osmý ročník soutěže studentů a architektů do 33 let má vítěze. Nejlepší práce byly oceněny 20. září 2016 již tradičně při mezinárodním stavebním veletrhu FOR ARCH. Z celkem 76 přihlášených studií na téma „Architektura mimo čas“ poslala porota do finále 18 prací a následně ocenila sedm z nich. S nominovanými projekty se bude moci veřejnost seznámit během putovní výstavy, která odstartovala vernisáží na veletrhu a skončí v dubnu 2017.

Vítězové Young Architect Award 2016 – foto © ABF, a. s.

Soutěž mladých talentů Young Architect Award dává šanci studentům a začínajícím architektům do 33 let ukázat své nadání. Účelem je zapojit autory do tvorby kvalitního veřejného prostoru, přiblížit architekturu široké veřejnosti a v neposlední řadě podpořit veřejnou diskusi o architektuře. Odborná porota hodnotila práce dle kvality architektonického/urbanistického řešení, výběru místa, koncepčnosti a kontextuálnosti řešení, přínosu pro kvalitu životního prostředí, šetrnosti a chytrosti návrhu, novátorství a originality práce.

„Studenti a mladí architekti neváhali strávit mnoho času na předvedení vlastní vize o svém pohledu na vyhlášené téma. Letošní ročník bylo vypsáno téma ideové, které dle názoru poroty je obzvlášť v dnešní době hledání identity české architektury velmi aktuální. Uvědomění si tohoto problému probíhalo na pozadí zkušeností mladých architektů s mezinárodním kontextem. Porota byla překvapena nevelkým množstvím překvapivých řešení, ty však, které porota hodnotila mezi nejlepšími, ale stály za to. Potvrdilo se tím, že opravdový talent není nic běžného a kdo se takto projeví, měl by dostávat další šance,“ říká předseda poroty Zdeněk Fránek.

Porota se rozhodla udělit ceny následujícím pracím:

Titul Young Architect Award 2016 / Cena CEGRA

Haydarpaşa: Performance space
Bc. Michaela Benešová
Accademia di Architettura di Mendrisio, USI / Atelier Aires Mateus

Silná, jednoduchá a svobodná forma jako odpověď na hledání podstaty divadla. Připojená úvaha dokládá mnohovrstevnatost a usilovnost tohoto hledání, které naplňuje zadání soutěžní přehlídky. Návrh byl porotou vybrán jako hold skvěle zvládnuté vskutku smělé archetypální architektonické formě.

Anotace:
„V mém obraze světa má své místo velký vnějšek a stejně tak veliké nitro. A mezi těmito dvěma póly podle mě stojí člověk, který se obrací k jednomu, hned zase k druhému.“ Carl G. Jung
Divadlo nemůže být pouhým snem, stejně jako nemůže zobrazovat pouhou realitu. Musí oscilovat mezi nimi. Mezi SNEM a SKUTEČNOSTÍ, ABSTRAKTNÍM a KONKRÉTNÍM, INTROVERTNÍM a EXTROVERTNÍM, LEHKOSTÍ a TÍŽÍ, DUŠÍ a TĚLEM, NEBEM a ZEMÍ. Je to metafora – jednoduché gesto obsahující mnoho významů. Clear Ideas René Magritta; topografie reprezentující Jungovu koncepci světa (podobně jako ji chápe islámská filozofie). Oblouk mezi nebem a zemí; matematická funkce – jako ideální řez hlediště. Volná forma, absence specifických prvků a formální řeči. Svoboda jako nedílná součást jakéhokoliv druhu umění.

Cena architekta Josefa Hlávky / Cena veřejnosti

Práce s fragmenty
MgA. Ing. arch. Dita Mrázková
AVU v Praze / Ateliér architektonické tvorby

Návrh vytváří novodobou poutní cestu soudobými relikty poznamenanou krajinou. Relikty, které mohou být a budou zapomenuty. Minimální řečí bylo dosaženo maximálního účinku, jdoucího až na samou podstatu architektonického prostoru.

Anotace:
Reinterpretace dochovaných fragmentů rozestavěné čs. dálnice, největšího stavebního projektu své doby. V pohoří Chřiby, rozeseto po tamní krajině, se nachází 21 objektů nedokončené dopravní infrastruktury, jež jsou dokladem určité doby, příběhu a idejí a jež by měly být součástí naší kulturní krajiny. Fragmenty minulosti novýma očima. Dialog. Dotvoření. Série objektů je doplněna sedmi novými zastaveními; jejich umístění i dimenze vychází z plánů dálničních staveb, které už na trase postaveny nebyly. Provedení je metaforou rozestavěnosti a nedokončenosti; plnost a tíže dochovaných fragmentů je vyvažována prázdnem a lehkostí nových. Zastavení jsou znaky v krajině, jež můžete objevit a skrze ně objevit i zamýšlenou trasu. Procesem objevování sílí příběh.

