Zdeněk Zdařil: Z designu posedlost

Úterý, 23. Prosinec 2014 - 0:00
| Napsal:

Zdeněk Zdařil překvapuje svou činorodostí. Člověk se vedle něj cítí jako v rychlíku a neustále fascinaci. Inspirace je přeci všude okolo nás - v každém pohybu, v každém živočichu, v každém předmětu. Je studnicí nápadů a invencí. Bádá a promýšlí. Neustále. Podněcuje své okolí. Prozkoumává  odvětví a obory, do kterých zatím design nepronikl v dostatečné míře, nebo se v nich dá ještě posunout dál. Fascinují jej futuristické vize a projekty a rád by expandoval s designem do vesmíru.

Zdeněk Zdařil - foto © Martin Vlček (www.martinvlcek.com)
Fotoalbum: 
Zdeněk Zdařil - Traktor 160hp 1984  - © Zdeněk Zdařil
Zdeněk Zdařil - Tinno tracmodel, 1994 - realizovaný prototyp pro Zetor - © Zdeněk Zdařil
Zdeněk Zdařil - IR přijímač, 2001 - © Zdeněk Zdařil
Zdeněk Zdařil - dálkové spínače NISSOT, 2002 - © Zdeněk Zdařil
Zdeněk Zdařil - studie katamaránu, 2009 - © Zdeněk Zdařil
Zdeněk Zdařil - studie katamaránu, 2010 - © Zdeněk Zdařil
Zdeněk Zdařil - skibox, 2008  - © Zdeněk Zdařil
Zdeněk Zdařil - foto © Martin Vlček (www.martinvlcek.com)

Technika budoucímu designérovi imponovala už v útlém věku. Vnímal design předmětů z obou jeho úhlů pohledu - jednak ze stránky estetické, a pak ze stránka technické. Fascinace technikou, doprovázená výtvarnými iniciativami prováděla Zdeňka Zdařila celé mládí a stále neopouští jej ani dnes. Jak sám říká: "Všechny hračky skončily tak, že jsem je rozšrouboval". Možná že první kroky lidí do vesmíru a literární scifi které po nocích hltal zasely ve něm onen technický optimismus. V devíti letech dostal k narozeninám plátno a paletu olejových barev. To otevřelo malému chlapci nové obzory a možnost seberealizace. Po studiu na základní škole, a následně na gymnáziu, se bez většího váhání pustil do studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Její detašované pracoviště ve Zlíně bylo pro mladého Zdeňka Zdařila to pravé. Studoval v ateliéru u pana profesora Kováře, kde zpracovával i svůj diplomní projekt. Ten se odvíjel od spolupráce s firmou Zetor. Právě díky tomuto projektu se dostal ihned po absolvování vysoké školy do praxe v Zetoru.

Zetor

Při nástupu do práce pro tento kolos to byla obrovská zvědavost. Ale také výzva vypořádání se s rolí designéra mezi všemi konstruktéry. Popisuje to jako "boj se stovkou konstruktérů, kteří tady seděli jeden vedle druhého v dlouhých řadách". Spíše než ke spolupráci zde totiž docházelo ke konfrontacím. Ale práce jej začala bavit a získal i přehled a znalosti o technologii a výrobě. Jako designér měl pan Zdařil možnost hodně cestovat do světa na veletrhy a reprezentovat firmu Zetor v zahraničí na různých výstavách. Vnímal však velkou disproporci. U nás vytvářeli konstruktéři Zetoru na zdejší poměry úžasné věci. Východním zemím se svými výrobky vytvářeli slušnou konkurenci, přestože zde kvůli ome-zeným možnostem financí byl velký technologický handicap. O inovace a inspirace ze zahraničí v českém pro-středí nebyl bohužel příliš velký zájem. Zetor tehdy prodával v mnoha destinacích po celém světě. Byl to Nový Zéland, Jižní Amerika, Čína, Austrálie, Anglie, Blízký východ atd. Přestože vydělali velké množství peněz, byla zde velká frustrace z jejich přerozdělování. Do vývoje šel pak jen velmi malý zlomek zisku. Kdyby bylo na vývoj více financí, bez pochyb by Zetor v soutěži se západními konkurenty lépe obstál. Pak zde byla nepříjemná zkušenost s firmou John Deer, která snad byla také iniciátorem odchodu Zdeňka Zdařila z firmy.

