Špejle v bývalém sídle Československé televize

Pondělí, 22. Květen 2017 - 0:00
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Když k nám do kanceláře přišla čtveřice kovbojů české barmansko-gastronomické scény VV, JB, JB a JP, podával se domácí špek a Cinzano s jablečným moštem z Valče. “Máme prostor a chceme udělat restauraci, která tu ještě není. Bez menu, jen dobré věci na špejli a skvělé drinky.” Snažili jsme se rozkrýt, co to vlastně je. Bar, bistro, pekárna, vinárna, kavárna, restaurace, lahůdkářství? “Od všeho trochu a ještě něco navíc.” Shrnuto podtrženo: Ráno na snídani, přes den na rychlý oběd, večer na skleničku.

Coll Coll, bar Špejle, exteriér ©BoysPlayNice
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Cyril Pavlů, Krištof Hanzlík, Kateřina Vondrová, Marek Fischer
Ateliér COLL COLL
Země Česká republika
Město Prague
Ulice, číslo Jindřišská 16
PSČ 11150
Datum projektu 2015
Datum realizace 2016
Zastavěná plocha 280.00m2
Poznámka

fotografie: BoysPlayNice 

Parter nově zrekonstruované budovy nepočítal s restaurací, zázemí bylo přístupné jen po malých točitých schodech, polovina restaurace byla fyzicky oddělená ve dvorním křídle budovy. V původní skice se celý prostor propojil dlouhým patnáctimetrovým barem, který navádí hosta ze světlejšího předku až do tmavší zadní části. V zázemí se odehrála škatulata, točité schody se otočily a uvolnily prostor v kritickém komunikačním uzlu. Odprezentovali jsme náš koncept a čekali.

Těsně před Vánoci zazvonil telefon a bylo rozhodnuto, jdeme do toho. A hned první schůzka bude v Barceloně, abychom Špejli úplně pochopili. Z lednového pošmourna jsme se vydali rovnou na slunečnou Las Ramblas. První podnik, první drink… V čerpání inspirace (a G&Ts) jsme pokračovali dlouho do noci volně po městě. Ani jedno místo nebylo dokonalé, každé mělo něco - někde to bylo krásné, někde bylo skvělé jídlo, někde byla skvělá atmosféra, jinde skvělé drinky… Naše zadání ale bylo jasné. Na adrese Jindřišská 16 to má být dokonalé ve všem.

Návrh bistra se očistil od zbytečností, ba co víc, ještě se zjednodušil. Ani provoz, ani prostředí nesmí klást na hosty a personál zbytečné nároky. Tempo celé restaurace se v průběhu dne mění, každému na míru. Člověk jí jen to, co vidí a na co má chuť, cena je jedna. Personál se tak může soustředit na míchání těch nejlepších drinků a smát se na hosty i po celodenní šichtě. Stejně jako se mění složení surovin v průběhu dne a roku, tak se díky autonomnímu řízení přirozeně mění atmosféra a rytmus interiéru. Ve Špejli je vždycky tak akorát.

Vstupní části dominuje dlouhý bar z válcovaného plechu, který se vine prostorem a končí u otevřeného grilu ve vyvýšené části. V klubu by na podobném místě byl DJ, tady je to kuchař, král podniku. Čerstvě připravené a galerijně nasvícené “chlebíčky” jsou chlazené černou kamennou deskou. Ingredience, ze kterých se jídlo skládá, jsou často k nalezení i v interiéru - ten totiž zároveň slouží jako sklad a jednotlivé suroviny jsou vidět v regálech z březové překližky. Dřevo dodává zlatavý nádech tmavě laděnému interiéru.

Ze vstupních prostor, které jsou lahůdkářstvím, jídelnou a skladem, se několika kroky podél baru přesouváte přes kavárnu, bar a kuchyň do klidné zahrady, kde si pod stromy můžete vychutnat atmosféru zahradní slavnosti. Jednoduchost a skromnost celého interiéru nechává vyniknout malým detailům, jako je hra s dlažbou v podlaze, ruční výmalba válečkem nebo skryté nabíjecí stanice pro telefony.

”Špejle? Viděli jste to slovo napsaný? To je takový divný, pomnožný… Zatím je to pracovní název, uvidíme, co s tím…” Slovo je to geniální. Špejle přežila počáteční nejistotu a funguje skvěle. Jak jinak konkurovat sloganu pořadů z našich dětských let: “Chcete-li nám něco psát, tři jedničky padesát?!” Tehdejší sídlo Československé televize se díky Špejli mění v místo, kam se dá jít po večerníčku i tak trochu zlobit.