Na pražské náplavce vzniknou plovoucí lázně od Petra Jandy

Čtvrtek, 29. Březen 2018 - 0:20
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Myšlenka obnovení tradice říční plovárny se cyklicky objevuje v průběhu posledních desetiletí v kontextu společenské rehabilitace prostředí náplavek zejména Rašínova nábřeží. V průběhu postupující snahy o revitalizaci tohoto vzácného městského prostoru jsme se tímto tématem zabývali již několikrát s rozdílným rozsahem zadání a proporcí. Aktuální projekt shrnuje tyto zkušenosti a pracuje se zadáním, které  transformuje historické téma říčních plováren do současné podoby plovoucího bazénu typu badeschiff s komplementárním vybavením a zázemím požadovaným a odpovídajícím současným možnostem.

Plovoucí lázně na Rašínově nábřeží, Petr Janda/Brainwork © Petr Janda/Brainwork
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Petr Janda, Anna Podroužková, Maty Donátová
Ateliér petrjanda/brainwork
Stavebník Hlavní město Praha
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Praha
Ulice, číslo Rašínovo nábřeží
Datum projektu 2017

IDEA

Plovoucí veřejné lázně jsou jedním z historicky etablovaných a dlouhodobě očekávaných atributů živého nábřeží. Spojují v sobě funkci obecně společenskou a kulturní s funkcí rekreační a sportovní. Jsou svou podstatou jednou z nejvyšších forem veřejné typologie, prostorem, který dokáže sloužit širokospektrálně napříč celou společenskou skladbou obyvatel. Návrh se snaží respektovat tuto maximální uživatelskou pluralitu a zároveň udržet sílu tématu nezanesenou balastní estetikou a poplatností ať už „nízké“ či „vysoké“ polohy klišé, která jsou dnes často vlastní atrakcemi přetíženým aquaparkům či snobským wellness projektům. Projekt je oslavou koupání, slunění a života ve městě, péče o tělo i ducha, ať už to v osobní poloze každého znamená cokoli, událostí bourající ledy a narušující osobní bubliny a společenské předsudky. Obsahově je zároveň časoprostorovým průnikem minulosti, zábleskem budoucnosti, stejně jako událostí čistého Carpe diem.

SITUACE

Situování lázní navazuje na logiku historického umísťování plováren při vltavském nábřeží, s konkrétní vazbou k Rašínovu nábřeží. Návrh rozvíjí koncept schváleného architektonického řešení náplavky a její dramaturgickou strategii a umísťuje lázně do pozice na konci celé náplavky do partie mezi rampu za železničním mostem a masiv vyšehradské skály zakončující tuto část nábřeží.  Prvek lázní se zde stává logickým doplněním celé obsahové struktury náplavky a jejím určitým vyvrcholením. Stává se autonomním epicentrem, vlastní malou náplavkou a apendixem veřejného prostoru nábřežní promenády. Projekt vychází z tvarosloví nábřeží a definuje pozici plovoucího zařízení mezi stávajícími rizality vystupujícími z vysoké nábřežní zdi. Umístěná kompozice plovoucích lázní volí své proporce také s ohledem na toto prostorové vymezení umožňující v daném prostředí kultivované napojení na historické nástupní schodiště umístěné v centrální poloze dotčené části zdi. Nedílnou  součástí kontextu řešení je pak ponechání posledního přístupového schodiště pod vyšehradskou skálou pro další budoucí vazby neblokované právě plovoucími lázněmi.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Architektura lázní je založena na bipolárním konceptu uspořádání, celek je sestaven ze dvou vzájemně architektonicky odlišně artikulovaných částí. Bazén svou dematerializovanou vodní podstatou patří do říční „říše“ a naopak loď plovoucího zázemí pocitově navazuje na charakter vysoké nábřežní zdi, či historický vzhled plovoucích těles tradičních pražských říčních lázní. Toto napětí je doplněno třetí vrstvou dramaturgicky skrytou v interiéru podpalubí - přiznaným konstrukčním systémem ocelových žeber, který je tradičním přirozeným korzetem všech (nejen) vltavských lodí, jejich základním konstrukčním znakem.

Prolínáním těchto tří světů vzniká charakteristická a nezaměnitelná atmosféra s nekontrastními fluidně formovanými přechody odkazujícími k říční podstatě celých plovoucích lázní. Komplexita plynutí, vlnění a prolínání je výrazově prostoupena celým řešením a je nativní v každé části lázní jinou narativní metodou.Voda bazénu je autoreferenční, vlní se sama sebou a řešení pouze minimalizuje oslabující konstrukční prvky této podstaty, hlavní pobytová paluba podprahově a samozřejmě definuje jednotlivé funkční sektory na své ploše hřbety přelivových vln, vnitřní systém vzájemně se prolínajících undulujících žeber v podpalubí pak organizuje dispozici a její partie současně odděluje a propojuje, integruje jinak velmi intenzivně odlišné vnímání exteriéru a interiéru, rozostřuje jeho ostrá rozhraní a dodává mu průhledovou velkorysost a orientační přehlednost. Architektura tak dosahuje dramatických vzájemných interakcí při velmi minimalistickém a funkčním uspořádání vedle sebe umístěných plovoucích objektů, všechny výrazové prvky jsou zároveň konstrukční a funkční.

Bipolarita je zde uvedena záměrně jako opozitum duality, jako aspekt umožňující dvěma svrchovaným celkům koexistenci, z níž těží násobný nikoli součtový harmonický účinek, přičemž by v extrémním případě bylo možné jejich oddělení a samostatná existence (jakkoli to není záměrem projektu, jeho architektonická podstata by to umožňovala). Architektura plovoucích lázní je navržena jako součást souboru identifikujícího charakter náplavky Rašínova nábřeží v jeho aktuální revitalizaci probíhající podle našeho návrhu, navazuje partiemi svého řešení na tvarosloví použitá u ostatních prvků revitalizace, a jednotlivými výtvarnými a konstrukčními principy, fragmenty, detaily a vzájemnými odkazy propojuje lázně do celistvého souboru tvořícího pevnou architektonickou páteř revitalizace (doplňovanou ve svém životě veřejného prostoru fluidními společensko-kulturními a plovoucími vrstvami).

PROVOZNÍ USPOŘÁDÁNÍ, DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ

Lázně tvoří kompozice dvou propojených plovoucích zařízení – „lodě“ plovoucího zázemí (69x10,5m) a tělesa plovoucího bazénu (69x7,5m). Přístup je veden z nábřežní promenády přes stávající schody napojením na mezipodestu a spodní podestu pomocí vyrovnávacích lávek reagujících na výkyvy výškové úrovně hladiny. Návštěvníci plovárny tak mohou vstoupit dvěma způsoby, které lze diferencovat s ohledem na letní a mimosezónní provoz, buďto přístupem na úroveň pobytové střešní paluby nebo skrze podpalubní úroveň přímo šatnovým sektorem. Cirkulace v celém objektu zázemí je řešena pomocí ramp a schodišť propojujících podpalubí s palubou a dále se samotným bazénem při zachování hierarchie určení jednotlivých prostor a jejich nenarušení komunikačními trajektoriemi. Vstupní bezbariérovost bude vzhledem k danému charakteru historického nástupního schodiště řešena pomocí doplňkových prvků.

Plovoucí zázemí je vytvořeno adaptací nákladní lodě typu VČ 900 Petra (variantou je stavba nového trupu stejných proporcí) pomocí redukce její stávající nástavby a doplnění nové části konstrukčně napojené na systém stávajících příčných žeber lodi. Podpalubí je koncipováno na přibližně symetrickém půdorysu využívajícím oba konce (příďová a záďová partie) lodi k umístění exteriérových teras sloužících zároveň jako manipulační prostor pro obsluhu při manévrování s plavidlem.

Základní rozdělení dispozice vymezuje tři funkční bloky: šatnový, restaurační a wellnessový navázané na hlavní halu. Centrální šatnový blok obsahuje vstupní halu přístupnou z hlavní lávky skrze vstupní schodiště, u kterého je situován recepční post s prodejem vstupenek. Z této haly jsou pak po obou stranách přístupné šatny symetricky rozdělující sektory pro ženy a muže. Kapacitní vymezení je navrženo na přibližně 200 osob. Předpokladem provozu je možnost převlékání v kabinách a volbou návštěvníků je využití skříněk v šatně či v parapetu v prostoru hlavní haly popř. možnost vzít si oblečení s sebou na pobytovou palubu. Součástí šaten jsou sprchy a WC (v celém objektu je WC řešeno pomocí integrovaných hygienických kabin s automatickým umyvadlem a WC mísou užívaných v obdobném systému pro celou náplavku), skrze které návštěvníci dále pokračují do prostoru lázní.

Plovoucí lázně jsou koncipovány jako specifický provoz svého druhu s kapacitně komprimovaným zázemím na úrovni lodní prostorové úspornosti při dodržení základních proporčních principů, typologicky příbuzný venkovním bazénům s převlékárnami a komplementem. Alternativou pohybu návštěvníků ze vstupní haly je přímý přístup do centrálního prostoru podpalubí (hlavní haly) a dále skrze rampu nebo schodiště na střešní pobytovou palubu a k bazénu. Šatnový blok obsahuje další převlékací kabiny a toalety přístupné z hlavní haly. Hlavní hala tvoří centrální kontinuální prostor procházející podélně celým podpalubním interiérem lodě a vytváří přehledné rozcestí navigující návštěvníky průhledy do jejich jednotlivých provozních částí. Sdružené okno v její západní stěně orientované podélně směrem do řeky udržuje bezprostřední kontakt celého podpalubí s bazénem. Stínění zajišťuje žebrování trupu v kombinaci s lamelami tvořícími povrch ramp a fasádu stěny. Vizuální rozhraní obou dalších podpalubních bloků tvoří barové pulty s občerstvením umožňující personálu plynulý přehled o prostoru a zaručující návštěvníkům maximální servis.

V záďovém bloku lodě je umístěna její restaurační část sestávající z návštěvnického interiéru s tradičními lodními stolky a lavicemi situovanými u průběžného okna s výhledem na hlavní bazén, propojeného výdejovým okýnkem s prostorem kuchyně a skladovým gastrozázemím s prostorem předsunutého baru. Restaurace je prosklenou příčkou propojena s prostorem vnější restaurační terasy na zádi lodě s impozantním výhledem na špici plovoucího bazénu chráněné proti pohledům z nábřeží převisem hlavní pobytové paluby. V tomto provozním bloku je dále umístěna kancelář a toalety, úklidové a skladové zázemí má zadní přístup z prostoru hlavní haly s možným zásobováním napojeným z exteriéru lodi skrze vstupní ponton nebo lodní zásobování. V opačném cípu dispozice na přídi lodi je umístěn wellness blok obsahující místnosti sauny a parní lázně, ochlazovací, sprchový a WC komplement, navázané na odpočívárnu.Ta je skrze prosklenou stěnu propojena s prostorem vnější relaxační terasy, kryté převisem paluby s kruhovým hydromasážním a bublinkovým bazénkem s výhledem na hlavní bazén.

Z celého prostoru odpočívárny je prostřednictvím prosklené stěny navazující na okno hlavní haly zajištěn vizuální kontakt s relaxační částí plovoucího bazénu. Hlavní pobytový prostor lázní tvoří střešní terasová paluba přístupná buďto hlavní rampou nebo schodištěm z podpalubního zázemí lodi či přímo nástupním můstkem skrze záliv s recepčním okýnkem a turniketovým systémem (sloužícím zároveň jako rychlá cesta při odchodu z lázní).

Paluba je diagonálně definována prostorovým prvkem vlny zvedající se z úrovně její plochy a vymezující v její ploše dva hlavní pobytové sektory. Část nad přídí lodi (proti proudu) je definována jako čistě pobytová pro slunění a setrvávání přímo na jejím dřevěném povrchu bez přidaného sedacího mobiliáře (s výjimkou možných plátěných lehátek). Toalety jsou integrovány pod vlnou paluby na přístupové větvi tvořené jezdeckým schodištěm s podestovými stupni. Část nad zádí navazuje na vstupní záliv s obslužným okýnkem občerstvení a obsahuje mobiliář ve formě lehkých skládacích stolků se židlemi. Komplementární provozy paluby jsou sklad bufetu a kancelář recepce a plavčíka provozně napojeny přímo na přístupovou rampu z břehového schodiště respektive na hlavní rampu z podpalubí.

Celý prostor pobytové paluby  je tvořen jednolitým povrchem terasové paluby z tropického dřeva umožňujícím v jakékoli jeho části rozložení deky, ručníku nebo jen posezení přímo na jeho povrchu. Z této paluby je pak dokonalý výhled na celou plochu plovoucího bazénu chráněný pouze subtilním ocelovým zábradlím vypleteným jemnou lankovou nerezovou sítí. Kontakt s bazénem je řešen přes intuitivně přístupné rampy napojené na oba konce pobytové paluby. Pozice plavčíka je predefinována v centrální části horní pobytové plošiny, popř. na ploše spojovací platformy či vyvýšeném postu postaveném přímo na tělese bazénu. V prostoru zálivu mezi zázemím a bazénem je možné umístit pohotovostní člun, stejně jako se předpokládá tato možnost v prostoru nástupního můstku u břehového napojení.

Přístup do bazénu je veden přes sprchovací platformu a oplachovou zónu se zpětnou filtrací a cirkulací napojenou na technologické vybavení v podpalubí trupu bazénu. Sprchy budou sensorické reagující na procházení jejich linií a zajistí tak primární hygienickou uzávěru mezi bazénem a pobytovou částí lázní.

Bazén je solitérem, který je sám sobě mikrokosmem jednotlivých pobytových funkcí a technických vazeb. Jeho charakteristickým geniem loci je celistvost realizovaná skrze kontinuální hladinu scelující celé těleso bazénu v jedné niveletě. Tato celistvost ukrývá pod hladinou množství jednotlivých výškových úrovní umožňujících diverzifikovat části bazénu pro jednotlivé možnosti koupání a uživatelské skupiny (s maximální hloubkou 1,5m). Těleso je v rovině hladiny rozděleno pomocí přepadových žlabů na tři části, které lze odlišit pomocí teploty vody, popř. rozdílnou filtrací. To lze využít v průběhu roku a reagovat tak na aktuální kapacitní potřeby v rámci sezónního provozu (bazén je koncipován s celoročním provozem). Jednotlivé partie pak vytváří části určené pro děti a neplavce (brouzdaliště, malá hloubka), s relaxační partií s chrliči a podhladinovými prvky v centrální přístupové části bazénu, a plavce v obou stranových bazénech s pobytovými lavicemi po obvodu (také doplnitelnými podružnými hydromasážními a vzduchovými prvky). Primární funkce bazénu je více pobytová, než kondičně sportovní, přesto je vzhledem k členění bazénu možné vedle sebe realizovat obojí, popřípadě lze jednotlivé možnosti časově programovat a oddělit tak, aby vzájemně nekolidovaly.  V centrální části bazénu je pomocí zapuštěných schodů integrovaný vstup do podpalubí, ve kterém jsou umístěna návštěvnická WC a přístup k technologickým partiím vybavení bazénu (rezervoáry, filtrace, čerpadla a kotevní prvky).

KONSTRUKČNÍ A MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ

Konstrukčně jde o dvě samostatná plovoucí tělesa propojená na místě kotviště a stabilizovaná v určené pozici pomocí holandských kotev ovladatelných ve vztahu k vyvážení a změnám hladiny (s případným dalším doplňkovým vyvázáním). Proporce obou plovoucích těles jsou odvozeny z potřeby předpokládaného transportu během realizace skrze plavební komory a průplavné profily pod mosty a respektují tak jejich rozměrové danosti a parametry. Propojením v místě kotviště dojde ke stabilizaci a vyvážení celé sestavy s ohledem na potřebu zajištění momentu setrvačnosti volné hladiny bazénu. Vyvážení a zabalastování jednotlivých částí sestavy a definice jednotlivých aspektů výtlaku a vzájemných vazeb bude detailně řešeno v dalších fázích projektu.

Návrh zázemí pracuje s tradiční lodní konstrukční metodou postavenou na systému žeber a obšívky s doplněním o plochy paluby (tvořenou plášťovým plechem překrytým celoplošně terasovým dřevěným roštem) – který morfuje pomocí tvarování řídících křivek trupu. Systém žeber navazuje na konstrukční systém trupu nákladní lodi (VČ 900 Petra), která tvoří základ objektu. Žebra dostavby opouští původní průřezovou křivku trupu a vytváří příčné řezy definující jednotlivé prostory dispozice podpalubí zázemí.  Interiérové tvarování žeber používá plynulé křivky exaktně vyřezané CNC metodou podle digitálních podkladů. Žebra ve stejných roztečích (550mm) jako žebra adaptované lodi jsou navržena jako zdvojená s použitím tenkých plechů umožňujících zajištění jejich větší prostorové tuhosti.

