Ve Zlíně shořel baťovský sklad obuvi. Začala proměna nádraží v Chebu. Kde se ochladit v Praze? Poradí nová mapa
EARCH TÝDENÍK: 8 novinek z architektury vybrala redaktorka Eva Klapka Koutová
Eva Klapka Koutová , 13. 7. 2026
Požár ve Zlíně zničil bývalý Centrální sklad budovy v baťovském areálu
Ve čtvrtek zachvátil požár budovu č. 34 v baťovském areálu ve Zlíně. Centrální sklad obuvi z let 1947- 1955 od architekta Vladimíra Kubečky měl následující rok projít rekonstrukcí. Kvůli narušené statice způsobené požárem se přibližně polovina budovy zřítila. Podle Davida Valůška ze Státního okresního archivu byla budova významná jednak svou velikostí, tak i rozměry. Desetipodlažní budova patřila mezi významné stavby poválečné architektury areálu ve Zlíně. Postavená však byla v baťovském stylu meziválečné zlínské architektury. Právě zachovaným baťovským stylem je podle historika architektury Zdeňka Lukeše budova cenná.
Požár zasáhl několik firem, které zde měly skladovací prostory, mimo jiné také Nadaci Tomáše Bati, která přišla o 30 tisíc výtisků knih k sto padesátému výročí Baťova narození. Požár se symbolicky vyhnul velkoplošné plachtě s podobiznou Tomáš Baťi. Nadace vyhlásila na svých sociálních sítích benefiční prodej triček, jejichž koupí podpoříte činnost nadace, stejně jako přispěním na transparentní účet nadace.
Začíná obnova památkově chráněného nádraží v Chebu
Správa železnic zahájila rekonstrukci památkově chráněné výpravní budovy v Chebu. Obnova sedmipodlažního objektu z roku 1962 od architekta Josefa Dandy, který je známý jako autor mnoha nádraží v „bruselském stylu“, potrvá dva roky a vyjde na 428 milionů korun. Součástí prací bude renovace fasády i interiérů, obnova uměleckých prvků a návrat historických hodin či dobového mobiliáře do odbavovací haly. Rekonstrukci navrhl ateliér A8000, který má za sebou nedávnou úspěšnou rekonstrukci nádraží v Českých Budějovicích.
Rekonstruovaná budova má opět získat reprezentativní podobu a zároveň se má snížit její energetickou náročnost. Vymění se okna a dveře, zmodernizují se toalety, informační systém i komerční prostory, na střeše vznikne fotovoltaická elektrárna. Nádraží zůstane během oprav přístupné cestujícím, po dokončení nabídne také nové multifunkční prostory a vyhlídku na město. Projekt z 90 procent financují evropské zdroje a úvěr Evropské investiční banky.
Kde se v Praze schladit?
Praha spustila interaktivní mapu oáz chladu, která lidem usnadní hledání míst, kde se mohou během horkých letních dnů osvěžit a ochladit– od pítek a mlžítek přes fontány a studánky až po místa vhodná ke koupání či odpočinku u vody.
Projekt vznikl v rámci pražské Strategie adaptace na změnu klimatu ve spolupráci odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a městské společnosti Operátor ICT.
Mapa se bude postupně rozvíjet a v budoucnu nabídne i další užitečné informace, například o chladnějších parcích, klimatizovaných veřejných budovách nebo aktuálních datech z mikroklimatických měření. Zapojit se mohou také jednotlivé městské části, které budou moci doplňovat další místa vhodná k ochlazení ve svém okolí.
Připravte se na vedra i povodně, vybízí města Česká komora architektů
Také další česká města trápí vlny veder, sucho, přívalové deště či silný vítr. Je jisté, že schopnost měst a obcí zvládat extrémní projevy počasí bude v příštích letech stále důležitější. Česká komora architektů (ČKA) proto vyzývá samosprávy, aby adaptaci měst a obcí zahrnuly do dlouhodobého plánování veřejných investic. Podle komory by se otázky klimatické odolnosti měly řešit už při návrhu nových staveb, rekonstrukcích i proměnách veřejných prostor – nikoli až dodatečně jako reakce na vzniklé problémy.
