Hanspaulka - nové vily

Hlasujte o cenu veřejnosti!

Chcete-li hlasovat pro tuto stavbu, zašlete SMS hlas pro tuto stavbu ve tvaru:

SR 14

na telefonní číslo:

+420 731 350 683

Hlasovat můžete také prostřednictvím webových stránek www.stavbaroku.cz

Obytný komplex Hanspaulka - nové vily se nachází v jedné z nejcennějších rezidenčních oblastí Prahy - Hanspaulka. Díky poloze ve městě, mírné svažitosti terénu a jihovýchodní orientaci, umožňuje mimořádné pohledy na panorama Prahy – od Pražského hradu až po jižně orientované svahy nad Trójou.

Projekt byl zadán ateliéru Ing. arch.Ladislav Lábus AA - Architektonický ateliér na základě vítězství ve vyzvané soutěži na celkové řešení zástavby území na rohu ulice Šárecké a Na Míčánce, které bylo vyčleněno z projektu výstavby 45 rodinných domů na sousedních pozemcích. Soutěž proběhla v roce 2003, v roce 2004 byla zpracována dokumentace pro územní řízení a v roce 2005 projekt pro stavební povolení na společné investice a tři viladomy. Stavba však byla z důvodů procedurálních zahájena až na jaře v roce 2008.

Součástí řešení projektu Hanspaulka – Nové vily byl  kromě návrhu řešení generelu zástavby, konkrétní návrh 3 viladomů, každý se 4 byty, a regulační podmínky pro 3 nadstandardní rodinné vily, které byly řešeny formou nabídky variantních studií zpracovaných vyzvanými architekty. Z tohoto důvodu byla stavba členěna do tří základních skupin stavebních objektů

společné investice tři vily M I až M III tři samostatné projekty rodinných vil - R I, RII a R III

Projekt předpokládal a následná realizace bytů určených na prodej povrdila vysoký standard z hlediska parametrů velikosti bytů i jejich vybavení. Tomuto faktu odpovídá urbanistické i architektonické pojetí jednotlivých objektů. Majitelé bytů by se měli identifikovat nejen s vlastním bytem, ale i s veřejnými prostory vil a jejich exteriérem, s jejich bezprostředním okolím a celou čtvrtí. Samozřejmou podmínkou zadání bylo zhodnocení unikátních výhledů ze všech bytů, které jsou zajištěny výškovým a polohovým osazením vil i konkrétním dispozičním řešením vil orientovaných na jižní, pohledově exponovanou stranu obytnou plochou i terasami, lodžiemi a balkony. Dispozice sleduje dle požadavku investora uchování příjemného "liddského" měřítka čtvrti a dosažení vysokého standardu nabízených obytných prostorů, výrobků a detailů. Významným znakem celého stavebního díla je rovněž snaha zajištění pocitu intimity, vzájemné nezávislosti a soukromí bytů u činžovních domů.

V každé vile je cca 600 m2 užitné plochy bytů a cca 850 celkové užitné plochy, započítáme-li garáže. Celkem je ve všech třech viladomech 1 786 m2 užitné plochy bytů, s garážemi a zázemím celkem 2 602 m2 užitné plochy. Celková kubatura je 8 698 m3.

Urbanistické a dopravní řešení projektu

Urbanistické řešení respektuje strukturu okolní zástavby a navazuje na kontext čtvrti formou parcelace pozemku i velikostí jednotlivých vil. Výraz budov je soudobý, ale návrh zároveň sleduje nekonfliktní začlenění nových staveb do nejbližšího okolí – například jemně odlišeným členěním fasády jednotlivých staveb obdobného objemu, řešením detailů i variantami použití zvolených materiálů.

Urbanistický návrh je také výrazně ovlivněn řešením terénních úprav a oplocení zahrad, které je vůči komunikacím navrženo standardním způsobem – pilíře s integrovanými připojovacími skříněmi a doplňky jsou včetně podezdívky vyzděny z režného zdiva, výplně jsou z pozinkovaných Jäcklových profilů v členění odvozeném z tradičních dřevěných plotů. Vnější oplocení přebírá v některých částech rovněž funkci opěrné zdi. Hranice pozemků mezi činžovními a rodinnými vilami byla definována volněji – konstrukcí pro popínavou zeleň a nízkými opěrnými zídkami.

Navržené řešení reagovalo na svažitost terénu a vytvářelo terasovitě uspořádanou konfiguraci, která by měla přispět k nenápadnému a přitom účinnému oddělení pozemků a vytvoření pocitové identity jednotlivých zahrad. Zároveň se použitím topografie terénu a zahradními úpravami dosahuje připomenutí odkazu původního charakteru území, které bylo před výstavbou vilové čtvrti užíváno jako vinice.

Základní parametry urbanistického řešení (návrh parcelace) a dopravní řešení projektu spolu velmi úzce souvisejí. V rámci územního řízení bylo rozhodnuto o úpravě Ateliérem 8000, s.r.o. navrhované trasy původně Horní ulice, dnes pojmenované Hanzelkova ulice. Navrhli jsme její posunutí na hranici se sousední investicí ING Real Estate Development, aby komunikace nedělila náš pozemek na dvě části, jak projekt ING původně předpokládal. Napojení Hanzelkovy ulice na křižovatku ulic Na Míčánce a Na Kodymce přineslo logičtější zakomponování nových komunikací do stávajícího uličního systému a univerzálnější řešení dopravy a variabilitu obsluhy pomocí jednosměrných ulic. Hanzelkova ulice je využita nejen pro dopravní obsluhu rodinných vil R I a R II a východní části činžovní vily M III, ale také pro napojení obou rodinných vil na nově vybudovanou infrastrukturu.

Přínosem pro celé okolí je i realizované rozšíření komunikace Na Míčánce v úseku mezi ulicemi Šáreckou a Na Kodymce, umožňující obousměrný provoz. Usnadnění přístupnosti nových vil nevyvolává potřebu objíždět sousední bloky stávající zástavby, jak bylo původně uvažováno, a přináší zklidnění ulic Šárecké, Na Kodymce a Na Klimentce.

Každý byt má vlastní garáž, kromě západní části činžovní vily M I, která má pro oba byty společnou garáž dimenzovanou na tři stání, umístěnou pod zahradou mezi plotem při ulici Šárecké a vilou. Pro každou vilu je navrženo osm parkovacích stání, z nichž šest je řešeno v garážích. Horní větší byty mají dvě stání v garážích pod domem, spodní byty mají jedno stání v bočních garážích a další parkovací stání je k dispozici vedle těchto garáží.

Zobrazit místo STAVBA ROKU 2009 na větší mapě

Architektonické řešení

Zadání projektu definovalo kromě obecného požadavku sledování vysokého standardu urbanistického řešení areálu i architektonického řešení jednotlivých vil, také další specifické požadavky investora – navrhnout provozně nenáročné, ale zároveň dostatečně reprezentativní objekty a jasně vymezit veřejné, spoluvlastnické a vlastnické plochy. Záměrně sledovaným aspektem návrhu jednotlivých bytů je zmiňovaná soběstačnost, individuálnost a standard přístupnosti z ulice i ze zahrady. Byty ve viladomech jsou určeny specifickým konceptem podporujícím privátní atmosféru bydlení danou vlastními vstupy i rozdělením budov na dvě zcela nezávislé části, z nichž každá obsahuje dva odděleně přístupné mezonety. Obě části všech tří staveb mají také vlastní přípojky inženýrských sítí, a mohou tak být nabízeny i jako dva nezávislé dvougenerační rodinné domy. Všechny byty mají, kromě západní části rohové vily M I, samostatné garáže. Sledování a podporování těchto základních kritérií, kterými byly byty ve vilách přiblíženy standardu bydlení v rodinném domě, je možné považovat za nejdůležitější, samozřejmou součást tvorby kvality nabízeného obytného prostředí.

U jednotlivých činžovních vil je použito rozdílu úrovně podlaží západní a východní části domu o 7,50 mm, daného potřebou přizpůsobit výškové osazení vil spádu komunikace i zahrady pro dosažení drobnějšího měřítka stavby a kompozičně zajímavé asymetričnosti fasád i efektivnějšího využití výšky garáží. Navrhované estetické i technické kvalitě viladomů odpovídá řešení fasád, opatřených přizdívkou z režných cihel skladebného formátu 220x110x7,50 mm, které pomáhají začlenit nově navržené vily do okolního prostředí oblasti Hanspaulky. Vnější pojízdné plochy na pozemku činžovních vil jsou navrženy z drobných žulových kostek, pochozí plochy jsou z žulové dlažby formátu pražské mozaiky. Schody a podesty před vstupy jsou řešeny pomocí schodišťových stupňů a dlažby z masivního pískovce. Ojediněle jsou cesty vydlážděny z kamenných placáků nepravidelného tvaru.

