Dřevěná rezidenční čtvrť v příkrém svahu

Středa, 8. Březen 2017 - 0:30
| Napsal: | Zdroj: Mies van der Rohe Award

Rasu Namai je rezidenční čtvrť sestávající z 18 domů a nacházející se v přírodním parku Pavilniai ve Vilniusu. Užitím dřevěných materiálů navazuje jak na litevskou tradici, tak na své lesní okolí. Originální prací s rozvržením jednotlivých staveb pak vznikl neotřelý komplex, vtěsnaný na úzkou svažitou parcelu mezi potok a starší historickou stavbu.

Paleko Arch Studija, PLAZMA Architecture Studio, dřevěné domky Rasu u Vilniusu, foto © Norbert Tukaj
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Rolandas Palekas, Bartas Puzonas, Petras Išora, Rytis Mikulionis, Gytis Vaitkevičius, Povilas Daugis
Ateliér PLAZMA Architecture Studio, Paleko Arch Studija
Světadíl Evropa
Země Litva
Město Vilnius
Užitná plocha 2 890.00m2
Plocha pozemku 7 219.00m2
Poznámka

foto © Norbert Tukaj

Pozemek o výměře 7000 m2 se nachází na konci slepé ulice a jedná se o podlouhlý zalesněný severně orientovaný svah. Na parcele jsou ještě zbytky sklepení muničního skladu z 20. let a celá se zároveň svažuje k potůčku v údolí. Novostavby ve vyšší části pozemku stojí vyvýšené na úzkých sloupcích tak, aby přijímaly co nejvíce slunečních paprsků a neporušovaly zdivo historického sklepení. Níže umístěné budovy jsou naopak sníženy, takže zachovávají pocit soukromí a získávají dvorky obracející se k potoku.

Mimořádně úzký profil parcely s rozdílnými výškami, nedostatek slunce a blízkost historických objektů představovaly skutečnou architektonickou výzvu. Odpovědí bylo duální pojetí, jež lze shrnout mottem: ZVÝŠIT + SNÍŽIT.

8 ZVÝŠENÝCH domů stojí mezi nově přizpůsobenými zdmi muničních sklepení nebo bylo umístěno nad jejich římsami, aby byly z ulice stále viditelné. Dvojice domů odpovídají dvojicím vstupů do muničních krytů. Domy jsou nasměrovány tak, aby korespondovaly se vstupy do sklepení.

Severní strana ulice je rytmizovaná přerušovanou linií SNÍŽENÝCH domů, 10 oddělených budov spojuje dvě terénní roviny: břeh potoka a ulice. Zdi mezi domy oddělují místa pro auta na uliční úrovni od soukromých teras pod nimi. Celý komplex budov je sladěn jednotným užitím materiálů: budovy jsou obloženy dřevěnými fošnami několika různých povrchů, v čemž je patrný vliv místní tradice. Homogenní architektonický detail, měřítko i barva budov celou architektonickou jednotu ještě stvrzují.

Nápad vyzdvihnout horní řadu domů na ocelových sloupcích vyžadoval užití betonové konstrukce, zatímco ostatní prvky projektu sestávají pouze z místních, tradičních stavebních materiálů, jako například z jílu, dřevěných cihel nebo dřevěných střešních konstrukcí. Fasády jsou obloženy modřínem sibiřským, vytěženým v blízkém okolí, a patinovány, aby vyžadovaly co nejméně údržby. Kompaktní měřítko budov snižuje tepelné ztráty a zároveň umožňuje snadnou výměnu jednotlivých dílů, bude-li třeba. Vzájemný vztah, který mezi sebou navazuje místní příroda, historické objekty, povrchy a nové stavby lze sám o sobě považovat za rys trvalé udržitelnosti celého architektonického pojetí.