Pallasmaa, Maki a Behnisch | Svět, ve kterém chceme žít

Téma

Téma letošní konference reflektuje názor, že místo, kde žijeme, má vliv na to, jak žijeme a kým vlastně jsme. Životní prostředí, které po nás zdědí následující generace, upadá. Zhoršují ho změny klimatu, následky globalizace a přelidnění, chaotická urbanizace, plýtvání přírodními zdroji a intenzivní doprava.

Konference „Svět, ve kterém chceme žít“ se zaměří na hledání způsobů, jak prostředí okolo nás pozitivně ovlivnit, otevře debatu o naší zodpovědnosti za tento stav světa a bude hledat nové, méně bezohledné strategie růstu a novou rovnováhu mezi duchovními a materiálními hodnotami.

Juhani Pallasmaa

 Název:

 Juhani Pallasmaa | Twelve themes in my work

 Kdy:  8. 10. 2010; 18:00

 Kde:  Betlémská kaple, Betlémské náměstí 255/4 Praha 1

 Pořádá:  FA ČVUT Praha a Nadace Forum 2000

 Více informací:  www.forum2000.cz

Juhani Pallasmaa (nar. 14. 9. 1939, Hämeenlinna ve Finsku) - architekt a teoretik architektury vnímavý k humánním dimenzím architektury. Působil jako děkan Technické univerzity v Helsinkách a hostující profesor na Washington University v St. Louis. Pracoval v Muzeu finské architektury, jeho výstavy finské architektury proběhly ve více než třech desítkách zemí (v 60. letech i v Československu). Jeho texty přeložil do češtiny P. Kratochvíl a publikoval Zlatý řez.

Vybrané publikace: Encounters. Architectural Essays (ed. Peter MacKeith, 2005) The Eyes of the Skin – Architecture and the Senses (1996, 2005) The Architecture of Image: Existential Space in Cinema (2008) The Thinking Hand (2009)

Stephan Behnisch

 Název:

 Stephan Behnisch | New aspects and innovation in architecture

 Kdy:  11. 10. 2010; 18:30

 Kde:  Betlémská kaple, Betlémské náměstí 255/4 Praha 1

 Pořádá:  FA ČVUT Praha a Nadace Forum 2000

 Více informací:  www.forum2000.cz

Stephan Behnisch (1957) je pokračovatelem tradice architektonické kanceláře, kterou založil jeho otec Gunter Behnisch. Tato stuttgartská kancelář byla mj. hlavním architektem Olympijského areálu v Mnichově a dalších významných staveb v poválečném období v Německu.

Stephan Behnisch získal vzdělání nejen v architektuře, ale i ve filosofii a ekonomii. Po praxi ve Spojených státech se připojil ke Stuttgartské kanceláři a pod jeho vedením se její směřování významně změnilo ke „klimatické a environmentální“ architektuře. Dnes, na začátku 21.století je Německo jedním z center excelence v rozvoji „udržitelné architektury“ a Stephan Behnisch je jednou ze signifikantních osobností, jež tomuto rozvoji přispěla. Jeho základní postoj charakterizuje výrok: „ochrana našeho životního prostředí je absolutní podmínkou a zároveň příležitostí pro další ekonomický a společenský rozvoj“. Těžištěm jeho architektonické práce je zaměření na otázku energie v širším slova smyslu, která je pro něj klíčem k „post-industriální“ společnosti a tím i architektuře.

Příležitostí se pro něj staly projekty mnoha univerzitních budov, které jsou příkladem „znalostní ekonomie“ a zároveň líhní nových talentů. Zásadním projektem byl komplex Zemědělské university ve Wageningen / NL z konce 90´let, jejíž koncept je založen především na orientaci do vnitřního prostoru atrií. Obdobný přístup je charakteristický i pro další univerzitní centra – TD Center Buněčného a bimolekulárního výzkumu v Toronu, Allston Science Complex v Harvardu i dalších projektech. Pracovní metoda je založena na komplexní spolupráci v designérském týmu, jehož součástí jsou energetičtí inženýři (již tradičně fa. TRANSSOLAR) a další koncepční specialisté. Behnisch popírá klasický typologický přístup, charakteristický pro 20.století tím, že mluví o návrhu „nehmotných proudů a energií“ a jejich správném dimenzování. Znamená to důsledný návrh vnitřního prostředí - jeho světelné, akustické a klimatické pohody, jež je ve výsledku optimálním prostorem pro rozvoj intelektu.

Střídmá architektura Stephana Behnische spotřebovává méně energie než informací a je velmi nehmotná. Vzájemný vztah interiéru a exteriéru, jež architekt nazývá „eko-urbanistickým systémem“ je rafinovaně komponovanou hrou transparence, světla a barev. Uživateli pak poskytuje možnost najít v ní své místo a přitom prožívat i změny počasí v různých ročních obdobích.

Architekt Stephan Behnisch je jedním z účastníků pozvaných Václavem Havlem k letošnímu ročníku FORUM 2010, věnovaného tématu „WORLD WHERE WE LIVE“. Přednáška organizovaná Fakultou architektury ČVUT dne 11.10.2010 v Beltémské kapli bude především věnována jeho práci a navazuje na diskusi ve dvou panelech FORA organizovaného.

Fumihiko Maki

 Název:

 Fumihiko Maki | Modernity and the SConstruction of Scennery

 Kdy:  12. 10. 2010; 17:30

 Kde:  Konírna Nostického paláce, Nostický palác, čp. 471/III, Praha

 Pořádá:  FA ČVUT Praha a Nadace Forum 2000

 Více informací:  www.forum2000.cz

Fumihiko Maki (*1928) je japonský architekt, laureát Pritzkerovy ceny, nejvyššího ocenění za architekturu, které mu bylo v roce 1993 slavnostně předáno právě v Praze, na Pražském Hradě. Po studiích v Japonsku a Spojených státech pracoval deset let s S.O.M a José Lluis Sertem, než si v roce 1965 otevřel svou vlastní kancelář v Tokiu. Jeho početné projekty a realizace jsou různorodé, vznikají z osobního přístupu ke každému klientovi a projektu. Najdeme je v mnoha zemích světa, kde úspěšně propojují lokální a globální kulturní vlivy. Pro Makiho, který byl¨počátkem 60. let vůdcem Metabolistů, avantgardní skupiny mladých japonských architektů, je architektonická tvorba především o nadčasovosti, o harmonii částí a celku, v měřítku detailu, domu i města – je „objevováním, ne vynalézáním“.