U všech činžovních vil je naznačeno ustoupení posledního podlaží pomocí nárožních teras, prostorově vymezených pouze obnaženými rámy konstrukce stavby. Tímto prvkem, kterým reagujeme na různá dispoziční řešení mezonetových bytů, zejména na rozdílnou polohu hlavního obývacího prostoru, bylo možno poměrně svobodně formovat záměrně rozehraná a různorodá, ačkoli v podstatě obdobná objemová řešení jednotlivých viladomů. Univerzálnost návrhu, založená mimo jiné na zaměnitelnosti jednotlivých řešení nabízených dispozic bytů, jsme považovali za další základní vlastnost našeho návrhu, která je součástí strategie tohoto stavebního záměru. Ve snaze poskytovat vysoký standard bydlení, jsme chtěli nabízet možnost výběru z variantních řešení dispozice bytů, prezentovaných na jednotlivých vilách, které byly limitovány pouze vzájemnou vazbou obou bytů nad sebou z hlediska vedení instalací. Tím jsme chtěli uspokojovat individuální nároky klientů na řešení vlastního bytu a podporovat identifikaci majitelů bytů se svým prostředím při jejich následném užívání.

Balancování na hranici mezi záměrně sledovanou jednotou hodnotového světa těchto staveb a zároveň pečlivě střeženou potřebou poskytování individuálních, vlastní identitu podporujících řešení, je velmi podstatný, na první pohled skrytý pilíř architektonického řešení návrhu. Domníváme se, že schopnost vyjadřovat společně cítěné hodnoty i zakotvenost stavebně profesních standardů své doby, při respektování individuality jednotlivých stavebních počinů, patří k základním, specifickou kvalitu vytvářejícím fenoménům rezidenčních čtvrtí jako je Hanspaulka. S vědomím obtížnosti uplatnění těchto vlastností v dnešní heterogenní době považujeme zvolený postup za základní předpoklad dosažení sledovaných hodnot soudobými prostředky.

Individuálnost jednotlivých vil byla, kromě výše uvedené asymetričnosti hmoty uskakujících podlaží a řešení nárožních partií, sledována i řešením okenních otvorů ve fasádách a při realizaci nakonec docílena i odlišností škály barev režných cihel. Záměrně byla volena různorodá skladba několika základních prvků oken, definovaných formou velkých oken přes dvě podlaží, nízkých horizontálních oken, dřevěných „plochých arkýřů“ a oken běžných rozměrů. Charakteristickým prvkem je rovněž řešení osvětlení horních podlaží přes kompletně prosklené obvodové stěny místností orientované na terasy, které umožňuje zbývající horní části fasády řešit jako poměrně plné plochy většinou bez otvorů.

Dispoziční řešení

Navržená velikost, dispozice a rozvržení bytů, jak bylo popsáno výše, s sebou přináší nejen efekt soukromí, ale zároveň zcela eliminuje veřejné prostory domu. Kromě společné garáže bytů v západní části vily M I, nejsou v těchto činžovních vilách žádné další společné veřejné a tudíž nepronajímatelné, údržbu vyžadující prostory.

Vily jsou záměrně, z důvodu nabízené variability řešení dispozic bytů, navrženy na stejném rozměru půdorysu podlaží o zastavěné ploše 13,10x15,10 m. Vnitřní nosnou stěnou probíhající na celou výšku stavby, která splňuje zároveň požadavky na akustické parametry stěny mezi rodinnými domy, jsou vily rozděleny na dvě poloviny. Obě části jsou provozně naprosto nezávislé. Mají vlastní číslo popisné i vlastní přípojky na inženýrské sítě. V každé polovině vily jsou navrženy vždy dva mezonetové byty. Menší byt je umístěn v přízemí a v polozapuštěném podzemním podlaží. Větší byt má v přízemí pouze vstup z ulice a většinou i vstup na zahradu přes vstupní altán a terasu nad garáží, ale jeho dispozice se odehrává převážně v 1. patře a v částečně ustupujícím 2. patře. Dolní byty umístěné v přízemí a suterénu mají užitnou plochu cca 110 m2, horní byty kategorie 5+1 mají užitnou plochu cca 170 m2.

U většiny dolních bytů byl v podzemním podlaží navržen obývací pokoj spojený s jídelnou a kuchyní, v přízemí jsou kromě vstupu umístěny 2–3 ložnice, z nichž místnost do ulice může být využita i jako pracovna nebo pokoj hosta. Dispozice horních bytů byly navrženy ve variantách s hlavní obytnou plochou v 1. patře, ve 2. patře nebo ve dvou podlažích. Rovněž přístup do horních bytů je nabízen v několika alternativách. Většinou se do nich vchází pomocí lávek na bočních fasádách přes prosklený altán nad garáží, který slouží jako vstupní hala a zároveň jako prostor spojující byt s vlastní zahrádkou.

Ve vile M I je atypicky řešena západní část, kde je celé podzemní podlaží využitelné pro spodní byt, a rovněž vstupní partie do horního bytu. Vstupní altán je menší, plní pouze funkci zádveří, nemůže být využit k pobytu. Privátní zahrádka tohoto horního bytu je řešena na střeše garáže. Ve vile M II byly prostory vstupů do horních bytů na přání klienta minimalizovány. Byly přesunuty do severních nároží a terasa a vstupní altán nad garáží byly přičleněny spodnímu bytu, takže horní byt přišel o možnost přímého spojení s privátní zahrádkou. U této vily jsou zahrádky přístupné vnějšími schody přes terasy nad garáží z přízemí spodních bytů, takže hlavní obytný prostor s kuchyní a jídelnou je zde umístěn v přízemí. Ve spodním podlaží dolního bytu jsou navrženy dvě ložnice, další ložnice je v přízemí, při severní fasádě.

Velká pozornost byla věnována propojení bytů s jejich okolím v rovině provozní i v rovině vytváření prostorů, které poskytují možnost využívat nabídky exponovaných výhledů. Horní byty mají navíc přístupnou terasu na střeše, chráněnou proti nepřízni počasí altánem. Zpřístupnění střech není sledováno pouze z důvodu dalšího zvýšení komfortu vlastních bytů, ale je použito rovněž jako motivační prvek vybízející pečovat i o „pátou fasádu“ domu, což vzhledem ke svažitosti okolního terénu přinese užitek i majitelům sousedních pozemků a uživatelům veřejných komunikací.

Konstrukční a technické řešení

Zakládání činžovních vil je z důvodu složitých podmínek – malé únosnosti cca 6 m mocné vrstvy navážek a výšky základové spáry, řešeno pomocí podélných pásů pod nosnými stěnami, uložených na pilotách. Svislé nosné konstrukce staveb jsou navrženy jako železobetonový monolitický stěnový systém. Vodorovné nosné konstrukce jsou většinou řešeny jako bezprůvlakové monolitické železobetonové stropní desky.

Zvolený koncept mezonetových, vzájemně dispozičně a prostorově poměrně komplikovaně provázaných bytů i předpokládaný nabízený standard vil vyžadovaly věnovat velkou péči problematice akustické pohody jednotlivých bytů. Ta byla zajišťována volbou dostatečných izolačních schopností dělicích konstrukcí i specifickými technickými prvky. Schodiště z přízemí do 1. patra, která oddělují dva byty, jsou řešena jako plovoucí konstrukce, osazené na akustické izolaci, položené na šikmé nosné železobetonové desce.

Z technického hlediska patří realizace stavby Hanspaulka – Nové vily při zvolené univerzálnosti projektu a atypičnosti dispozic (přesněji individuálnosti velké škály nabízených řešení) a navíc při navržené složité vzájemné prostorové provázanosti bytů a nárocích kladených na kvalitu designu a detailu k velmi komplikovaným a náročným projektům.

 14 / 55  Přihlášená stavba --> Postup do II. kola --> Nominace na titul

 Název:  Hanspaulka - nové vily

 Místo:  Na Míčance, Praha 6 - Dejvice

 Typologický druh:  Obytná budova

 Typ stavby:  Novostavba

 Autor:  Ing. arch. Ladislav Lábus AA - Architektonický ateliér

 Dodavatel:  Podzimek a synové s.r.o.

 Přihlašovatel:  Podzimek a synové s.r.o.

 Investor:  HNV a.s.