Architektura /

Raná, vrcholná italská renesance a římské baroko >1.díl<

„Renesanční architektura (byla) architekturou experimentu. Jiné slohy – například řecký – hlásaly jasně definované a s největší péčí provedené estetické záměry. Ale žádný jiný sloh nebažil tak po dobrodružství jako italský, žádný nebyl tak rozmanitý ve svých pokusech. Humanistické přesvědčení, že každá hodnota zasluhuje, aby byla zkoumána, vedlo v renesanční architektuře ke stálému střídání akcentů, ve stanovování cílů projektů.“ Geoffrey Scott, The Architecture of Humanism, a study in the history of taste. London 1914 >>>

Oldřich Ševčík , 31. 12. 2002

– tato dodnes vydávaná publikace pro svůj koncept renesanční architektury a přínos pro teorii kompozice neztratila na významu.Raná italská renesance: kupole florentského dómu Santa Maria del Fiore od Brunelleschiho, 1417–1446, obr. 1; kupoli Brunelleschi realizoval odlehčenou, dvouplášťovou zcela novátorsky bez podpůrného lešení, což nesmírně urychlilo a zlevnilo stavbu. Dóm má počátek v roce 1296, vlastní kupoli realizoval Brunelleschi v letech 1417–1446; průměr kupole se svými 39,5 metry se konečně částečně vyrovnal antickému Pantheonu v Římě. (P. Sanpaolesi: Brunelleschi, 1961)

Foto: eArch
obr. 1Vrcholná římská renesance a římské baroko: chrám sv. Petra v Římě s obeliskem (obr. 2); projekt z roku 1506 od Bramanteho, v roce 1547 převzal vedení stavby Michelangelo. Tehdy bylo stanoveno závazné měřítko pro celou stavbu; Michelangelo navrhl kupoli (obr. 4), její stavba započala asi v letech 1561–1564, dokončena byla až v letech 1585?–1590. Na průčelí pracoval Maderna (1607) (obr. 5). Projekt impozantní kolonády s 284 dórskými sloupy uzavírající eliptické náměstí a využívající na velkém prostoru optického klamu vypracoval Bernini (1656–1664).
Foto: eArch
obr. 2 (snímek archiv autora)Výška k hlavní římse je 52,5 m, dvouplášťová kupole o výšce 136 m (pod strop lucerny) o průměru téměř 43,5 m. (Rozpon kupole byl překonán až v letech 1910–1914 stavbou Jahrhunderthalle arch. M. Berga! Kupole o rozpětí 64 m vážila pouze 6 340 tun díky nové technologii – armovanému betonu; kupole sv. Petra má váhu 10 000 tun.) Obelisk na Svatopetrském náměstí z hornoegyptské růžové žuly je vysoký 26,5 m a váží 327 tun (pochází z Héliopolisu, je bez hieroglyfů, nikdy nebyl vyvrácen či přeražen). V roce 1586 (10. září) za papeže Sixta V. byl vztyčen na Piazza di S. Pietro 800 dělníky vedených stavitelem D. Fontanou.Dějiny stavby chrámu sv. Petra v projektovaných půdorysech: Bramante (1506) (obr. 3), Michelangelo (po roce 1547) (obr. 4), Maderna (1626) (obr. 5).
Foto: eArch
zleva: obr.3, Bramante 1506 základem kompozice je rovnoramenný kříž ukončovaný apsidami; kupole měla vzor v římském Pantheonu; navenek stavba vyhlížela jako krychle.obr. 4, Michelangelo 1547 projekt 136 m vysoké dvouplášťové kupole konečným způsobem definoval rozměry chrámu; zesílení zdiva, zjednodušení a scelení stavbyobr. 5, Maderna 1626 změna renesanční vertikální dispozice na podélnou; před prodloužený chrám postaven mohutný portikusTak jak v renesanční a barokní Itálii dominovala městům kupole, tak v barokním Německu dominovaly věže církevních staveb.Kupole sv. Petra s železným prstencovým ukotvením (idea Michelangelova, tambur zpevnil zazděním železných traverz do pilířů) a konstrukce opěrných linií na témže objektu (srv. obr. 6 a 7) od Poleniho z roku 1748; tyto modelové pokusy s kupolí sv. Petra spolu s výpočty Le Seura, Jacquira a Boscoviche, jsou pokládány za počátek stavební statiky.
Foto: eArch
Obr. 6 a 7
Foto: eArch
Chrám sv. Petrazávěr | 9. | 8. | 7. | 6. | 5. | 4. | 3. | 2. | 1.díl |mezititulky redakce

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři