Kutná Hora není jen středověk. Tip na výlet za novou tváří starého města
Do Kutné Hory se jezdí hlavně na chrám svaté Barbory – loni ho navštívilo skoro tři sta padesát tisíc turistů. A to je dobrý důvod ho vynechat. S jinou Kutnou Horou se seznámila naše redaktorka, studentka architektury Sára Kročková a přináší další tip na architrip za moderní a současnou architekturou.
Sára Kročková , 28. 8. 2023
Jedna z největších uměleckých galerií v Česku – Jezuitská kolej, 1666–1750
Moje první kroky směřovaly k místnímu sídlu jezuitů. Byli to právě oni, kdo dramaticky ovlivnil podobu Kutné Hory. Za návrhem jezuitské koleje stojí přední pražský barokní architekt Giovanni Domenico Orsi a člověka dodnes fascinuje, jak citlivě se monumentální objekt zapojil do urbanistické struktury Kutné Hory. Horizontální hmota se dvěma bočními křídly propojuje město s chrámem a její význam zdůrazňují nárožní věže.
Více k tématu
Vznikla tu hlavní kutnohorská „promenáda“ mezi centrem a chrámem svaté Barbory. Dnes se sem ovšem chodí především do Galerie Středočeského kraje (GASK). Architekti z ateliéru M1 architekti a ARN studio při návrhu rekonstrukce mysleli nejen na kvalitní výstavní prostory. Dospělí tu najdou kavárnu s autorským interiérem, kde se potkává černá s barevnými křesly. Děti zase hernu s kreativní aplikací uměleckých děl do dětského světa – včetně lezecké stěny s motivem slavného obrazu Pieta Mondriana. A dobrá zpráva – na výstavy se platí vstup, ale do budovy můžte zdarma.
Zdarma se dostanete také do přilehlých zahrad. I deset let po jejich revitalizaci podle projektu studia ARN fungují dobře jako živý městský park. Pobyt zde zpestří spousta umění i vodopád.
Architektonická moderna s nádechem baroka – Bývalá synagoga, 1902
Tohle všechno je známé, ale o kus dál už začínáme objevovat skrytější skvosty. Pár kroků stačilo k tomu, abych se v čase přenesla na začátek 20. století, kdy nejistým krokem vstoupila architektonická moderna do historického centra Kutné Hory.
Zasloužil se o to talentovaný místní architekt Bohuslav Moravec. Architektonicky navázal na protější jezuitskou kolej a moderna se tu tak mísí s novobarokním stylem. Celkový výraz synagogy dotváří nejen šest vyčnívajících pylonů, ale i návrh pilířového oplocení předzahrádky se vstupní brankou.
V polovině 20. století synagogu postihl podobný osud jako jiné židovské sakrální stavby. V průběhu druhé světové války budova sloužila jako výrobna varhanů firmy Tuček. O pár let později modlitebnu odkoupila Církev československá husitská, která ji využívá dodnes. Po nedávné rekonstrukci se do areálu vrátila Davidova hvězda a původní desky Desatera a synagoga byla citlivě rehabilitována podle původních Moravcových plánů.
Procházka k Vrchlici – do parku a na kávu
Zelená plocha o rozloze 13 tisíc metrů čtverečních se nachází přímo v centru u říčky Vrchlice. Kdysi patřila zámožné podnikatelské rodině Breüerových. V roce 1932 si město pozemky rodiny pronajalo s cílem vybudovat zde hlavní městský park, od roku 1958 je vlastní.
V současné době je park často vyhledávaným místem, a to především díky revitalizaci architekta Ondřeje Kubíka. Od Vlašského dvora se sem dá sestoupat bezbariérovými terasami. Spodní rovinatou část pak architekt rozdělil na travnatou plochu, dlážděnou kruhovou plochu a „lesní zahradu“ s herními prvky. Najdeme tu i autorsky navržené lavičky a osvětlení nebo 13 metrů dlouhou skluzavku. A lze si tu také posedět v lehátku a k tomu pít kávu z parkové, dřevem opláštěné kavárny pod Jakubem.
Pozdní kubismus – Kino Modrý kříž, 1920
Doporučuji si chvíli prohlížet také místní kubistický počin mladých architektů Pražáka a Moravce, který pomohl odstartovat jejich úspěšnou kariéru. Vedle originálně řešeného vstupu autoři kladli důraz na ustupující promítací sál. Jeho fasáda členěná lomenými tvary vrcholí expresivně tvarovaným štítem.
Kino dodnes promítá denně kromě pondělků a úterků. Film tu můžete shlédnout z tradičního hlediště v přízemí či z vyvýšeného balkonu, což je dnes už docela rarita.
Vertikálně rytmický a památkářsky problematický – Hotel Mědínek, 1961–1967
O rozšíření ubytovacích kapacit v Kutné Hoře, které by podpořily cestovní ruch, se začalo přemýšlet již ve 30. letech 20. století. Projekt hotelu nakonec vypracovali až v roce 1961 architekti Jeřábek a Trmač, mimo jiné spoluautoři pražského hotelu International. Hotel Mědínek stojí na Palackého náměstí a podle teoretika architektury Rostislava Šváchy představuje zajímavý přechod mezi socialistickým realismem a dynamičtějším bruselským stylem. Budova s moderní skeletovou konstrukcí a rytmizovanou fasádou zůstává významným architektonickým počinem z dob totality i přesto, že vizi hotelu pro bohatou cizineckou klientelu příliš nenaplnila.
Zámek Kačina, 1806–1824
Pokud si budete chtít výlet prodloužit a trochu poznat okolí Kutné Hory, doporučuji si půjčit kolo v místní půjčovně nedaleko hotelu Mědínek a vyrazit k zámku Kačina. Já jsem této možnosti využila. Cesta k zámku mi zabrala necelou hodinu.
Empírový sloh a anglický krajinářský park člověka přenesou zpátky do 19. století. Tehdy tu rezidenci pro svou početnou rodinu vybudoval Jan Nepomuk Rudolf (říšský) hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína. Křídla zámku v sobě ukrývají knihovnu, salony, historickou lékárnu a dobové divadlo.
Je možné ovšem nahlédnout i do technických místností sídla. Prohlídka s názvem „Život pod schody“ je zaměřená na služebnictvo a provede vás zámeckou kuchyní, spižírnou, prádelnou, žehlírnou, konírnou i truhlárnou.
Druhý okruh, který jsem zvolila, se věnoval dřevu a včelám. Líbilo se mi nejen včelařství, ale i expozice podle projektu architekta Roberta Damce z pražského studia Robust, které má s návrhováním architektury výstav zkušenosti.
Největší školní budova v Kutné Hoře – Zemská průmyslová škola, 1923–1928
Při cestě zpátky z Kačiny do Kutné Hory jsem ještě přibrzdila v Masarykově ulici na kutnohorském předměstí Hlouška, kam se v meziválečném období soustředila výstavba reprezentativních budov. Jakožto hlavní komunikační osa se Sedlcí to byla lukrativní adresa. Nejpůsobivější budovou se zde stala Zemská průmyslová střední škola. Autorem návrhu tohoto rozsáhlého areálu s parkovou úpravou je místní architekt Rudolf Ryšán, který zakázku získal v architektonické soutěži.
V architektuře školy vyniká hranolová věž se stupňovitým završením, plastikou dětí a státním znakem. Kombinací budov dílen inspirovaných pozdně secesními průmyslovými stavbami, budovou školy a ředitelovou vilou vznikl pozoruhodný umělecký celek – a zbylo místo i na zelený předprostor pro žáky a učitele.
Krohův modernistický počin – Domy vojenských gážistů, 1925–1927
Hned vedle střední školy se nachází asi nejhodnotnější stavba modernistické architektury v Kutné Hoře. Návrh domů pro zaměstnance místní vojenské posádky vypracoval architekt Jiří Kroha. Dispozice bytů autor zopakoval také u obytných domů vojenských gážistů v Mladé Boleslavi, která byla v té době stěžejní pro Krohovu tvorbu. K bydlení slouží dobře i po sto letech. Na balkonech visí truhlíky s rozkvetlými květinami, mokré prádlo a je vidět, že žije.
Praktické tipy:
- Cesta vlakem z Prahy do Kutné Hory trvá pouhých 50 minut
- Doporučené gastro zastávky: kavárna v jezuitské koleji a kavárna Pod Jakubem. Kromě toho je nedaleko jezuitské koleje přátelská kavárna Turistka. Oběd si můžete dát v restauraci Čtyři sestry
- Další archtiektura: Budova okresních úřadů od Ladislava Machoně, puristické obchodní domy – Obchodní dům U černého psa a Obchodní dům Josefa Kozlíka, Librova funkcionalistická městská spořitelna
