Libor Bayer - vzkřísitel města Staré Zagory

Čtvrtek, 20. Listopad 2014 - 0:00
| Napsal:

Město Stara Zagora, jehož historie sahá až 8000 let zpátky do minulosti, lehlo během rusko-turecké války (1877-1878) popelem. Válka přinesla Bulharům svobodu, mnoho měst, včetně Staré Zagory, ale muselo být vybudováno od začátku. Úkolem obnovy Staré Zagory byl pověřen český stavební technik Libor Bayer (kol. 1850-1912). Základní kámen nového města byl položen přesně před 135 lety.

Bayerův plán Staré Zagory (podle fotografie dochovaného Bayerova plánu).  Zdroj: autor
Fotoalbum: 
Bayerův plán Staré Zagory (podle fotografie dochovaného Bayerova plánu).  Zdroj: autor
Libor Bayer (kol. 1850 - 1912).  Zdroj: archivní fotografie

Kolem života Libora Bayera zůstává mnoho otazníků. Dodnes není známo kdy a kde se Bayer narodil, ani jaké získal vzdělání. Libor Bayer přijel do Bulharska ještě před osvobozením (1878) jako „stavební technik“ a pracoval na výstavbě železničního úseku tehdy proslulé Hirschovy dráhy u města Pazardžik. V období 1878-1879 pak Bayer pracoval jako technik v Pazardžiku. V roce 1879 byl Bayer pozván do Staré Zagory, kde byl jmenován městským inženýrem a ujal se těžkého úkolu vypracovat regulační plán shořelého města. Společně s rodinou (vzal si vdovu Bulharku se šestiletým synem) se v dubnu 1879 přestěhoval do Staré Zagory.

Ještě v květnu 1879 Bayer plán navrhl a městský úřad ho schválil 21. května 1879. Návrh pak putoval do Plovdivu (tehdejšího hl. m. Východní Rumelie) ke schválení ředitelem veřejných staveb (dr. G. Vălkovičem). Než ale plán byl schválen, do Staré Zagory přijel hlavní architekt Pietro Montani prověřit na místě správnost Bayerova plánu. Po schválení Montaním byl plán oficiálně schválen i vládou (27. srpna 1879), čímž se stal platným. O měsíc později 5. října 1879 byl v centru města položen (generál-gubernátorem Východní Rumelie Alexandrem Bogoridím) základní kámen nového města. Od této chvíle začala realizace plánu - výstavba nových domů a veřejných budov, čímž se Stara Zagora postupné měnila v moderní město.

Na staré zničené město a jeho ulice a budovy aplikoval Libor Bayer směle pravidelnou ortogonální uliční síť. To se mohlo uskutečnit díky tomu, že než bylo přistoupeno k návrhu, speciální komise provedla ocenění všech nemovitostí a ty přešly do vlastnictví města, čímž nic nestálo v cestě regulace. Stroze geometrický charakter plánování byl něco úplně nového pro místní prostředí (bulharská města před válkou neměla urbanistické plány a byla založena na etnickém principu), ale svou podstatou opakoval systém plánování římského města Augusta Trajana, jehož zbytky během zničení vylezly na povrch. Ulice města tvoří pravidelnou sít, která má natočení 11° oproti směrům světových stran. Ulice a jednotlivé bloky navrhl Bayer s typizovanými rozměry, podobně jako i samotné parcely (s rozlohou 330 m2 a 660 m2). Jen tří centrální bloky určené pro obchodní ulici měly jiné rozměry. Ve směru sever-jih vzniklo několik ulic se šířkou 20 m, v opačném směru naopak ulice měly šířku alespoň 14 m a pouze jedna hlavní (reprezentativní třída) měla šířku až 30 m.

Město bylo protkáno dostatkem míst pro veřejný život, přičemž podle Bayera mělo vzniknout celkem 15 náměstí (pro 30 000 obyvatel, o 23 let později však byl počet náměstí zrevidován na devět). Centrum města tvořilo několik náměstí a zaujímalo střed původního města před zničením. Dále byla naplánována tržní náměstí (např. Žitný trh, Rybí trh), náměstí kolem některých dochovaných veřejných staveb (např. náměstí u kostela Sv. Bohorodice) a náměstí při vstupních komunikacích do města z východu, ze západu a z jihu (na severu, kde je výrazné narušení pravidelnosti sítě, byly naopak situovány kasárny a vojenský klub).

Libor Bayer plnil funkci inženýra Staré Zagory až do roku 1884. Pak se přestěhoval i s rodinou do Sofie. Mezi tím stihl ještě navrhnout regulaci sousedních měst Nova Zagora (1880 a 1882-1883) a Kazanlăk (1881-1882). Bayer byl též autorem budovy chlapeckého gymnázia v Staré Zagoře a byl pravděpodobným autorem i dalších budov ve městě. Na konci 80. let 19. stol. Bayer vypracoval také regulační plán pro město Kjustendil. V roce 1912 byl pozván do města Kazanlăk, aby vyprojektoval oblouk na oslavu výročí bojů u průsmyku Šipka v pohoří Stara planina. Zde onemocněl a zemřel.

Český rodák Libor Bayer zůstává jednou z nejzajímavějších tvůrčích osobností v moderních dějinách bulharské architektury a urbanismu, která stálé vzbuzuje obrovský zájem odborníků i veřejnosti. Bayer je známý především prvním urbanistickým plánem po Osvobození Bulharska, a to plánem města Staré Zagory, které dnes nese přezdívku Město rovných ulic.