Prototyp

Po opuštění Zetoru se díky firmě Innotech a majiteli panu Mrkvicovi, podařilo zrealizovat zajímavý projekt. Designér zde konečně pocítil volnost v navrhování bez svázanosti technologiemi a několikaletým vývojovým cyklem velké firmy. Návrh byl uzpůsoben tak, aby zde nemusely být použity náročné konstrukční a technické aplikace. Z projektu však vzešel jeden jediný realizovaný prototyp. Dál už se tento traktor nevyráběl, protože nebylo možné konkurovat s tímto výrobkem masové výrobě klasických modelů. Velkou událostí bylo také první jízda vesnicí, kdy, jak vzpomíná Zdeněk Zdařil, "z domů vybíhaly děti a volali na ostatní, ať se jdou podívat, co to jede za ufo".

Do šuplíku

Rád dělá věci "do šuplíku". Zabývá se s radostí dalšími a dalšími obory a postupně do nich proniká z pozice designéra. Momentálně jej fascinují katamarány. Je to vytváření světa sama pro sebe. Vlastně je to plovoucí ostrov v konfrontaci s přírodními živly. Tvar lodí se pod vodní hladinou odvíjí od fyzikálních zákonů a hydrodynamiky, kdežto nad vodou už je forma poněkud volnější. I když ještě reaguje na aerodynamiku (inspirace letadly), může vycházet z inspirace architekturou, ale i podmořským světem, tvaroslovím živočichů a podobně.

Každý projekt má svého ducha

Žádný rukopis by nechtěl mít. Každou prací/zadáním se nechá pohltit natolik, že vždy přistupuje k projektu velmi individuálně a vždy znova od nuly. Jako spotřebitel inklinuje spíše k organickým formám. To je jeho slabost. Ale jako tvůrce se ničeho nebojí - ani krystalických, ani jiných forem. Nemá rád stylizaci do určité jedné autorské polohy. Každý výrobek má své funkční využití a svou podstatu, proto je potřeba ke každému přistupovat nově. Mnohdy se z designu stává do určité míry posedlost. I Zdeněk Zdařil je projektem zpravidla natolik zaujat, že mu doslova nedá spát. "Stává se mi, že vidím tu věc hotovou ve snu. Ale úplně hotovou i s detaily." Teď by se chtěl odpoutat od návrhů lodí a zabývat se více vesmírem a vstupem člověka na Měsíc. Měsíc jako oko do vesmíru. Zajímá ho struktura vesmírných stanic na měsíci.

akad. soch. Zdeněk Zdařil (*1946)

Životopis

1965 - 1971 / VŠUP Praha detašovaný atelier designu ve Zlíně, pod vedením profesora Zdeňka Kováře
1971 - 1993 / Zetor Brno - hlavní designér firmy - firemní styl Agrozet, design traktorů UR I, UR III a UR V
1974 - současnost / externí spolupráce s firmami v oblasti mobilní, zemědělské techniky a spotřebního zboží [1974 SND Bratislava,1976 Brnosmalt, 1977 Strojsmalt, 1982 Ursus, 1983 Agrozet Brno, 1983 Agrostroj Pelhřimov, 1984 ZTS Martin, 1986 Agrozet Jičín, 1987 Agrozet Prostějov, 1988 Hessel (NSR), 1992 OZS Brno, 1993 John Deere (USA), 1995 Innotech International]
1994 - současnost / vedoucí Ateliéru produktového designu VUT FaVU, 1996-2009 funkce proděkana FaVU

Ocenění

Ocenění v řešitelském kolektivu (FMVS za nejlepší výrobek resortu) za r. 1982, 1984, 1985, 1986, 1988
Křišťálový jehlan za vinikající design v r. 1986, 1989,1990
Ocenění mezinárodní cenou DESIGN PRESTIGE 95
Národní cena za design 2001 (za systém spínání osvětlovacích těles NISSOT)
Stříbrná medaile Vysokého učení technického v Brně (za pedagogickou činnost) 2013

Článek je součástí seriálu Učitelé. Jeho cílem je nahlédnout pod roušku školských struktur a představit osobnosti, které nesou odpovědnost za utváření nové generace našich budoucích architektů, designérů a umělců.

Klíčová slova: