Slávo Krekovič: Svet sú dáta

Čtvrtek, 8. Leden 2015 - 0:19
| Napsal:

Vedle Sláva Krekoviče se člověk cítí zcela v podmanění médií, technologií, elektrických kontaktů, signálů a vzdušných sítí. Jeho doménou je obor multimédia, který, jak už z názvu vyplývá není jen jednou disciplínou. Jedná se o celou řadu médií, se kterými pracuje a intervenuje. Jeho hlavním polem působnosti je zvuk. Ne však klasická, či popová hudba. Zahrává si s elektronikou a novými technickými "hudebními nástroji".

Slavomír Krekovič - foto © Martin Vlček (www.martinvlcek.com)
Fotoalbum: 
Uran Uran - electronická performance - Slavo Krekovič, Oliver Rehak - © krekovic.info/sound
Kapela snů- Experimentalní taneční hudba / dreamcore, Bratislava2008 - © krekovic.info/sound
Voice Over Noise - Slavo Krekovic / Marek Piacek / Oliver Rehak - © krekovic.info/sound
Shibuya Motors -Slavo Krekovic / Miro Toth / feat. ddkern	Žilina 2013- © krekovic.info/sound
Feed The Tiger - Meche Blasco, Slavo Krekovic, Thessia Machado New York 2012 - © krekovic.info/sound
Slavomír Krekovič - foto © Martin Vlček (www.martinvlcek.com)

Slovenský umělec Slavomír Krekovič se narodil v Bratislavě a neustále je s tímto městem v konfrontaci a kontaktu, přestože už nějaký čas působí v brněnském prostředí. Snad tato dislokace a intervence na více místech souvisí i s interdisciplinaritou a mezinárodností tématu, kterým se zabývá. Jeho doménou jsou nová média. Stále hledá a objevuje nové možnosti, zasahuje do mnoha oborů. Jeho osobnost se dá jen těžko popsat jedním slovem. Je hudebník, zvukový umělec, muzikolog, aktivista, kurátor umění nových médií, kulturní organizátor, atd. Studoval v Bratislavě, Praze, Vídni i New Yorku. Je vlastníkem titulu Mgr. (MA) a absolventem doktorského stupně muzikologie. Od roku 2013 převzal roli vedoucího Ateliéru multimedií na Fakultě výtvarných umění (FaVU) na univerzitě Vysokého učení technického v Brně.

Hudba

K multimédiím se dostal přes hudbu, která jej bavila. Hrál i na hudební nástroje, ale hlavně hledal zajímavé a tvořivé polohy v mění. Vždy jej zajímaly momenty, kdy se jednotlivé roviny prolínaly. Ještě na škole založili se spolužáky zajímavý časopis, který se stal kulturním čtvrtletníkem. Jmenuje 3/4 ("Třičtvrtě"). Tento časopis byl zaměřen na současnou tvorbu a hlavně na přesahy a mezioborová prolnutí v nových médiích a interdisciplinárních odvětvích. Sláva Krekoviče vždy zajímala určitá kreativní poloha, dobrodružství různé potkávajících se elementů. Asi právě ono multioborové vnímání jej předurčilo k tomu, že se nevěnuje jen zvuku, ale celému spektru médií. Přestože vystudoval gymnázium, dal se posléze na vysoké škole do studia hudební vědy. I zde však vzdě-lání nebylo orientován příliš do budoucnosti. Výuka zde byla zaměřená na teorii hudby. Ale i přesto se přes tento mezník Slávo Krekovič dostal k současné experimentální a elektronické hudbě. To bylo také vodítko, které jen dovedlo k novým médiím, škole FaVU a vlastní tvorbě.

Časopis a rozhlas

Přes své vlastní aktivity založil s kamarády sdružení Atrakt Art, které vydávalo časopis 3/4, ale také hudeb-ní nosiče a realizovalo množství kulturních projektů. Magazín 3/4 však nebyl jenom médiem založeným pouze na článcích, ale byl to prostor pro uměleckou tvorbu všeobecně. Realizovaly se zde i výtvarná díla a podobně. V hledání vlastního směru Slávovi hodně napověděli soudobí umělci, od jejichž tvorby se mohl odrazit. Navázal na tvůrce, kteří už v tomto prostředí pracovali před ním. Pak přišel další nápad a nová příležitost v Experimentálním studiu Slovenského rozhlasu. Toto zařízení, které vzniklo v roce 1965, fungovalo velmi svobodně a bylo otevřeno komunikaci se světem a novinkami. Také se zde tvořila experimentální hudba, když si do studií chodili interpreti občas něco nahrávat. Mezi nimi byl i Slávo Krekovič. Prostředí jej zaujalo a dostal nápad, který se mu podařilo rozvinout a realizovat. Podařilo se mu zde sestavovat pravidelnou rubriku, v které představoval nové hudební koncepty současnosti. Pojal ji, jako "relace současné hudby". V té době pracoval pro rozhlas interně, jako zaměstnanec a vedl každý týden své pravidelné půlhodinovky. Jak sám autor přiznává, "byla to taková popularizační práce a ten časopis vlastně taky".

Festivaly a kulturní centrum

Osobnost Sláva Krekoviče v sobě nese i kus organizátora a kurátora. To vyplývá především z jeho činnosti v rámci festivalů nových médií a experimentální hudby. Jeden z nejvýznamnějších je festival Next, což je přehlídka současné a experimentální hudby. Na této konfrontačním setkání umělců a posluchačů jej moc bavilo prolnutí a umělecký přesah jednotlivých skupin lidí, kteří se na něm podíleli. Překračováním hranic hudby festival opouští klasické konvence a hledá nové, originální přesahy. Pak tu byl festival Multiplace, který je považován za festival umění nových médií a síťové kultury. Od roku 2002 se koná v mnoha městech na Slovensku, v Česku a dalších zemích, přičemž zpravidla probíhá ve vícero městech současně a má formu blízkou otevřené organizaci. Multiplace je tvořen sítí lidí a organizací, které věnujících se interakci médií a technologií s uměním, kulturou a společností. Festival se koná na jaře, trvá jeden až dva týdny a nabízí okolo stovky koncertů, performancí, dí-len, výstav, přednášek, projekcí, diskuzí a dalších akcí. Před jedenácti lety společně s dalšími občanskými sdruženími založil nezávislé kulturní centrum A4 – pro-stor současné kultury v Bratislavě, které sa zaměřuje na současnou uměleckou tvorbu (hudba, divadlo, tanec, film a umění nových médií).

FaVU

Když přišla příležitost vést Ateliér multimédií na FaVU v Brně, Slavomír příliš neváhal. Byla to další možnost konfrontace a neustálého setkávání s uměleckým prostředím. Více, než přání učit studenty, jej zde lákalo ono tvůrčí prostředí, které neustále bádá a vyvíjí něco nového. Je to i o držení kroku s dobou.Vývoj technologií a s nimi spojeným uměním jde mílovými kroky kupředu a není lehké jej neustále dohánět. Jako pedagog si zde sám určil náplň a systém fungování ateliéru. Výuku vede ve smyslu "nových médií" a od studentů očekává neustále nové a nové věci, které reagují na současné dění.

Slávo Krekovič

1977 - narozen v Bratislavě
- gymnázium v Bratislavě
- VŠ - hudební věda
- šéfredaktor časopisu 3/4
2000 - spoluzakládá Atrakt Art - Sdružení pro aktuální umění a kulturu
- Organizátor a kurátor řady zvukových a multimediálních událostí, včetně festivalu pokročilé hudby Next a Multiplace – festivalu umění nových médií a síťové kultury.
- Výrobce nahrávek experimentální hudby.
- Publikace v časopisech a odborných periodikách.
2002 - spoluzakladatel Mag.Net – Electronic Culture Publishers, mezinárodní sítě elektronických kulturních časopisů
2004 - spoluzaložil kulturní centrum A4 – prostor současné kultury v Bratislavě
- Vlastní umělecká produkce, relace o experimentální a elektronické hudby pro Slovenský rozhlas a projekt Radioart
2011-2012 - Fulbrightovo stipendium, pobyt v USA
Současnost – výstavní a koncertní činnost, člen hudebních projektů Voice Over Noise, Shibuya Motors, Feed the Tiger, Musica falsa et ficta.
- Vedoucí Ateliéru multimédií na FaVU na VUT v Brně

15 otázek pro Slavomíra Krekoviče

Kdyby existovala možnost, volil byste v příštím životě stejný obor?
Chcel by som si vyskúšať, aké to môže byť, keď sa niekto profesionálne venuje celý život rozmnožovaniu peňazí. Alebo možno nie. Myslím, že radosť z tvorby sa nedá len tak ľahko nahradiť.

Čím jste chtěl být, když jste byl malý?
Detektívom, ale len chvíľku.

Jak se díváte s dnešním odstupem na vaše první vstupy do umění?
Naivné, ale milé.

Pracujete o víkendech?
Samozrejme.

Bez jakého vybavení byste si nedovedl představit svou práci?
Bez počítača, bohužiaľ.

Jaký je váš oblíbený umělec?
0100101110101101.ORG

Jakou skladbu nebo instalaci nejvíce obdivujete?
Na to sa nedá odpovedať jedným alebo dvoma príkladmi. Ale ešte porozmýšľam.

Myslíte si, že výše vašich honorářů odpovídá úrovni a rozsahu vaší práce?
Myslím, že v našich krajinách sa vysokoškolskí pedagógovia rozhodne nemôžu sťažovať na blahobyt.

Z jaké zkušenosti jste se nejvíce poučil?
Neviem či najviac, ale veľa mi dal napríklad pobyt v New Yorku.

Váš největší úspěch?
Že kultúrne centrum A4, ktoré som spoluzakladal, prežilo zatiaľ už 11 rokov.

Co chybí českým umělcům, aby konkurovali těm světovým?
Niektorí určite konkurujú, teda aspoň kvalitou. Pokiaľ hovoríme o „úspechu“, tak samozrejme, ľahšie to ide s osobnými kontaktami, v stimulujúcom prostredí a s viac „centrálnou“ geografickou polohou.

Máte nějaký nesplněný sen na poli umění?
Mám.

Existuje ve vaší kariéře nějaký významný mezník nebo osobnost, jež vás ovlivnily?
Existuje, je ich veľmi veľa.

Článek je součástí seriálu Učitelé. Jeho cílem je nahlédnout pod roušku školských struktur a představit osobnosti, které nesou odpovědnost za utváření nové generace našich budoucích architektů, designérů a umělců.

Klíčová slova: