Historici architektury navrhují prohlásit tři poválečné stavby v Praze památkami

Čtvrtek, 11. Říjen 2018 - 0:42
| Napsal:

Historici architektury z Fakulty architektury ČVUT v Praze Klára Brůhová a Petr Vorlík otevřeně vyzvali ministerstvo kultury k systémovějšímu postupu při prohlašování významných budov z 2. poloviny 20. století kulturními památkami. Dvojice pedagogů zároveň navrhuje památkově ochránit tři významné poválečné stavby v Praze.

Budovy vzniklé dostavbou Národního divadla v Praze. Foto: Daniela Šrámková, Architektura 489
Fotoalbum: 

Klára Brůhová a Petr Vorlík podali ke konci září ministrovi kultury Antonínu Staňkovi návrh na prohlášení několika budov v Praze nemovitými kulturními památkami. Děje se tak v reakci na několik aktuálních kauz týkajících se demolic významných poválečných budov na území České republiky. V roce 2009 došlo například k odstranění obchodního domu Ještěd v Liberci, o pět let později zmizel Hotel Praha, minulý rok telefonní ústředna v Dejvicích, ještě letos by pak mělo dojít ke zbourání komplexu Transgas.

Zmínění historici architektury se svým apelem proto snaží „upozornit na neudržitelnou a v mnoha ohledech neefektivní praxi ve věci řízenío prohlášení staveb za nemovité kulturní památky.“ Kritizují zároveň pasivní přístup ministerstva kultury ve věci ochrany poválečné architektury. 

„Co se týče potenciálních nových památek na území Prahy, Ministerstvo kultury České republiky již několik let nezahajuje téměř žádná nová řízení, a to
i přesto, že byla podána řada návrhů (jedinou výjimkou jsou objekty, jimž bezprostředně hrozí demolice). Tento nezodpovědný a neadekvátní přístup ohrožuje mimo jiné množství ikonických staveb z druhé poloviny 20. století, jimž dosud nebyla přiznána žádná forma institucionální ochrany a které tak mohou přijít o svou komplexní architektonickou kvalitu,“ varují.


Komplex Transgas na Vinohradské třídě v Praze

„Jako příklad zmařené hodnoty může sloužit pražský Parkhotel: návrh na prohlášení za kulturní památku jsme podali v dubnu 2017, řízení nebylo dosud zahájeno, zato interiér hotelu podlehl likvidační přestavbě. Podobně zatím nebyla zahájena řízení (nebo řízení nedospěla k závěru) ve věci těchto objektů: Strojimport (podáno 2014 a 2015), hotel Intercontinental (podáno 2015), Centrotex (podáno 2016), pražské planetárium (podáno 1996), krematorium v Motole (podáno 2006), studentské koleje v Podolí (podáno 2011), studentské koleje Větrník (podáno 2016) a další,“ vyjmenovávají autoři apelu ohrožené budovy.

Řada odborníků společně s Brůhovou a Vorlíkem také kritizují současný přístup příslušných orgánů, které zahajují řízení o památkové ochraně budov až ve chvíli, kdy jim reálně hrozí demolice. „Památková ochrana budov by měla být projednávána v okamžiku, kdy je rozpoznána jejich kvalita, nikoliv až v době, kdy existuje projekt na jejich přestavbu či demolici. Už v této chvíli se ministerstvo může opřít o řadu odborných knih, analýz a výzkumů, na jejichž základě lze prohlásit alespoň iniciační rámec ikonických budov z poválečné éry a začít tak řešit zásadní a aktuální výzvu, kterou už řadu let naplňuje většina rozvinutých zemí (nejen) západního světa,” sdělují Brůhová s Vorlíkem ve svém návrhu.

Podle dvojice pedagogů ministerstvo zároveň nedostatečně informuje o návrzích na kulturní památky, což ve svém důsledku omezuje take investory, kteří tak dopředu nevědí, zda se jedná o nemovitost s potenciálem kulturní památky.

„Vyzýváme proto Ministerstvo kultury České republiky k systémovějšímu a soustředěnějšímu řešení, které odpovídá naléhavosti ochrany poválečné a obecně moderní architektury. Za klíčové považujeme především dvě věci: zveřejnění a průběžné aktualizování seznamu budov navržených na kulturní památku a zejména zefektivnění řízení tak, aby nedocházelo ke zbytečným prodlevám,“ zdůrazňují historici.


Interiér Nové scény Národního divadla

Klára Brůhová s Petrem Vorlíkem zároveň navrhli ministerstvu kultury jmenovat trojici pražských budov z poválečného období nemovitými kulturními památkami. Jedná se o budovu bývalého Mezinárodního svazu studentstva (Pařížská 25, Praha 1), budovy Urologické kliniky VFN a 1. LF UK
(Ke Karlovu 6, Praha 2) a budovy vzniklé v rámci dostavby Národního divadla (Národní 4 a 2, Ostrovní 1 a 3, Praha 1) 

“Domy jsme vybrali po zevrubné rešerši pražské poválečné architektury, zejména staveb tzv. brutalismu, kterou zpracováváme mimo jiné i díky přípravy odborné publikace Praha brutalistnía které se věnujeme také v rámci naší pedagogické činnosti – výuka semináře Poválečná architektura,” zdůvodňují svůj výběr.

“Všechny vybrané objekty považujeme za vynikající reprezentanty tzv. brutalistické architektury na našem území. Výraz a koncept staveb vychází z mezinárodních charakteristik tohoto stylu, avšak zároveň v sobě nese i místní specifika – především důraz na okolní kontext, ale i jistou vlídnost a humánní kultivovanost při práci s materiály, detaily a měřítkem. Domy představují zásadní realizace své doby a jsou díly našich nejlepších architektů, inženýrů, ale i výtvarníků. Svým významem a výtvarnou noblesou jsou srovnatelné
s klíčovými realizacemi nejen v bývalém východním bloku ale i v širším mezinárodním měřítku. Jelikož jsou navrhované stavby dodnes z velké části autenticky, původně a celistvě dochovány, považujeme jejich památkovou ochranu za správnou a samozřejmou.”


Budova Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské ulici


Interiér budovy Mezinárodního svazu studentstva