V konstrukci opláštění budou skryta kontra žebra scelující integritu trupu. Prostorovou tuhost zajišťují vložené bloky funkčních celků podpalubí tvořené ve stejném žebrovém systému zapojeném do sestavy řídících křivek stěn a stropu. Vizuální působivost interiéru je postavená na čitelnosti této konstrukce skrze její obnažená žebra procházející celým interiérem lodi. Na rozhraní exteriéru a interiéru bude  konstrukce mezi žebry zaizolována a ve všech pohledových plochách opláštěna plechy. V interiéru budou plechy částečně perforovány a využity pro integrované rozvody instalací.

Přerušení tepelných mostů bude dodefinováno v dalších fázích projektu. Pohledové rozhraní mezi vnějškem a vnitřkem je postaveno na dramatickém přechodu mezi plynulým opláštěním krytým terasovými prkny a konstrukcí přiznaných žeber, který je propojen prolínáním částí s viditelnými žebry do exteriéru a průhledy okny. Veškeré podlahy v podpalubí  zázemí jsou navrženy z terasových prken umožňujících integraci prvků osvětlení, vytápění a ventilace a rozebíratelnost podlah z důvodu přístupu do podpodlahových prostor s instalacemi, technickým vybavením, nádržemi a zásobníky, a jejich kontrolu.

Pohledové plochy exteriéru trupu tvoří zejména pobytová  paluba přetáčející se v návaznosti na rozevření její prostorové vlny do stěny. Na straně přiléhající k bazénu je paluba zakončena navázáním do rampy vykonzolované na ocelových žebrech trupu. Pohledová vrstva všech povrchů bude tvořena terasovými lamelami z tropického dřeva, které již během jedné sezóny sjednotí svůj vzhled na konzistentní jemně šedou barvu. Materiálovým předpokladem provedení jsou lamely z dřeviny massaranduba v bezdrážkovém provedení povrchu a profilu cca 100/20mm. Materiál je volen záměrně s ohledem na trvanlivost a bezúdržbovost. Směr prken je volen po délce trupu tak, aby umožňoval plynulé ohnutí a zkopírování zvlněného tvaru v místech, kde přechází profilace paluby do prostorové vlny.

V detailu doběhů k hranovým zakončením paluby bude obnažen řez prkny a bude vidět na ocelový povrch obšívky. Odvodnění plochy je zajištěno protečením mezerami mezi prkny pod nášlapnou vrstvu paluby a svedením mimo trup lodi. V místě návaznosti ramp k bazénu na podélnou fasádu se skrytým oknem do podpalubí budou prkna postupně otočena do svislé polohy a rozestoupena na větší mezery tak, aby se do interiéru dostalo adekvátní množství světla a přitom byl komfortně stíněn proti přeslunění. Tento motiv umožní vizuální scelení exteriéru lodi a zároveň zajistí maximální světelný komfort a pocit vzdušnosti v interiéru. Obdobný princip bude použit v překrytí oken v nábřežní fasádě. Okna jsou tvořená fixními dvojskly vloženými mezi žebra s překrytím izolačních meziskelních rámečků v rámci zdvojení plechů žeber. Ventilace bude zajištěna centrálním řízeným prouděním vzduchu. V rozevření paluby v zálivu s recepcí a okýnkem občerstvení budou viditelně použita žebra trupu s analogickým detailem jako v podpalubí, v místech prosklení doplněna o dovnitř otvíravé bezrámové prvky.

Návrh bazénu rozvíjí téma klasické badeschiff varianty „plovoucího“ tělesa s konstrukčním systémem, který je propojením jeho tepelně izolované ocelové plovoucí vany tvořící vnější plášť tělesa a samotné konstrukce nerezového bazénu s přelivovou hranou tvořící vnitřní části včetně technologického podpalubí. Celá konstrukce je navržená tak, aby byla v co možná největší míře příčně i podélně symetrická a umožnila tak základní vyvážení (doplněné aktivními prvky holandských kotev). Propojení obou těles je tvořeno masivním konstrukčním systémem analogickým dvoutrupým plovákovým sestavám a bude navrženo s ohledem na stabilitu celé sestavy. Stabilita sestavy bude tvořena posazením na dno a dorovnáváním nivelety pomocí aktivních prvků holandských kotev.

Konstrukce bazénu používá systém lodního žebrování dna vany. Pod hlavní tělesa jednotlivých částí bazénů jsou vloženy akumulační nádrže. Integrované příčné ztužující přepážky bazénu jsou propojeny do statického systému obou plovoucích zařízení (bazénu a zázemí). Tento systém bude udržovat vyvážený stav naplnění bazénu a pomocí vnitřních přepážek dělících akumulační nádrže  na části (propojené do systému přepady) předcházet dynamickým efektům pohybu vody v bazénu. Materiálové řešení bazénu používá v celé ploše vnitřních povrchů (včetně všech přepadových mřížek a detailů cirkulace vody) kobaltově pasivovanou tmavou nerez ocel. Vnější barevnost je řešena jako tmavošedá až černá, charakteristicky umožňující výrazově nekontrastní navázání vzhledu bazénu na říční těleso. Osvětlení bazénu je navrženo jako podvodní ovládatelné stmíváním.

Osvětlení interiéru zázemí je zamýšleno jako integrované do styku stěn a podlahy (stěn a stropu), umístěné pod podlahový rošt a prosvětlující styk se stěnou a spáry roštu. Vznikne tak ambientní osvětlení nechávající vyniknout nezaměnitelný tvar žebrovaných útrob podpalubí. Toto základní osvětlení pak bude kombinováno se systémem reflektorových svítidel využívajících zdvojená žebra nosného sytému jako kolejnici a osvětlujících potřebné partie interiéru (možné přenastavení v průběhu provozu). Vnější osvětlení spodního patra (podpalubí) počítá s nepřímým nasvícením odrazem od stropní žebrované konstrukce s využitím dosvitu z osvětleného bazénu a relaxačního bazénku. Rampy a schodiště na straně nábřežní zdi budou osvětleny v úrovni podlahy pro zajištění bezpečnosti provozu. Hlavní pobytová paluba v části s občerstvením bude osvětlena dosvitem skrze chlopně vystupující z plochy paluby a emitující světlo z podpalubí a interiérových částí trupu. V pobytové části není scénicky žádoucí přesvětlení plochy paluby a předpokládá se jemné nasvícení prostoru pod terasovými prkny nerušící atmosféru večerní paluby a zajišťující orientační bezpečnostní funkci.

TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ

Zakotvení je navrženo jako autonomní pomocí systému holandských kotev integrovaných do trupů obou spřažených plovoucích zařízení tvořících soubor bazénu a jeho zázemí. To umožňuje pracovat s řízenou stabilizací a zároveň nenárokovat pevné prvky integrované do dna řeky. Variantní technická řešení umožňují práci s plovákovými či fixními dalbami a jejich integraci do trupů plovoucího zařízení, tyto prvky lze pak řešit jako samostatné (uložené na) nebo propojené s tělesem říčního dna. Tato varianta by umožňovala pevné zakotvení objektu čímž by se výrazně zjednodušily veškeré úkony související s povodňovou pohotovostí.

Vzhledem k minimalizaci bariérního charakteru vůči proudu řeky a zvýšení jeho bezpečnosti při vysokých průtocích by tak byla v průběhu povodně pouze odpojena nástupní část od břehu a tím zprostředkován volnější obtok kolem objektu. Druhou, v dnešní době standardní variantou, je kotvení s podmínkou přesunu objektu do chráněného přístaviště během povodňové pohotovosti. Objekt je proporčně navržen tak, že umožňuje tuto alternativu kotvení bez fixních kotvících prvků vetknutých do dna řeky. Proporce objektu umožňují manipulaci a umístění do smíchovského chráněného přístaviště, vyžadující přitom vypuštění bazénu a redukci dynamického aspektu vlivu vody v jeho tělese. V dalších fázích projektu je nutné ověřit manipulaci (zda by byla možná se sestavou v celku nebo po rozložení na obě součásti) a schopnost manévrování s excentrickým plavidlem pomocí tlačných remorkérů.

Napojení na inženýrské sítě na břehová vedení bude řešeno skrze flexibilní připojení umístěné pod hladinou řeky. Vedení bude zaústěno do břehových přípojek, které budou kapacitně dodefinovány v kontextu s tímto záměrem.

Tvarování nástupní části rampy propojující lázně s břehem je provedeno tak, že v kontaktu se břehem zůstává pod lávkou prostor, který umožňuje volné proplavení splaví. Stejně tak mezičlánek propojující zázemí s bazénem bude mít podhladinovou průtočnost chráněnou bezpečnostními prvky. Celou soustavu lze chránit pomocí prvků předřazených v řečišti pozici lázní (plováky proti splaví).

 

Technologie úpravy, filtrace, ohřevu a cirkulace vody v bazénu bude umístěna v centrálním prostoru ve středu bazénu, bude napojena na břehovou přípojku pro dočerpávání úbytků vody. Projekt předpokládá použití krycích rolet pro celý povrch bazénu za účelem ochránění vody mimo provozní hodiny vůči odparu vody a ztrátě teploty. Rolety jsou v nábalech zapuštěných v trupu na obou kratších stranách tělesa bazénu. Řešení bazénové technologie bude podrobněji dodefinováno v dalších fázích projektu. Jako alternativní zdroj vytápění je zvažován systém tepelných čerpadel pracujících s průtokem vody v tělese řeky. V průběhu dopracování technické dokumentace v dalších fázích projektu bude podrobněji rozpracována bilanční návratnost provozu bazénu v celoročním režimu.

Technické vybavení zázemí předpokládá řízenou cirkulaci vzduchu s možnou rekuperací. Technologické specifikace včetně prostorových kapacit a strojoven budou řešeny v dalších fázích projektu. Systém vytápění bude specifikován a zónován v závislosti na dalších konzultacích a dělení provozních celků lázní.

Technologické a konstrukční řešení bude dopracováno v souvislostech se zásadami provedení odpovídajícími dodavatelským možnostem jednotlivých částí projektu. Postupné zpřesnění řešení bude v maximální míře respektovat navržený koncept, který bude precizován s vazbou na vzájemné konsekvence mezi finálními principy použité technologie a konstrukcí.

Návrh je koncipován v souladu s nároky na plovoucí zařízení a respektuje logiku a normativní parametry definované pro tento typ zařízení (požární a bezpečnostní řešení, rampy a jejich sklony, zábradlí, proporční parametry, atd.). Popsaná řešení budou dále specifikována v souvislosti s rozpracováním v dalších fázích projektu. Kompletní elektroinstalace podléhá normativnímu zpracování odpovídající plovoucím zařízením a bude navržena s ohledem na všechny potřebná vybavení jako jsou zátopová čidla a hlásiče požární a panikové bezpečnosti včetně dělení na normativní sektory a případné napojení na centrální pult ochrany a městské smart systémy.

INFLUENČNÍ VAZBY

Koncepce řešení plovoucího bazénu se zázemím je součástí souboru zásahů realizovaných v rámci schválené revitalizace náplavek podle návrhu ateliéru petrjanda/brainwork. Bazén se stane jedním ze základních stavebních kamenů náplavky Rašínova nábřeží, je jejím logickým zakončením a jedním z jejích rekreačních epicenter. Jeho poloha pracuje s determinantou existujícího přístupu kamenných schodů vysoké nábřežní zdi. Návrh bazénu pracuje s esencí zapojení celého souboru do prostředí odvozenou z historicky koherentních předobrazů říčních plováren, které byly přirozenou součástí regulovaných břehů pražského nábřeží takřka již od počátku vzniku jejich současné formy.

Pomocí takto koncipovaného souboru získá Praha další kultivované rozšíření veřejného prostoru s unikátním geniem loci.

Plovoucí lázně mimo své základní provozní určení umožní velmi specifické výhledy z perspektiv blízkých hladině Vltavy a vizuální kontakt s prostředím harmonicky komponovaným v architektonicko-přírodní kompozici morfologicky dramatického prostředí definovaného oběma břehy řeky (a špičkou Císařského ostrova) s dominantami masivu vyšehradské skály a industriální památky železničního mostu.

Projekt je návrhem pro konkrétní zadání v konkrétním prostředí – je ale zároveň pilotním návrhem tématu současných říčních lázní, který by měl nastartovat možnost návratu říčních lázní různých typů do veřejného prostoru Vltavského řečiště (semi)centrální Prahy. Konkrétní další uvažovanou polohou je prostor bývalé Občanské a vojenské plovárny u nábřeží Edvarda Beneše (pravděpodobně jiný typ kombinace říční plovárny a lázní), dalším zvažovaným prostorem je záliv slepého ramena u špice kosy Libeňského ostrova, kde by bylo možné uvažovat o extenzivní variantě říčních lázní prstencovitě vymezujících plochu koupání. Možná poloha dalšího budoucího plovoucího typu lázní je také při náplavce Hořejšího nábřeží, kde je ovšem limitována osluněním a nedokončenou výstavbou v části vlastněnou soukromými investory.