ČKA doporučuje například větší využívání zeleně a stinných míst pro omezení přehřívání měst, efektivnější nakládání s dešťovou vodou, posuzování odolnosti staveb vůči extrémnímu počasí nebo příprava veřejných budov na krizové situace.
Důležitou úlohu mohou podle ČKA sehrát také městští a obecní architekti, kteří mají možnost koordinovat rozvoj města. Připravenost sídel na dopady klimatických změn by měla být, podle komory, jedním z důležitých témat nadcházejících komunálních voleb.
Česká komora architektů na toto téma upozorňuje dlouhodobě také ve svých dubnových materiálech Teze ČKA pro udržitelné obce a města a Komunální politiky architektury pro obce v ČR.
První muzeum od architekta Chipperfielda ve Španělsku
Studio Davida Chipperfielda dokončilo proměnu historické budovy bývalé banky ve španělském městě Santander. Vznikne tu nové muzeum umění Faro Santander. Citlivá rekonstrukce zachovala původní charakter památkově chráněného objektu a doplnila jej o současnou architekturu. V budově vzniklo pět podlaží výstavních prostor spolu s kavárnou, restaurací, střešní terasou a dalšími veřejně přístupnými zónami. Nově dokončené muzeum umění Faro Santander představí mimo jiné jednu z nejvýznamnějších soukromých uměleckých sbírek ve Španělsku, kterou banka Banco Santander vlastní.
Devět let trvající projekt se zaměřil také na udržitelnost. Budova využívá geotermální vytápění, zelené střechy i systém pro využití dešťové vody a získala mimořádně vysoké hodnocení certifikace BREEAM. Podle architektonického studia jde o nejvyšší dosažené skóre pro muzeum nebo kulturní instituci.
Muzeum přivítá první návštěvníky 8. září 2026.
Více k tématu
Šikmý kostel v Karviné po rekonstrukci
Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné, známý jako Šikmý kostel, prošel obnovou fasády i střechy. Původní šedý eternit nahradila tradiční červená pálená taška bobrovka, která kostelu vrátila historickou barevnost známou z archivních fotografií. Kostel získal také novou fasádu, která kvůli nachýlení dlouhodobě trpí. Opravy umožnila podpora z programu Spravedlivá transformace i výtěžek z návštěvnického provozu.
Památný kostel, který je symbolem zaniklé Karviné a jednou z nejnavštěvovanějších památek regionu, zůstal během rekonstrukce otevřený turistům i věřícím. Do povědomí lidí se dostal díky románové trilogii Šikmý kostel Karin Lednické, která se tomuto regionu ve své literatuře věnuje. V roce 2025 jej navštívilo přes 16 tisíc lidí a pravidelné prohlídky pokračují až do konce října.
Nová podoba Masarykova náměstí v Uherském Hradišti
Náměstí v Uherském Hradišti se promění – měst předtavilo dopracovanou studii obnovy Masarykova náměstí, která navazuje na vítězný návrh architektonické soutěže z roku 2024. Vznikal v dialogu s památkáři, správci technické infrastruktury, odborníky na dopravu a zeleň, vlastníky okolních nemovitostí i organizátory kulturních akcí. Po kladném vyjádření Národního památkového ústavu může projekt postoupit do další fáze přípravy.
Dvě architektonické ikony, jedna prohlídka
V pražských Holešovicích najdeme těsně vedle sebe dvě modernistické ikony: Veletržní palác z roku 1928 a bývalý Parkhotel dokončený v roce 1967.
Zájemci je mohou prozkoumat zvenčí i uvnitř, Prague City Tourism pořádá 30. srpna prohlídku, na kterou je možné už teď zakoupit vstupenky. Ve které z budov se natáčel film Kdo chce zabít Jessii a kde Arabela? I to se účastníci určitě dozvědí.
