Rozhledna v Alpách jako z Bonda. Loučení s Chemapolem. Už nebude Zaha Hadid Architects

Prodejna hodinek tři tisíce metrů nad mořem

Herec, který bude hrát Jamese Bonda, se zatím hledá. Lokaci bychom ale už měli. Nazývá se Titlis Tower a nachází se ve švýcarských Alpách. Bývalou telekomunikační věž proměnilo švýcarské hvězdné studio Herzog & de Meuron ve vyhlídku a dominantu horského střediska.

Titlis Tower se nachází na vrcholku hory Titlis ve výšce 3200 metrů na místě bičovaném horskými větry, kde stavět je možné jen několik týdnů v roce. Proto tu v 80. letech vytvořili věž s lehkou, ale propracovanou příhradovou konstrukcí. Architekti Jacques Herzog a Pierre de Meuron, k jejichž rukopisu patří obnova starých staveb (viz Tate Modern v Londýně), na tuto konstrukci navázali. Výsledkem je výjev jako z bondovky.

A co by to bylo za Bonda bez „rolexek“? Firma Rolex si tu zřídila svůj „nejvýše položený butik“, kde nabízí k prodeji luxusní hodinky. Slogan funguje, takže se ho světová média rychle chytla. EARCH.cz není výjimkou.

Co místo Chemapolu?

Palác Chemapol v pražských Vršovicích má demoliční výměr a nyní jde jen o to, co místo něj – právě probíhá druhé kolo soutěžního dialogu, který uspořádal majitel budovy, developerská firma Daramis.

Ve finále soutěže je pět týmů. Jedná se o architekty s bohatými zkušenostmi s developerskou bytovou výstavbou, a to z Česka (Pelčák a partner architekti, Schindler Seko architekti) i z ciziny (Stefano Boeri Architetti z Itálie, OODA Arquitectura z Portugalska) – podrobné složení týmů na stránkách soutěže.

Porota je dobře obsazena architekty, krajinářkou i zástupci města a městské části Praha 10. Všechny návrhy nabízejí kvalitní městský prostor. Liší se hlavně ve velikosti a uzavřenosti bloků a výšce budov. Potud tedy solidní přístup k nové výstavbě.

S administrativní budovou z roku 1970 od architektek Zdenky Novákové a Dagmar Šestákové se však v podmínkách soutěže nepočítá. Nikdy se tedy už nezjistí, zda nebylo možné ji do návrhu integrovat či využít.  A to je škoda.

V Pardubicích rekonstruovali panelovou fakultu

V Pardubicích na to šli jinak. Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice funguje mimo jiné v bývalém internátu, průměrné utilitární stavbě z panelů z roku 1970. Nyní prošla rekonstrukcí za 150 milionů a znovu slouží studentům a pedagogům.

Železobetonová konstrukce budovy zůstala zachovaná. Nová je střecha, okna a především fasáda. Ta je nyní z plechu, což panelový kampus kolem oživuje a zároveň s ním souzní. Budově přibyly lodžie. Uvnitř se povedlo oživit dlouhé chodby a přidat do nich „zálivy“ pro setkávání a společenský život. Zásahy to jsou jednoduché, uživatelé dostali potřebný komfort, budova dále žije. Rekonstrukce proběhla podle návrhu studia Mixage.

Albánie promění kongresový palác v mrakodrap

Také Albánie řeší architektonické dědictví socialismu. Teď bude ke kongresovému paláci v Tiraně přistavěný mrakodrap, opět podle návrhu švýcarského studia Herzog & de Meuron.

Kongresový palác byl dokončen v roce 1986. Oslava komunistické strany, pro jejíž sjezdy byl postaven, se tu potkává s elementy tradičních albánských staveb. Nyní však vláda vyhlásila mezinárodní architektonickou soutěž, v níž zvítězili právě Švýcaři. Jejich návrh zahrnuje rekonstrukci původní budovy, krajinářské úpravy okolí a také novou 255 metrů vysokou věžovou stavbu s kancelářemi.

