Co byt, to krabička

Pátek, 16. Září 2016 - 0:00
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Když se při návrhu stavby klade důraz na urbanistické souvislosti nebo na orientaci domu, zajišťující kvalitní podmínky pro bydlení, výsledkem může být celkem svérázná architektonická struktura. Důkazem toho je dům na rohu Petrského náměstí v Praze od ateliéru DAM architekti. Výjimečný je i tím, že bourá klišé o nízkorozpočtovém bydlení nebo o neslučitelnosti některých funkcí.

DAM architekti, Bytový dům s tělocvičnou – foto © archiv autorů
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Petr Burian
Ateliér DAM architekti
Spolupracovníci Jan David, Petr Malinský
Stavebník Městská část Praha 1
Generální dodavatel CGM Czech a.s.
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Praha 1 - Nové Město
Ulice, číslo Lodecká 1550/1
PSČ 110 00
Suma 155 000 000.00
Měna CZK
Datum projektu 2007
Datum realizace 2011
Užitná plocha 3 744.00m2

Předmětem projektu je dostavba proluky č. parc. 362 na nároží ulic Soukenická, Barvířská, Lodecká v severovýchodním kvadrantu Petrského náměstí. Navrhovaná budova bude sloužit jako bytový dům s malometrážními byty (předpokládá se, že budou pronajaty MČ jako startovní stabilizační byty zaměstnanců Města – učitelé, strážníci a pod.) a školní tělocvična sousedící ZŠ J. G. Jarkovského (Klimentská 38). Část dispozice (v úrovni přízemí) bude věnována na pronajímatelné nebytové prostory (obchod, služby, kancelář nebo pod.)

Doprava v klidu bude zajištěna v rámci objektu, a to v 2. PP. Plocha parcely je v současnosti využívána jako venkovní školní hřiště provozované přiléhající ZŠ. Tento stav je pro školu nevyhovující: jednak se hřiště dá využívat jen ve velmi omezené části roku a za druhé – současná jediná tělocvična školy (provizorně zbudovaná z někdejší třídy) je prostorově zcela nevyhovující.

Výchozí stav

Stávající volný pozemek č. parc. 362 na nároží ulic Soukenická, Barvířská, Lodecká využívaný jako školní hřiště byl již od doby novodobé předválečné regulace – jak patrno ze soudobých plánů i realizovaných sousedních budov (č.p.1185) – počítán k zastavění – tak, jak dnes navrhujeme. Vzhledem k tomu, že při jižní straně školní nejsou kmenové učebny a místnosti zde situované snesou částečný úbytek světla, byl stavební program rozšířen kromě prioritní výstavby tělocvičny o další funkce ve vyšších podlažích (v naprosté většině byty). Část bytových jednotek směrem do dvora bude využívána – vzhledem k horšímu oslunění – pro krátkodobá ubytování.

Urbanismus

Navržená hmota nové budovy se podřizuje logice regulace, která přišla se zástavbou 30. a 40. let 20. století. Zároveň s dokončením započaté uliční fronty Soukenické ulice se nový objekt snaží akcentovat svoji nárožní polohu strukturou vysazených arkýřů. Směrem ke škole snížena podlažnost o dvě patra tak, aby se novostavba v tomto místě dostala pod úroveň hlavní římsy školní budovy.

Budova je vybavena celkem třemi nezávislými vchody a jedním vjezdem. Urbánním těžištěm místa je bezpochyby prostor Petrského náměstí. Nástup do horních částí objektu i do nebytových prostor v přízemí je proto situován právě do náměstí. Vstup do tělocvičny je naopak co nejtěsněji napojen (lehkým spojovacím krčkem) na školní budovu. Protože je počítáno s využíváním sálu i mimoškolními subjekty je do krčku umožněn venkovní přístup i z Barvířské ulice – přes dvorek mezi novostavbou a školou. Vjezd do výtahu podzemního parkoviště je z jižní strany, z Petrského náměstí.

Architektonické řešení stavby

Celkový koncept návrhu budovy je postaven na principu stavebnice z prostorových jednotek. Přítomností sálu diktovaná poloha vertikální komunikace předurčuje typ dispozice s otevřenou horizontální chodbou. Mezi jednotlivé vrstvy patrových desek jsou vkládány „objemy“ odpovídající svou velikostí bytovým jednotkám. Tam, kde je třeba objem hmoty zředit, podřídit se sousedním objektům, poskytnout více světla, vzduchu, vytvořit netradiční otevřený prostor pro vzájemný kontakt obyvatel, tam jsou články stavebnice vynechány.

V poslední vrstvě je skladebné těleso jednotky díky mezonetové dispozici bytů protaženo na dvojnásobnou výšku – korunu celkové kompozice. Z hlediska geometrie přebírá celá skladba ortogonalitu Barvířské ulice – tím že tato ulička není na Lodeckou kolmá, je do celku vneseno napětí v podobě postupně povysouvaných „krabiček“.

Co do funkční náplně se jedná o vesměs minimální bytové jednotky kolem 30 m2. V pozici umožňující příčné provětrání a díky převážně jižní orientaci i velkorysému prosklení bohatě dotované denním světlem a sluncem mají byty standard a kvalitu plnohodnotného současného bydlení. Translucidní skleněný plášť přízemí je jednotný jak pro zapuštěný objem sálu tělocvičny, tak pro ostatní využití parteru. Jeho rozsvícená večerní podoba má umocnit dělení kompozice na křehký a nehmotný, veřejně využívaný parter v kontrastu ke kompaktním kubickým jednotkám bydlení ve vyšších podlažích.

Řešení je postavené na levných materiálech v precizním zpracování detailu: sendvičový plášť krytý sklocementovými deskami, pozinkovaná ocel, profilované skleněné tvárnice, dřevěné okenní rámy. Zeleň je do objektu vnesena částečným osázením plochých střech i výsadbou popínavek při vnitřních stěnách jižně orientovaných společných teras.