„V jižních Čechách stavíme hlavně byty. Ne proto, že bychom nechtěli dělat nic jiného, ale protože takový je trh,“ říká Pavel Míka z HINTONu
Zelená fasáda není dekorace, ale závazek: bez údržby rychle přestane fungovat. Pavel Míka, ředitel Divize 03 Jižní Čechy ve stavební firmě HINTON, mluví o bytových projektech od Lipna po Budějovice, o „smart“ domech v praxi i o tom, proč dnes stavebnictví nejvíc naráží na obyčejnou věc – nedostatek lidí.
EARCH.CZ , 13. 1. 2026 / Advertorial
Proč má HINTON divizi zrovna v jižních Čechách?
To vychází z historie firmy. Původně jsme do ní všichni přešli ze Skansky, která měla také divizi v jižních Čechách – a já jsem byl tehdy jejím šéfem. Když jsme se rozhodli odejít společně a založit HINTON, přešla s námi i tahle divize.
Stavíte v rámci divize 03 výhradně v jižních Čechách, nebo občas i jinde?
Ano, primárně v jižních Čechách. A často opakovaně pro stejné investory – když je spolupráce ověřená, obě strany ví, co od sebe čekat.
Jaké zakázky máte teď v realizaci?
Teď běží několik rezidenčních projektů. Na Lipně stavíme třetí etapu apartmánů Korzo Lipno, zhruba za 350 milionů Kč, dokončení předpokládáme přibližně za rok. V Nové Peci realizujeme apartmány s parkováním pro obytná auta, zde se cena pohybuje kolem 180 milionů Kč a dokončení předpokládáme také cca za rok. V Třeboni pracujeme na bytovém domě Nová Cihelna Třeboň s cca 70 jednotkami za celkem 300 milionů a začali jsme zhruba před osmi měsíci. V Českých Budějovicích stavíme bytový dům s 25 jednotkami za asi 70 milionů Kč. Největší aktuální akcí divize je také projekt v Budějovicích: bytový dům Za Univerzitou o cca 350 bytech, zhruba za 1 miliardu Kč, s tímto projektem jsme začali nedávno.
Vedle toho se připravují nové projekty: další etapa na Lipně, a také další větší bytový projekt v Budějovicích, který by měl začít v příštím roce.
Z toho, co popisujete, je jasné, že v portfoliu převažuje bydlení. Je to záměr, nebo důsledek toho, co region a investoři nabízejí?
Je to tak. V jižních Čechách je bytová výstavba hodně žádaná – a investoři, se kterými opakovaně spolupracujeme, jsou typicky rezidenční developeři. Kdyby trh poptával třeba haly, určitě bychom dělali haly. Ale dnes je hlavní téma prostě bydlení.
Je mezi realizacemi některé, na kterou si rád vzpomenete – třeba kvůli technologii, detailu nebo specifickému provozu?
Každý projekt je zajímavý něčím jiným. Ale například v Českých Budějovicích jsme realizovali bytový dům Oskarka, který byl technologicky výrazný tím, že je postavený na systému chytré domácnosti. Dům má i zelenou fasádu – jenže na té se bohužel ukázalo, jak náročné jsou „živé“ prvky, když se o ně nestará, tak jak by se mělo…
Takže zelené fasádě se nedaří?
Upřímně – nedaří. My jsme stavbu dokončili a předali, a od té doby je to už věc správy domu. Zelená fasáda potřebuje údržbu a režim, v létě i v zimě si žádá jiné podmínky. Když se její potřeby neřeší, přestane fungovat. Dneska už fasáda zelená není a mě to dost mrzí… Ostatní zeleň v projektu jako atria a zahrady ale naštěstí prosperují.
Je náročnější realizovat tzv. smart stavbu?
Stavebně náročnější to není. Náročnost spočívá hlavně v nastavení technologií a řešení rozvodů. V případě Oskarky šlo o systém, který ovládá topení, větrání, žaluzie, vstupy a vjezdy do garáže. Obyvatelé mají v bytě tablet, přes který nastavují režimy a mohou vidět i historii spotřeb elektřiny, teplé a studené vody. A systém je navržený tak, že se dá dál rozšiřovat podle toho, co budou obyvatelé domu chtít.
Zmínil jste velký projekt Za Univerzitou v Českých Budějovicích. Co je na něm speciální?
Má velké měřítko – staví se cca 350 bytů najednou. A my jsme tam přišli s návrhem, který dává smysl právě ve velkém objemu. Osazujeme prefabrikované koupelny. Ty se vyrábějí v hale na klíč se vším, včetně vybavení. Na stavbu se pak jen dopraví hotové jádro a osadí se. Vede to ke zjednodušení procesu stavby, a hlavně k vyšší a stabilnější kvalitě provedení – v porovnání s tím, když by se koupelny obkládaly klasicky kus po kuse.
Je to první projekt v jižních Čechách, kde prefabrikované koupelny používáte?
Ano, je první. A protože se nám to líbí a považujeme to za inovativní, už to teď vkládáme i do dalších dvou připravovaných projektů – tam už to bude rovnou součástí dokumentace, ne dodatečná úprava.
Ve stavebnictví jste již dlouho. Co se podle vás v oboru nejvíc mění?
Řekl bych, že technologie a materiály. Když dnešní stav srovnám se stavěním za socialismu, je to úplně jiný svět. Dbá se na přesnost, existují nové systémy, vyvíjejí se chemie do betonů a směsí, tenkovrstvé zdění, broušené cihly, monolitické konstrukce, navrací se vylepšená prefabrikace. Hodně věcí přichází ze zahraničí a české stavebnictví posouvají dopředu.
Více k tématu
A co se ve stavebnictví nemění?
Potřeba lidské práce. Průmysl se dá zautomatizovat, ale stavba zatím moc ne. Lidi jsou pořád potřeba – a to je dnes velký problém. Ve stavebnictví je to nyní hodně vidět, chybí řemesla i technické pozice. Teď třeba posilujeme tým v jižních Čechách o techniky a je to těžké. A bude to ještě těžší: generace, která zakládala malé firmy a tvořila dodavatelské řetězce, odchází do důchodu a často je nemá kdo převzít. Pro náš obor je to výzva.
