Rozhovor s německým architektem Prof. Hanem Slawikem

Čtvrtek, 24. Březen 2011 - 1:05
| Napsal:

Již jsme Vám představili některé projekty Prof. Hana Slawika a dnes Vám přinášíme rozhovor, v kterém se dozvíte další podrobnosti o jeho projektech, životě a názorech.

Fotoalbum: 

Vzpomínáte si, co bylo důvodem, že jste se stal fanouškem modulární architektury? Co vás na ní natolik zaujalo, že jste s tímto typem architektury strávil většinu svého profesního života?

Než jsem začal studovat architekturu, pracoval jsem jako zedník. V šedesátých letech jsem viděl obrovskou výzvu ve stavebním odpadu, který se zahrabával na místě. Tak jsem si myslel, že výroba prefabrikátů v továrně je lepší alternativou: nezávislá na počasí a odkázaná jen na bezprostřední a časově nenáročnou montáž.

Modulární architektura má mnoho výhod, jako je například cena, rychlost výstavby, využití lodních kontejnerů a mnoho dalších. Myslíte si, že tento druh výstavby se může stát nejlepším způsobem jak rychle a efektivně postavit školky, kanceláře, sociální domy, vysokoškolské koleje a podobně? Co by to mohlo v budoucnu změnit?

Myslím si, že modulární architektura jistě může být důležitou cestou, ale nesmí být nejdůležitějším a jediným způsobem, jak stavět. Pokud vám nevadí jistá omezení, pak to může být velmi trvalý způsob, a také možnost dát architektuře nové funkce. Můžete měnit moduly stejné velikosti a rozměrů a dát jim novou funkci - v podstatě po celém světě - namísto pouhé recyklace nebo likvidace.

Během své kariéry jste přednášel na třech univerzitách - v Dortmundu, bavorském Coburgu a v Hannoveru, kde ještě stále působíte. Učíte také o modulární architektuře?

V Dortmundu jsem byl odborným asistentem a nemohl jsem nějak ovlivňovat osnovu výuky. Ale byla to inspirující doba, protože v prvním ročníku bylo studium společné jak studentům architektury, tak stavebního inženýrství („Dortmunder Modell Bauwesen“ ). Od inženýrů jsem se naučil docela dost.

V Coburgu jsem byl profesorem konstrukce a designu, učební plán byl striktní, ovšem já nabídl semináře, zaměřené na montované stavby, včetně modulární výstavby.

Na univerzitě v Hannoveru jsem byl profesorem Institutu designu a konstrukce, a to od roku 1994 až do roku 2009, od roku 2003 jsem byl vedoucím experimentálního designu a katedry stavebních konstrukcí. V přednáškách a seminářích spojujeme výuku, výzkum a dokumentaci. Zaměřovali jsme se na plovoucí a kontejnerovou architekturu, kam patří i modulární systém výstavby. V současné době pokračuji ve výzkumu, ovšem též vedu a zkouším adepty magisterského titulu. Spolu se svými asistenty jsem zpracoval tzv. Container Atlas, abych tuto oblast architektury systematicky zpracoval.

Přemýšlel jste někdy o možnosti, že by se modulární architektura nebo kontejnerová architektura vyučovala jako samostatný předmět na univerzitě?

Studenti architektury se musejí potýkat s mnoha předměty a myslím, že pro další zde již není dostatečný prostor. Modulární a kontejnerová architektura by se měla přednášet v rámci předmětu stavební konstrukce a designu. Jinak by se šlo do příliš úzké specializace. Vysokoškolský učitel musí být především tím tématem nadšen a pak jej může dobře učit.

Jste autorem specifického objektu, který vznikl v průběhu mezinárodního stavebního veletrhu IBA v roce 2007 v Německu (jenž má více než stoletou tradici). Mohl byste tuto budovu našim čtenářům více přiblížit? Jsou tu přece botely a podobné stavby, takže co je na IBA DOCK tak revolučního?

Je to výstavní a kancelářská budova (IBA DOCK) speciálně pro IBA Hamburk (2006-2013). Jistě existuje množství upravených a rekonstruovaných lodí. Mají speciální design a konstrukci, jež však není nezbytná pro plovoucí budovy, byť i na stejné vodní hladině. Vzpomeňte na dobu hippies: lodě se změnily v domovy - romantické a idylické... ovšem to není řešení pro plovoucí architekturu v budoucnosti. IBA DOCK je výjimečná tím, že když přijde povodeň a voda stoupne, budova stoupá zároveň s vodou a vy nemusíte zvyšovat hráze.

Jedním z dalších vašich projektů je tzv. Homebox. Tam bydlíte? (Pokud ne, máte nějaký vlastní kontejner či chatu nebo letní dům?) Jak se v něm žije ve srovnání s klasickým dřevěným nebo cihlovým domem? Mám na mysli kvalitu vzduchu, vlhkost, izolaci proti hluku, dobré nebo špatné spaní a podobně. 

Homebox (1 a 2) jsou prototypy dřevěných kontejnerových domů. Dají se mezinárodně přepravovat (díky ISO normě a ocelovým rohům kontejneru), rekonstrukce oken a dveří jsou jednodušší než u ocelových kontejnerů - a uvnitř žijete jako v dřevném domě. Campus house - komplex ocelových kontejnerů - má izolaci a je pokryt dřevěnými deskami, takže kovový skelet vůbec nevnímáte. Pouze se signálem mobilního telefonu může být problém, ale můžete si zajít k oknu. Fyzické vlastnosti jsou jako u lehké stavby (ocel nebo dřevo), na rozdíl od masivní stavby (beton nebo cihla). Campus house je mým ateliérem v Holandsku, vedl jsem tam semináře a exkurze s malými skupinami asistentů i studentů . Omezením nebylo klima uvnitř, ale velikost a rozměry (nic pro lidi s klaustrofobií, již Le Corbusier byl průkopník malých místnůstek a krabic - 2,26 m vnitřního rozměru - v Campus house jsme to převzali).

Je jistě dost lidí, kteří si nedovedou představit, že by žili nebo pracovali v "kontejneru". Nejsou schopni překročit své předsudky. Jak byste je stručně přesvědčil o opaku?

Nebylo by to jednoduché. Nemůžete zakrýt jistá omezení. Jedním z nich je nepříliš dobrá image montovaných kontejnerových kanceláří. Samozřejmě se dá lépe předvést dobrá architektura při vytváření celého architektonického prostoru. Další nevýhoda je, že když přiložíte kontejnery vodorovně nebo svisle k sobě, budete mít vždy dvojité stěny, zdvojené podlahy. V IBA DOCK jsme poprvé oddělili nosné rámy a nenosné výplně - tam, kde to bylo třeba. Lidé si pak mohou individuálně vytvářet prostory a vybírat si materiály.

Jste autorem prestižní knihy Container Atlas: A Practical Guide to Container Archicture (Atlas kontejnerů: Praktický průvodce kontejnerovou architekturou - společně s J. Bergmannovou, M. Buchmeierem a S. Tinneyovou). Jak a kdy vás napadlo napsat takovou knihu? Jak se zatím prodává?

Od devadesátých let mě z univerzit často zvali, abych přednášel o kontejnerové architektuře či o svých stavbách a projektech. Poslední roky na univerzitě v Hannoveru trávím (spolu s mými asistenty Julií Bergmannovou, Matthiasem Buchmeierem a Sonjou Tinneyovou) spoustu času výzkumem kontejnerové architektury, který jsem shrnul v Container Atlas 2010. Německé vydání (3000 výtisků) je stále k dispozici, z anglického vydání (ve stejném počtu) už toho moc nezbývá. V angličtině se však připravuje již druhé vydání.

Představte si ideálního klienta, neomezený rozpočet a žádné úřední omezení. Co byste v tomto ideálním případě navrhl a postavil?

Nevím, jestli je dobrá představa, ve které je vše možné. Architekt musí naslouchat přáním klienta, s neomezeným rozpočtem můžete ztratit své standardy, ovšem žádná byrokratická omezení - to by bylo fantastické. A může vám to pomoci k vizím.
Moje vlastní vize: Dejte klientovi rámy kontejnerů, poraďte mu a nechte ho, ať si je vyplní podle svého gusta (prostor, materiály, barvy ...) tak, že se s tou budovou bude moci ztotožnit.
Tomu říkám architektura.

Děkuji za rozhovor,

Michal Čermák

Han Slawik, německý architekt a profesor Hannoverské univerzity, přijede 30.3.2011 přednášet na mezinárodní konferenci „Modulární architektura ve městě 21.století“ do Bratislavy.