Bublina měla zastřešovat nádvoří muzea
V průběhu května letošního roku probíhalo důležité rozhodování zástupců jedné z pětice největších galerií Spojených států – Hirshornova muzea. Před čtyřmi lety vypsalo nové vedení veřejnou sbírku na financování extravagantního sezónního zastřešení centrálního nádvoří, jež mělo být v letošním roce poprvé realizováno. Nedostatek získaných prostředků však zamíchal kartami a namísto „Bubliny“ z dílny newyorských Diller Scofidio + Renfro bude galerie hledat nového ředitele.
Daniela Rígrová, 29. 7. 2013
Když roku 2009 nastupoval Richard Koshalek, dlouholetý ředitel losangeleského Muzea moderního umění, do funkce nově zvoleného ředitele prestižního Hirshornova muzea, v úvodním projevu sekretář Smithsonova institutu, G. Wayne Clough, řekl: „Jeho kreativita vynesla moderní a současné umění mezi témata, o kterých se mluví. Pomůže muzeu a instituci získat širokou veřejnost novými technologicky i esteticky zajímavými cestami.“ Stejný muž pak 23. 5. tohoto roku musel jako jeden ze zástupců Smithsonova institutu – vládní instituce, která muzeum od roku 1974 vlastní a provozuje, pohřbít výrazný projekt na rozšíření jeho funkčního využití.
Nafukovací hala, od počátku nazvaná „Bublinou“, se dere z kruhovitého nádvoří uprostřed muzea a chrání před deštěm dalších 4300 m2 přechodně instalovaného amfiteátru. Ocelová lana měla ukotvovat průhlednou modrou membránu k pevným stavebním prvkům původního objektu. Stejným způsobem zkonstruovaná, jen menší, bublinka zahaluje postranní prostor určený k odpočinku a posezení v zeleném parku washingtonské galerie. Budova, v jejíchž útrobách se skrývá na 12 000 významných artefaktů poválečného celosvětového umění, byla postavena architektem Gordonem Bunshaftem a působí jako válcovitá pevnost usazená na čtyřech silných nohách. Sezónní konstrukce „Bubliny“ měla každoročně v letních měsících posloužit jako stánek pro „venkovní“ produkce spojené s životem galerie. Původnímu objektu zasazenému na washingtonském vládním pozemku mezi Bílým domem a Kapitolem by dodala na lehkosti, hravosti a zajímavosti. Sbírky na realizaci projektu však dosáhly v průběhu posledních tří let pouhé poloviny nezbytných prostředků a ani 1 mil. USD, který Smithsonův institut vyčlenil na každoroční instalaci, demontáž a uskladnění konstrukce, projekt nezachránily. Z nezbytných 15 mil. USD získala galerie z různých zdrojů jen 7,8 mil. USD, a tak letní podpis Richarda Koshalka zůstal po rozhodnutí rady pouze na papíře. Se slovy zklamání ze ztracené podpory jeho vizí: „Chtěl jsem, aby se Hirshornova galerie v globálním kontextu umění a kultury stala mnohem originálnější institucí,“ rezignoval na funkci ředitele. Od 29. června 2013 bude do konce roku sloužit v galerii pouze na postu výkonného ředitele, zatímco Richard Kurin, zástupce Smithsonova institutu pro historii, umění a kulturu, bude v mezinárodních vodách hledat nového lídra muzea.
Studio Diller Scofidio + Renfro vedené třemi partnery, jejichž jména nese v názvu, potvrdilo v projektu svůj cit pro vizuální umění a umění performance propojené s architekturou. Zklamání z odvolání realizace může být o to větší, že Smithsonův institut pokračuje s dánskými architekty BIG v přípravě územního plánu pro celoroční využití pozemku, na němž stojí i Hirshornova galerie. Zdá se, že hlavním důvodem, proč „Bublina“ nezískala dostatečnou podporu veřejnosti a následně i vládní instituce, byl její sezónní charakter.
Více k tématu
- Ateliér: Diller Scofidio + Renfro
- Autoři: Elizabeth Diller, Ricardo Scofidio, Charles Renfro
- Země: Spojené státy americké
- Město: Washington
- Suma: 15 000 000.00
- Měna: EUR
- Datum projektu: 2009
- Užitná plocha: 4 300.00m2
- Projekt akceptován k realizaci: 2009
