„Stavíme na hraně možností. Parcely jsou složitější a odborníků ubývá,“ říká o zakládání staveb Radek Obst z HINTONu
Zakládání staveb bývá často v pozadí, ale bez něj by nevznikla žádná stavba. O tom, co všechno dnes obor obnáší a jaké výzvy přináší, jsme mluvili s Radkem Obstem, obchodně-technickým ředitelem divize 11 z HINTONu.
EARCH.CZ , 31. 10. 2025 / Advertorial
Co všechno dnes znamená zakládání staveb?
V podstatě všechno, co je spojené se zemí. Každá stavba musí být nějakým způsobem založená – ať už jde o silnici, dům nebo třeba kanalizační šachtu.
Čemu se věnuje divize 11 konkrétně?
Specializujeme se na tzv. speciální zakládání staveb. Základy staveb se obecně dělí na plošné a hlubinné – ty první většinou neděláme, zaměřujeme se právě na hlubinné zakládání objektů a zajišťování stavebních jam.
Na jakých projektech teď pracujete?
Často jsme vázáni mlčenlivostí, takže o mnoha projektech nemůžeme mluvit dřív než po jejich dokončení. Z větších staveb, kterou zmínit můžu, je aktuálně významná multifunkční budova pro 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Motole.
Obecně zakládáme především pro naši mateřskou společnost HINTON – tím pádem pro developery jako je třeba Finep, EBM Group, Trigema, YIT Stavo a další. V současnosti jde například o projekty Engerth Kladno nebo bytové domy Nad Krocínkou. Dokončili jsme zakládání bytového domu SIJA Kamýk a nyní provádíme velkou stavební jámu pro Trigemu, také na Kamýku.
Děláme ale i speciální zakázky, do kterých se jiným moc nechce. Na Smíchově například zakládáme bytový dům K Závěrce, který stojí ve strmém svahu. Zajištění stavby se tam provádí netradičně shora dolů – vstup na stavbu je z horní úrovně a hloubíme směrem patnáct metrů pod komunikaci.
To zní jako technicky zajímavá zakázka.
Ano. Stavba na první pohled působí jednoduše, ale je složená z mnoha kroků na malém prostoru. Jde o čtyři podzemní podlaží po svahu dolů, přičemž sklon je téměř 1:1. Dům má osm pater, z toho čtyři pod zemí, a nejde o technické prostory, ale o byty – takže jsou kladené vysoké nároky na izolaci a provedení.
Bytový dům K Závěrce jsme vyhráli jako zakázku na klíč: děláme zajištění stavební jámy, hlubinné založení, výkopy i zpětné zásypy. Stavba je strmě ukloněná a architektonicky členěná, což přináší specifické výzvy. Už jen dopravit stroje na místo byl oříšek. Začali jsme pilotovou stěnou, po které jsme si rozšířili přístup a vytvořili nástupní plochu, z níž se pak pokračovalo dolů po svahu.
Takové stavby nejsou moc vidět a není o nich ani moc slyšet, ale vyžadují spoustu promýšlení – od přístupu po volbu technologie podle geologie.
Setkáváte se s tím, že je čím dál složitější se s mechanizací dostat na staveniště?
Ano, všeobecně je to čím dál větší problém. Parcely jsou stísněné, přístupy komplikované, často jsou kolem nadjezdy, podjezdy, a těžká technika se tam sotva dostane. Někdy navíc vstupují do hry i budoucí projekty. Třeba v Zenklově ulici v Praze právě realizujeme základové piloty hluboké 25 metrů – ne kvůli samotnému domu, ale kvůli plánovanému tunelu, který tam má v budoucnu vzniknout.
Co v posledních letech nejvíc proměňuje vaši práci?
Překvapivě to nejsou technologie, ty máme a víme, jak s nimi pracovat. Největší problém je dnes – s kým zakládání dělat. Chybí totiž lidé. Chybí kvalifikovaná obsluha strojů nebo technici, kteří by posouvali obor dál. Přirozeně to naši práci ovlivňuje.
Ale co se týče nějakého obecného trendu, ten je ve stavebnictví a tím pádem i zakládání jasný – jde se do větších hloubek, větších objemů, investoři chtějí maximálně využít parcelu i výšku budovy. Základy proto musejí být čím dál robustnější.
Více k tématu
Takže noční můra oboru zakládání staveb je nedostatek lidí?
Přesně tak. Obor geotechniky, který je pro nás klíčový, se prakticky přestal vyučovat. Na středních školách už ho skoro nenajdete. Na vysokých školách po celé ČR studují obor geotechniky pouze nižší desítky studentů, Pokud je mi dobře známo, tak v Praze na ČVUT absolvují jednotky lidí. Považuji za velký úspěch, že jednoho z nich zaměstnáváme u nás v Hinton.
Chybí nejen studenti, ale i motivace mladých lidí jít do „tvrdého“ stavebnictví. Mnozí volí architekturu, management, ekonomiku, nebo technologické obory. Jenže tím ubývá kapacit, které jsou potřeba pro reálnou výstavbu. Dnes často vidíme krásné domy oceněné za architekturu, ale chybí lidé, kteří by je dokázali postavit – a ještě méně je těch, kteří umějí převést návrh do realizovatelné podoby.