Plán vypadá zajímavě, s nadšením se ale nesetkal. Problém je, že Tirana a celá Albánie se staly velkým staveništěm, kde investoři přikrývají své často bezohledné stavební záměry jmény slavných architektů. A Albánci nejsou nadšeni, naopak už několik týdnů protestují v ulicích.

Vlnu protivládních demonstrací spustila právě výstavba: zeť amerického prezidenta Jared Kushner s manželkou Ivankou Trump a katarskými miliardáři Mohamedem a Ramezem Al-Khayyatem začali plánovat výstavbu luxusního resortu v přírodě ostrova Sazan. Samozřejmě, i zde si investoři přivedli slavné architekty. Na projektu se mají podílet Bjarke Ingels Group, Kengo Kuma & Associates, Jean Nouvel a další hvězdy. Prostě artwashing po Albánsku.

Ladislav Lábus získal poctu

Architekt Ladislav Lábus toho za svůj život stihnul hodně. Navrhl palác Langhans, dům pečovatelské služby v Českém Krumlově, rekonstrukci funkcionalistické Paličkovy vily v Praze Na Babě a další nejméně dvě desítky staveb, které většinou sbíraly architektonické ceny. Více než třicet let se věnoval pedagogické činnosti na Fakultě architektury ČVUT, osm let stál v jejím čele jako děkan. Proto mu minulý týden byla udělena Pocta České komory architektů a předávající architektka Alena Mičeková ho označila za „mimořádně celistvou a respektovanou osobnost“. Souhlasíme a gratulujeme!

Předání proběhlo na nominačním galavečeru České ceny za architekturu, kde bylo vybráno také 25 kandidátů na toto ocenění.

Konec Zaha Hadid Architects

Ze Zaha Hadid Architects se stala kancelář ZHA Architects, jak oznámil její šéf, architekt Patrick Schumacher.  Kancelář už nebude oslavovat jméno své zakladatelky, ale bude fungovat jako „interdisciplínární kolektiv, vlastněný zaměstnanci,“ jak se píše v jejich prohlášení.

ZHA také oznámili, že ukončili smlouvu se Zaha Hadid Foundation (ZHF), londýnskou filantropickou organizací, kterou Zaha Hadid založila před svou smrtí v roce 2016. Znamená to, že ZHA už nebude muset nadaci odvádět 6 procent svých ročních příjmů – mezi lety 2018 a 2024 to v součtu představovalo více než 27 milionů dolarů.

Zaha Hadid zemřela v roce 2016 a prakticky od té doby trvají soudní spory mezi Patrickem Schumacherem, který po smrti architektky převzal kancelář, dědici Hadid a nadací ZHF. Nyní jsou snad spory u konce: „Působíme na šesti kontinentech a máme 100 projektů ve fázi přípravy a výstavby,“ uvedl Schumacher. „ZHA znamená novou etapu, novou kapitolu.“

V tunelu na Žižkově bude umění

Spolek žižkovského tunelu vytvoří z této pěší spojnice mezi pražským Žižkovem a Karlínem galerii umění. Pronajali si od města Prahy ostění tunelu a chtějí zde instalovat umělecká díla. „Tunel se stane veřejnou galerií představující atraktivní projekty rozličných výtvarných médií – od mozaiky a nástěnné malby, přes světelné a zvukové instalace, video a fotografie až k sochařským realizacím,“ říká Jiří Fajt, bývalý generální ředitel Národní galerie Praha a jeden ze zakládajících členů spolku. Do spolku patří také architekt Jiří Řezák ze studia QARTA Architektura a Martin Wichterle, majitel strojírenské skupiny Wikov, skláren Bomma a Rückl. Jaká díla a kdy spolek vyvěsí, to zatím nezveřejnili.