Školy, školky, ZUŠky, máme od všeho něco.
Foto: EARCH.cz - koláž z fotografií
1/26
Školka Větrník v Říčanech u Prahy od Davida Krause na sebe v minulém roce upoutala pozornost. Je to pro její nezvyklou siluetu, barevnost a odvážné pojetí interiérů.
Foto: Matěj Beránek
2/26
Ve čtvercové bílé hmotě je zázemí, jednotlivé třídy fungují v barevných pagodách. Uvnitř vstupní síně společné všem třídám to vypadá takto - je osvětlené horním světlíkem a na úrovni patra vybavena sítí, ve které by děti mohly běhat, kdyby se jim to nezakázalo. Proč tomu tak je, se dočtete v textu od Karolíny Vránkové u nás na EARCH.cz.
Foto: Matěj Beránek
3/26
"Pagody zvenku tvoří siluetu domu a zevnitř skrýš, indiánské tee-pee, prostor, kam dopadá světlo z trojúhelníkových okének, přiznané dřevěné konstrukce jsou větvovím stromu," říká David Kraus.
Foto: Matěj Beránek
4/26
Podobně výraznou formu má Montessori školka v Jablonci nad Nisou. Ta funguje ve zrekonstruované historické budově, ke které loni přibyla přístavba s dalšími herními prostory.
Foto: BoysPlayNice
5/26
Je nepřehlédnutelná, obalená kovovými konstrukcemi, které fungují jako zábradlí. Na terasy si totiž děti mohou chodit hrát. Velké okno směřující do zahrady prosvětluje interiéry, z patra se dá sklouznout tobogánem.
Foto: BoysPlayNice
6/26
Školku navrhli architekti z libereckého ateliéru Mjölk. V interiéru nechali provést třeba tuto elipsu - charakteristický Montessori prvek. Dalších speciálních pomůcek je školka plná, architekti je navrhli ve spolupráci s učitelkami, ty si je teď chválí. Ve školce údajně nechtěly pouze zmíněný tobogán, přesto tu je a snad ním děti jezdí.
Foto: BoysPlayNice
7/26
„Vnitřní prostor je vlastně jedna velká místnost rozčleněná vertikálně do čtyř mezipater. Děti tu na sebe vždy mohou vidět, ale také se můžou na mnoha místech zašít, když chtějí soukromí pro svoji neplechu,“ popisují dispoziční řešení přístavby architekti.
Foto: BoysPlayNice
8/26
Stejně jako v Jablonci, i škola na okraji Moravského Krumlova funguje ve starší stavbě, konkrétně bývalé obecní škole. Architekt Radek Pasterný z ateliéru CL3 nechal schodišťovou halu prorazit velkoformátovým oknem, děti si na jeho parapetu teď dělají výstavky. Velmi hezké je také pojetí struktur na fasádách.
Foto: Tomáš Slavík
9/26
Učebny jsou střídmé, neutrální barevnost má nechat vynikat hračky a malovánky dětí. Po nábytku na míru se dá lézt a vzniklo taky spoustu šikovných úložných prostorů, třeba nika na piano nebo skříň na matrace.
Foto: Tomáš Slavík
10/26
Nábytek vznikl podle autorských návrhů studia, je z dřevěné překližky a MDF desek. Učitelky říkají, že se jim ve školce funguje hezky, prý jen židličky jsou příliš těžké.
Foto: Tomáš Slavík
11/26
Dost bylo školek! Střední škola v Hrdlořezích má taky co do sebe. Podle inženýra Jiřího Tencara se může stát pilotem mnohem většího projektu. Je totiž chytrá, splňuje pasivní standard, používá se v ní šedá voda a mnoho dalšího. Nyní se úspornost jejího provozu monitoruje, Jiří Tencar věří, že výsledky překvapí.
Foto: Martin Micka
12/26
Nejde o novostavbu, ale budovu ze 70. let. Původní konstrukci obalil vůbec poprvé lehký obvodový plášť na bázi dřeva ENVILOP, který vyvinuli na ČVUT v Praze jako náhradu boletických panelů - velkého vynálezu Karla Pragera, který je teď problematický kvůli obsahu azbestu. Ten ve škole v Hrdlořezích našli taky.
Foto: Martin Micka
13/26
Škola si dokáže vyrobit více energie než spotřebuje, její vnitřní mikroklima řídí automatický systém, který sám vyvětrá nebo zatopí. A taky ví, jestli žáci přišli na výuku. Za to si u nás v redakci vysloužila přezdívku "škola kontrolórka". Více si přečtěte v našem článku.
Foto: Martin Micka
14/26
V budově původně ze druhé poloviny 20. století sídlí také mateřská a základní škola Noe v Pardubicích. Ta nedávno získala odvážnou přístavbu - schodišťovou věž, která neskrývá stavební materiály.
Foto: Kristýna Císařová
15/26
Beton, cihly a sádrokartonové desky, vše zůstalo přiznáno, a je to zábavné! Hrubé materiály jsou odhalené ve vyšší výšce, podlahy a sokly stěn jsou hladké, aby se tady dobře uklízelo.
Foto: Kristýna Císařová
16/26
Věž u školy vznikla, aby lépe propojila jednotlivé patra se dvorem. Zvenčí je takto nenápadná. Za návrhem stojí architektonické kancelář Světlík Šedý Šefl.
Foto: Kristýna Císařová
17/26
Po vyučování děti obvykle míří na kroužky, třeba do ZUŠky. Ty mají být oázami umění a kultury, odpovídat by tomu měla i jejich architektura, často to tak ale není a jiné to dlouho nebylo ani v Pečkách.
Foto: Alex Shoots Buildings
18/26
Pak ale přišla Alžběta Brůhová a z nevzhledného předprostoru před ZUŠ Pečky udělala hřiště, jeviště a místo pro odpočinek. V jeho středu je velký rám, na který se dá pověsit opona nebo plátno pro letní kino.
Foto: Alex Shoots Buildings
19/26
Na zemi je mozaika, říká se jí Had potkává zebru a stojí za ní umělkyně Adéla Součková. Dá se po ní skákat, běhat a funguje jako osobité site-specific umělecké dílo - byla totiž navržena pouze pro toto místo.
Foto: Alex Shoots Buildings
20/26
Od hravosti ještě k trošce přísnosti. Takto vypadá nová základní a mateřská škola v Letech. Šedé fasády traktují okna v pravidelném rastru, jejichž rámy a žaluzie do realizace vnášejí barvu. Škola i školka má svůj vlastní pavilon, dohromady je spojuje transparentní krček.
Foto: Viktor Tuček
21/26
„Hlavním architektonickým principem návrhu je prostota a lapidárnost tvarového, materiálového i barevného řešení, bez zbytečných efektů. Vnější výraz celého souboru je solidní a pevný. Obě budovy jsou sjednocené čtvercovým půdorysem, přísným rastrem oken a jednotným stylem fasádního pláště,“ popisuje realizaci architekt Ondřej Tuček, podle jehož návrhu škola a školka vznikly.
Foto: Viktor Tuček
22/26
Interiéry má škola prosvětlené, do tříd přichází světlo ze dvou směrů, to je prý pro výuku ideální.
Foto: Viktor Tuček
23/26
Na závěr se přesuňme do zahraničí, konkrétně do Francie za školou od studia FAUN. Zajímavá je svým lapidárním tvarem, který navazuje na architektonickou tradici místa - v té hrají důležitou roli sedlové střechy.
Foto: Gaëtan Chevrier
24/26
V objektu funguje, stejně jako v Letech, škola a škola. Každá má svůj vlastní "domeček". Propojuje je přízemní chodba, ze které vede společný vstup na prostorný dvůr.
Foto: Gaëtan Chevrier
25/26
Škola stojí v zemědělském městečku Josnes, tvarově se tak přizpůsobuje okolním zemědělským stavením. Dnes stojí na kraji obce, v budoucnosti by ji ale měla obestoupit nová zástavba. Architekti ze studia FAUN doufají, že na charakteristické tvarosloví místa naváže taky, to se ale ještě uvidí. Díky za přečtení a úspěšný první školní den!
Foto: Gaëtan Chevrier
26/26