Cena rektora ČVUT za školní práci

Kód v architektuře
Jakub Trčka
FUA TU v Liberci / Prostor S

Projekt je představou inteligentní architektury reagující na uživatele. Právě schopnost interakce architektury patří mezi nejzajímavější a nejprogresivnější směry současné architektury. Porota rovněž ocenila zpracování celé práce doplněné videosekvencí. Studentská práce, naznačující možnou cestu, kam se může vypravit digitální myšlení v architektuře.

Anotace:
Zkusme si představit okolní architekturu jako seskupení konečného počtu částic, které mají určité vlastnosti, například: jsou schopny se v určitou chvíli rozestoupit a vytvořit koridor, a poté se zase uzavřít, nebo jsou schopny se v určitý moment rozsvítit a prostor osvětlit, či zvětšit svou velikost a v daném momentu strukturu stavby zpevnit. Díky tomuto mechanismu by se v budoucnu mohla architektura v prostoru transformovat v závislosti na jejím „uživateli“. Na první pohled se toto jeví jako velmi daleká budoucnost, ovšem to, že jsme schopni takovouto realitu uvažovat, je již první krok k tomu, přiblížit se k jejímu uskutečnění. Dalším velmi důležitým krokem je „vizualizace“ neboli virtuální vykreslení této „snové reality“, což bylo mým cílem v této práci. Celý výstup jsem tedy zaměřil na vytvoření takového kódu, aby se vizuálně co nejvíce podobal tomu, co jsem popsal výše. Výsledkem je tedy vizualizace kódu, který jsem v průběhu semestru tvořil za pomoci několika open-source knihoven. Celý můj program jsem pak následně sestavil v programu Processing. Významem „kódu v architektuře“ by mělo být nekonvenční zachycení schematického „půdorysu“ v architektonickém slova smyslu, buďto v rámci urbanismu či samostatných objektů, a následně utvářet za pomoci tohoto principu smysluplnější architektonická seskupení ve vzájemné a dokonalejší návaznosti s využitím počítače jako „tvůrce“ plánu. Cílem mého projektu bylo uplatnění code of nature v prostorové a interaktivní formě. Prakticky jde o netradiční přístup k vytváření prostoru, který v sobě zahrnuje několik fyzikálních modelů, které je možné vzájemně kombinovat, a jejich vliv se propisuje do částic umístěných v prostoru, které jsou těmito fyzikálními vlivy neustále narušovány, čímž pádem dochází k nekonečnému cyklu obměn vytvořeného prostoru.

Cena rektora TUL za školní práci

Programovatelná hmota/Programmable matter
Monika Rafajová
FA ČVUT v Praze / Ateliér experimentální | Florián | FLOW

Návrh se opírá o nové možnosti v oboru nanotechnologií a biotechnologií a představuje tak jednu z progresivních cest současné architektury. Návrh je neobyčejně inspirativní a otvírá řadu otázek z oblasti techniky, architektury, ekologie a filozofie. Toto pojetí architektury nám v budoucnu zřejmě umožní nepřepravovat objemy, ale pouze energie pro jejich zhmotnění. Porota oceňuje experimentální polohu práce a její prezentaci doplněnou edukativním videem.

Anotace:
Představte si tisíce malých stavebních bloků, které autonomně vytváří jakýkoli tvar, který chcete; to je myšlenka Programovatelné Hmoty: Hmoty, která je schopna měnit své fyzikální vlastnosti (tvar, tuhost, barvu) podle pokynů uživatele. Systémy programovatelné hmoty by mohly mít v reálném světě několik výhod: objekty mohou být sestaveny nebo opraveny „za pochodu“ a stejně dekonstruovány nebo recyklovány do nových objektů, jakmile již nejsou potřebné. Otevírají se nám tak nové možnosti pro rychlé prototypy, výzkum, udržitelné technologie a evoluční návrhy. V mém projektu jsem se snažila vysvětlit tvarovou variabilitu s cílem rozvíjet různé moduly, z nichž se mohou stavět samostatně rekonfigurovatelné struktury. Programovatelná hmota reaguje na životní cyklus a základní potřeby člověka.

Cena časopisu Moderní obec

za přínos k posílení pospolitosti obyvatel daného sídla

Kaplnka vzkriesenia
Samuel Netočný

Prostor drobné kapličky je formován rytmickou hrou základních architektonických prvků, světlem a stínem a právě tato blízkost abstraktního, obecného spolu se svébytností a přesvědčivostí stavby jako celku naznačuje blízkost k tématu „Architektura mimo čas“. Do výborné realizace dovedený návrh je skvělým příslibem a příkladem nejmladší generace.

Anotace:
Ekumenická kaplnka, ktorá má vôľu spájať kresťanské spoločenstvá v Poprade a jeho okolí. Stojí na kopci Krížová nad Popradom s krásnym výhľadom na Tatry. Vedie k nej nová krížová cesta.

Cena časopisu ARCHITECT+

za inovativní a citlivý přístup k řešení

Absolutní absence
Norbert Obršál
FA VUT v Brně / ateliér prostorové tvorby

Návrh stojí v opozici k současnému světu technologií. Architekturu chápe archetypálně a autonomně bez potřeby dalšího vylepšování moderními technologiemi. Návrh je ve své podstatě manifestem autorova morálního postoje k architektuře. V důsledném uplatnění tohoto principu v navržené stavbě spočívá nejsilnější moment celého návrhu.

Anotace:
Technologie radikálně ovlivňují způsob života ve všech směrech. Domy prorůstají čidly a senzory. Jsme sociálně i pracovně závislými na internetu. Být offline a oproštění se od technologií se stává novým luxusem. Nejsilnější stránkou ruiny anenského dvora v bývalém zakázaném pásmu železné opony je prázdno – absence. Každé místo je unikátní svým světlem. Místo definované samo sebou – absolutus. Světlo tvoří místní čas. Je zde navržena věž, která svým tvarem formuje vnitřní prostor dle světla. Jednotlivé okenní výklenky jsou navrženy pro určitou činnost. Návštevník činnost vykonává, když do výklenku dopadá světlo. Každá činnost má svůj nezvratitelný začátek i konec. Maximální koncentrace. Návrat k opravdovosti. Cyklus. Absolutní absence je rituál, jehož sekvence činností je podřízena světlu.

Cena časopisu ERA21

za kvalitní prezentaci zvolené architektonické myšlenky, nikoliv v efektní grafické podobě, ale ve smyslu sdělnosti, přesvědčivosti a srozumitelnosti odborné i laické veřejnosti.

Autentické město
Bc. Vojtěch Tecl
VŠUP v Praze / Architektura 2

Projekt by se dal považovat za antitezi k současnému pojetí městského prostoru. Dívá se na město ne jako na „prostory budov“ doplněné o „veřejné prostory“, ale jako jeden komplexní organismus propojený sítí komunikací. Jeho vnímání a chápání města je inspirativní a je návodem na změnu kvality života v historickém městě bez zbytečných stavebních zásahů. Návrh je zdviženým prstem proti současnému chápání historické kompaktní zástavby.

Anotace:
Zadáním práce byla reakce na vztah nově vznikající budovy UMPRUM a zbytku města. Zabýval jsem se tím, co je autentickým životem v centru Prahy. Staré Město je vnímáno jako centrum a mělo by jím být. Problém je, že se tak nechová. Centrum beru jako prostor, kde existují všichni. Vrstevnatost Starého Města, jeho logika, má pro takové fungování místo. Chci se zabývat tím, co je. Parter uspokojující jen jednu z celého spektra skupin lidí nestačí. Ale stále jsou tu jiná patra, sklepy a podkroví. Představuji si Staré Město protkané sítí ulic a průchodů nezávislých na jednom podlaží. Místa, kam se dostávají ti, co o nich vědí, místa, která motivují a jsou motivována městem. Autentický život Prahy uprostřed toho turistického.

Odborná porota pracovala pod vedením předsedy poroty Zdeňka Fránka, děkana FUA TU v Liberci, Fránek Architects, ve složení: Petr Hájek, Petr Hájek ARCHITEKTI, Jakub Fišer, Aulík Fišer architekti, Jana Hlavová a Josef Pechar, Nadace „Nadání J., M. a Z. Hlávkových“.

V rámci vyhlášení výsledků proběhla též vernisáž první zastávky putovní výstavy nominovaných prací. Výstava do dubna 2017 navštíví i další místa v rámci České republiky.

Více informací, včetně zdůvodnění výběru prací porotou, najdete na www.yaa.cz .