Jedinečný koncept bydlení v Praze Na Vackově

Pátek, 27. Červenec 2012 - 2:00
| Napsal:

Na konci června proběhla na pražském Vackově první z komentovaných prohlídek právě dokončeného obytného souboru, vystupujícího pod oficiálním názvem „alfarezidence“. Návštěvníci dostali příležitost si prohlédnout v českých podmínkách jedinečný obytný komplex, vytvořený na základě dlouhodobého výzkumu obytného prostředí.

Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Michal Kohout, David Tichý, Zdeňka Pavelková, Adrian Ewig
Ateliér UNIT architekti
Stavebník METROSTAV VACKOV a.s.
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Praha
Ulice, číslo Na Vackově
PSČ 130 00
Datum projektu 2012
Užitná plocha 11 000.00m2

Realizace architektonické kanceláře Unit architekti reprezentuje kompaktní městskou zástavbu s atraktivními sdílenými prostory a ukazuje tak cestu pro budoucí město jako životaschopnou alternativu k přetrvávajícím suburbanizačním trendům.

„Cílem návrhu bylo vytvořit současné městské bydlení reflektující základní kvality prostředí, jako lidské měřítko, odpovídající hierarchii míry soukromí a sociální kontrolu“, říká David Tichý, hlavní architekt projektu. „Důraz byl kladen především na srozumitelnost navrženého prostředí, která je hlavním předpokladem pro schopnost jedince se s takovým prostředím identifikovat a přijmout ho jako svůj domov.“

Do návrhu byly integrovány různorodé požadavky, které jsou dnes na městské bydlení kladeny. Na jednu stranu očekávají obyvatelé služby a pohodlí odpovídající hustotě zástavby tradičního města, na druhé straně však klid, soukromí a pohodu bydlení v soukromé zahradě. Z těchto různorodých zdrojů si návrh bere jednotlivé motivy a jejich vhodnou kombinací usiluje vytvořit vyvážené, důstojné i dostupné bydlení. Z tradičního města přebírá měřítko, srozumitelnost prostředí a hierarchizaci veřejných prostor, při hustotě přes 300 obyvatel na hektar umožňuje vznik městského prostředí s dostatečnou koncentrací pro fungování služeb a veřejné dopravy; ze zahradního města přebírá sousedské vztahy v lokalitě, soukromí a intimitu zahrad a spojuje výhody prvků bydlení v bytových a rodinných domech.

Podstatou návrhu je koncept řešení založený na vytvoření obrazu společenských vztahů obyvatel a tomu odpovídající návrh jednotlivých venkovních prostorů, které ve škále mezi „veřejným“ a „soukromým“ vytvářejí různou míru intimity těchto prostorů, stanovují jejich význam a smysl využití.

Velikost komplexu odpovídá velikosti městského bloku. Jeho členění je při stanovení míry jeho prostupnosti založeno na vytvoření třech „hnízd“ sestávajících se z 3-4 domů (s 30-40 bytovými jednotkami), které svým charakterem a prostorovým uspořádáním vytvářejí potenciál tzv. sousedského bydlení. Vyšší míra bezpečí i sociální kontrola těchto „polosoukromých“ prostorů s charakterem zahrady, doplněných o různá místa pro posezení, pobyt i možnosti her, jsou atributy nejen příjemného až domáckého prostoru vysokého standardu, ale i místa, které může být pojítkem příjemného bydlení i utváření kvalitnějších sousedských vztahů. Prostupnost území mezi jednotlivými „hnízdy“ je realizována prostřednictvím „poloveřejných“ cest, tedy cest primárně přístupných veřejnosti, které jsou ale ve svém celém profilu pod důslednou kontrolou obyvatel. Poloveřejné cesty se stýkají na středovém plácku sloužícím jako neformální centrum území, na které navazuje přiléhající systém dvou dětských hřišť, určených pro různé věkové kategorie. Navržený „městský blok“ je pak ohraničen jasně definovanými uličními prostory, které navazují na uliční síť v okolí a srozumitelně tak novou zástavbu začleňují do struktury celé lokality. Každé místo v celém souboru tak má svůj účel, žádné území mezi domy nelze označit za „zemi nikoho“.

Charakteru prostředí odpovídá nejen návrh parteru, ale i provedení jednotlivých domů. Zatímco dřevěné fasády vnitřních polosoukromých dvorů hnízd sledují domáckou atmosféru a orientují nás do světa uvnitř, reprezentativní cihelné fasády s lodžiemi vyjadřují čela domů směrem navenek. Nízko až středně podlažní zástavba (soudobá verze tradičního prostorového členění a atmosféry našich/evropských historických měst) zdůrazňuje vazbu člověka k zemi a místu. Architektonický výraz domů a členění oken zde tento vztah podporuje. V prvních třech podlažích jsou navržena velká francouzská okna s proskleným zábradlím akcentující kontakt se zemí. Horní podlaží již využívají potenciál výhledu prostřednictvím pásových oken s parapetem.

Díky podrobné analýze jednotlivých parametrů obytného prostředí a jejich následného odpovídajícího užití, v kombinaci s použitím současných stavebních typologií a s důrazem na komplexnost řešení od různých rovin konceptu až po architektonický detail se tak podařilo v českém prostředí zrealizovat unikátní bydlení.

UNIT architekti je mezinárodní kancelář se sídlem v Praze, zabývající se architekturou, urbanismem a výzkumem. Kancelář založili architekti Michal Kohout, Marco Maio, František Štáfek, David Tichý a Filip Tittl jako transformaci pražského ateliéru Jiran Kohout architekti.

Portfolio projektů obsahuje široké spektrum měřítek od územních plánů po realizace interiérů, těžiště práce kanceláře představují bytové projekty, projekty nízkopodlažního bydlení, polyfunkčních staveb a urbanismus. Základem práce je důraz na obytnost prostředí, uplatňování současných stavebních typologií a komplexní přístup od koncepčních řešení po architektonický detail. Kromě standardních realizací uplatňuje kancelář svou zkušenost se netradičními typy bydlení (Cohousing) a koncepty zástavby pro specifická klimatická prostředí. Unit architekti úzce spolupracují s výzkumnými institucemi a akademickou sférou, mimo jiné s výzkumnou organizací Centrum kvality bydlení a Fakultou architektury ČVUT v Praze.

Mezi čerstvě realizované projekty patří obytný komplex v Praze na Vackově a územní plány měst Balad a Khanaquin v Iráku.

Michal Kohout je autorizovaným architektem ČKA, před založením společnosti Unit architekti byl pod dobu šestnácti let společníkem kanceláře Jiran Kohout architekti. Michal Kohout vede na Fakultě architektury ČVUT ateliér (s D. Tichým) a výuku cyklu soubory staveb na ústavu urbanismu. Je spoluzakladatelem nakladatelství Zlatý řez a výzkumné organizace Centrum kvality bydlení. V roce 2011 získal akademický titul docent a stal se garantem programu bydlení na FA.

Marco Maio studoval na technické univerzitě ve městě Coimbra v Portugalsku. Spolupracoval s Portugalskou komorou architektů na výzkumném programu IAPXX, byl společníkem kanceláře TecnicidadeLda. Od roku 2008 pracuje v České republice. Je autorizovaným architektem Portugalské komory architektů.

František Štáfek studoval na Fakultě architektury ČVUT. Spolupracoval s řadou architektonických kanceláří v České republice, od roku 2003 9 let s atelierem Jiran Kohout architekti, kde vedl architektonické a urbanistické projekty. Je autorizovaným architektem České Komory Architektů.

David Tichý studoval na Fakultě architektury ČVUT, kde zároveň absolvoval doktorský program se zaměřením na mezigenerační koncepty bydlení. Od roku 2000 spolupracoval 11 let s atelierem Jiran Kohout architekti. David Tichý je pedagogem Fakulty architektury ČVUT, kde zároveň s Michalem Kohoutem vede ateliér. Je spoluzakladatel Centra kvality bydlení.

Filip Tittl studoval na Fakultě architektury v Praze a v Eindhovenu v Nizozemí. Jeho závěrečná práce zabývající se zastavovacími systémy byla vybrána jako nejlepší diplomní projekt v České republice v roce 2010. Pracoval v MVRDV v Rotterdamu. V roce 2011 byl pozván na mezinárodní workshop na MIT v Bostonu, jehož tématem byla vize pro budoucí New York.