Bytový dům od architektky Lina Ghotmeh v Bejrútu v Libanonu Foto: Zdroj: Dezeen
Architektura / bytové domy

Budova, která ustála nejničivější výbuch století. Betonovou pevnost navrhla architektka s láskou k archeologii

Bytový dům v centru hlavního města Libanonu skrytě odkazuje na obrazy zničující občanské války. Do svého betonového skeletu zve velké množství zeleně, která celou stavbu povyšuje na živou zahradu.

Adéla Vaculíková , 31. 5. 2022

Nesčetněkrát zničené město

Věžový dům v centru Bejrútu se stal symbolem života mezi ruinami. Hlavní město Libanonu, dodnes sužované zemětřeseními, v minulosti silně poznamenalo několik katastrof. Tou poslední byla libanonská občanská válka probíhající v 70. a 80. letech minulého století. Nově vybudované centrum města bylo však před dvěma lety znovu výrazně poničeno. Smetla ho tlaková vlna nejsilnějšího nejaderného výbuchu 21. století. Za katastrofou, která zničila stavby v okruhu deseti kilometrů, stála exploze skladu s dusičnanem amonným v hlavním bejrútském přístavu. V postižené oblasti již tehdy stál nově dokončený bytový dům od architektky Liny Ghotmeh. Výbuch ale díky odolným materiálům přestál.

Architektka archeologie

Lina Ghotmeh je libanonská architekta, která se svým ateliérem Lina Ghotmeh Architecture sídlí v Paříži. Jejím rodným městem je však Bejrút. Dlouhá historie několikrát znovupostaveného města ji nejdříve motivovala k tomu stát se archeoložkou. Ačkoliv u ní nakonec zvítězila architektura, něco si ze svého zamilovaného oboru přeci jen odnesla – svůj architektonický přístup nyní definuje jako „archeologii budoucnosti“.

Návrh každé své stavby zakládá na hlubokých průzkumech historického kontextu místa, zajímá se o místní obyvatele i tradiční materiály. Podle svých vlastních slov usiluje o architekturu „udržitelné budoucnosti“, která je jak ekologicky, tak sociálně zodpovědná. Za svůj přístup si také odnesla roku 2020 cenu Schelling Architecture Prize, která oceňuje architekty, jejichž realizace projevují výrazný přínos pro budoucnost. Zajímavostí je, že před Linou Ghotmeh získal cenu letošní laureát Pritzkerovy ceny − „humanistický architekt“ Francis Kéré.

Foto: Různě velké okenní otvory odkazují k rozstříleným budovám z dob libanonské války

Obraz války

„Projekt zhmotňuje prostorovou zkušenost z dětství prožitého uprostřed libanonské války,“ říká o bytovém domě Lina Ghotmeh. Sama Bejrút opustila až v dospělém věku, když se vydala pokračovat ve studiu architektury na École Spéciale d’Architecture v Paříži. Bytový dům dostal podle svého vzhledu jméno „Kamenná zahrada“. Jeho tlusté betonové stěny pokryté fasádou ze směsi cementu a místní hlíny proděravělé různě velkými okenními otvory v nepravidelném rytmu odkazují k rozstříleným budovám z doby války v Libanonu.

Výškový bytový dům byl vůbec první realizací architektky v jejím domácím městě. Se zakázkou ji oslovil slavný libanonský fotograf Fouad El-Khoury, který na okraji centra města zdědil pozemek po svém otci – libanonském modernistickém architektovi Pierre El-Khourym. Fotograf Fouad El-Khoury se proslavil právě svými černobílými fotografiemi z válkou zničeného Bejrútu. V novém bytovém domě měla najít své místo i galerie, kde by mohl pořádat výstavy. Budova jako kamenná zahrada tak vyšla jak z osobních zážitků architektky, tak z El-Khouryho fotografií, které jsou vizuálním svědectvím válečného konfliktu.

Foto: Součástí domu by měla být i galerie pro výstavu válečných fotografií

Zeleň jako symbol nového života

Nová stavba vyrostla v sousedství daleko nižších tradičních libanonských domků, které dnes stojí jen kousek od vysokých mrakodrapů v centru města. Ve městě jich však již mnoho není. Sama Lina Ghotmeh je má v paměti spíše ve formě neutěšených válečných ruin prorostlých vegetací. V novém bytovém domě je tato vzpomínka zakořeněna v podobě za fasádou skrytých balónů plných zeleně. „Různě velké balkony zvou přírodu, aby vyšplhala až k nebesům a každé patro této městské skulptury individualizovala,“ říká Lina Ghotmeh.

Když v bejrútském přístavu došlo k výbuchu, tlaková vlna prorazila pouze okna nového bytového domu a vzala tak sebou část interiérů. Konstrukce ale zůstala stát téměř netknutá. Architektka volbu odolných a tlustých betonových stěn vysvětluje jednak tradicí, ale i zdejšími klimatickými podmínkami.

„Na místě, kde v létě panují obrovská vedra, nemůžete stavět skleněné mrakodrapy, nejde jen o ekologii, ale běžný život,“ vysvětluje Lina Ghotmeh. Budova, která odolala zničujícímu výbuchu, tak se svou kaskádovitou siluetou reagující na nepravidelnosti místní zástavby stále honosně stojí nad městem. Architektka Lina Ghotmeh si za ni odnesla hned několik architektonických cen. Model stavby se rovněž stal jedním ze zlatých hřebů právě probíhající výstavy Good News – Women in Architecture v galerii MAXXI v Římě.

Tento článek vznikl za podpory společnosti Českomoravský beton v rámci popularizace tématu "Beton v architektuře". 

Českomoravský beton, a. s., je holdingovou společností, která prostřednictvím vlastních betonáren a dceřiných společností dodává transportbeton v široké škále pevnostních tříd a druhů na území České a Slovenské republiky. Skupina, jejíž vznik spadá do počátku 90. let minulého století, v současné době provozuje sedmdesát nově postavených nebo zrekonstruovaných betonáren, které mají zavedený systém řízení jakosti ČSN EN ISO 9001 a splňují nejpřísnější ekologická kritéria. Celá skupina – holdingová společnost a její dceřiné společnosti – vystupují pod jednou společnou obchodní značkou Českomoravský beton. 

Klíčová slova:

beton terasa českomoravský beton

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři