Vizualizace městských Riegrových lázní na Praze 2 od studia Petr Janda / brainwork - iniciační studie Foto: Petr Janda / brainwork, výřez z vizualizace
Architektura / občanské stavby

Nové Riegrovy lázně na Vinohradech? Architekt Petr Janda iniciuje další projekt pro Prahu

Revitalizace brownfieldu a vznik nového provozu pro rekreaci a sport – tyto dva úkoly by mohly skloubit městské lázně na Praze 2. Vzniknout by zde mohly z iniciativy studia Petr Janda / brainwork, díky kterému došlo už i k revitalizaci pražských náplavek.

Adéla Vaculíková , 19. 10. 2022

Vlastní iniciativa jako první krok

Pražské architektonické studio Petr Janda / brainwork by rádo vstoupilo do neutěšeného prostoru v přímém sousedství vinohradské sokolovny. Na okraji kopcovitého městského parku Riegrovy sady by mohly vzniknout nové městské lázně včetně venkovní letní plovárny.

„Na projektu pracujeme formou ‚městského zásahu‘ tak, abychom dokázali srozumitelně ukázat potenciál místa v propojení se záměrem, kterým se v naší lokalitě zabýváme již několik let,“ vystihuje současnou situaci architekt Petr Janda. Ilustrační vizualizace zachycují záměr jeho studia ve formě takzvané iniciační studie, od které si se svými spolupracovníky slibuje, že by celý proces mohla nastartovat. Jako námět k jejímu vytvoření architektům posloužily mimo jiné diskuze s rezidenty z dané lokality.

Tvořit a dávat podněty k novým iniciativám je ostatně studiu Petr Janda / brainwork vlastní. Podobně to totiž udělalo již několikrát – v souvislosti s lázeňským provozem je třeba zmínit návrh plovoucích lázní při Rašínově nábřeží a dále především úspěšně realizovanou revitalizaci 20 kobek na pražských náplavkách, se kterou se studio dostalo i na shortlist nominací na prestižní evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award 2022 mezi 40 nejlepších evropských staveb. Hlavní myšlenkou revitalizace netradičních prostor na náplavkách byla snaha zapojit je zpět do kontextu života města. Obdobně by se to mělo stát i na okraji Riegrových sadů v případě městských lázní. Přirozeně by totiž doplnily volnočasové využití parku, v něm obsaženého sportoviště s atletickou dráhou a zmiňovanou Sokolovnu, ve které už jeden bazén funguje.

Pozemky, na kterých by Riegrovy lázně mohly stát, jsou nyní z části v neveřejném vlastnictví. „Program stavby vnímáme jako čitelný veřejný zájem svou podstatou rozkročený napříč mezi veřejnými, spolkovými a dalšími formami správy a vlastnictví,“ popisuje Petr Janda význam a specifičnost iniciačního návrhu svého studia.

Budova, která je pokračováním parku

Iniciační studie studia Petr Janda / brainwork navrhuje na Vinohradech vybudovat několik venkovních i vnitřních bazénů, prostory pro wellness, restaurace a kavárny. Její velkou zajímavostí je to, že navrhuje umístit veškeré vnitřní provozy pod zatravněné pobytové plochy. Ve výsledku by to znamenalo, že by na místě vznikl nový objekt, který je plynulým pokračováním Riegrových sadů. I proto se architekti obrátili vstříc k organickým formám, které navazují na kopcovitý terén parku.

Jelikož jde o iniciační studii, nejsou výkresové části záměrně „tvrdě“ definované. Primární koncept však vyvstává jasně již nyní, novostavba by měla mít dohromady tři úrovně – „sokl“ stavby by obsahoval veškerá technická a provozní zázemí včetně wellness, nad ním by se nacházela plavecká hala s vnitřními lázněmi a sportovním bazénem, na „střeše“ by pak vznikla příležitost pro venkovní relaxační plochu pro letní koupaliště.

„Nadzemní součásti stavby obsahují jen prostory krytých lázní s restauračními provozy, jejichž plocha plynule přechází do vnějšího koupaliště a zpátky na vegetační zatravněnou střechu nahrazující plochu odebranou půdorysem stavby zpět pro pobyt a slunění,“ upřesňuje prostorové a úrovňové vztahy stavby Petr Janda. Právě idea plynulých přechodů mezi interiérem a exteriérem a jednotlivými provozy navzájem by měla být v realizaci dominantní. Na úrovni lázní toho má docílit průplavový bazén, který je napůl vevnitř a napůl venku. V otázce provozu restaurací a kaváren by zase mělo dojít k rozdělení provozů tak, by je mohli využívat jak návštěvníci lázní, tak lidé, kteří se přišli pouze projít do parku.

Foto: Na střeše lázní by vznikla relaxační plocha pro venkovní koupaliště

„Stavba samotná není artikulována jako objekt postavený na pozemku, je sama tímto ‚pozemkem‘ navráceným parku pomocí zelené střechy,“ říká o Riegrových lázních Petr Janda. Dle současných vizualizací architekti počítají pracovat vedle terénu i s historickými stopami místa. Zůstat by proto měla stěna z kyklopského zdiva, která nyní zpevňuje jeden z valů parku. V budoucnosti by pod její obloukovou částí mohl vést bezbariérový vstup do lázní.

Nová budova lázní by měla být z určitých pohledů skutečně neviditelná, kompletně se však pod zem neschovává. Pod svou zvlněnou střechou by se do okolní zeleně měla otevírat prosklenými stěnami vymezujícími bazénovou halu. Novou dominantní stavbou Riegrových sadů se ovšem nestane, tato pozice nadále zůstane funkcionalistické sokolovně ze 30. let.

Foto: Nová budova lázní by měla být ukryta pod zvlňěnou střechou se zatravněným povrchem

Udržitelnost, ekonomičnost, efektivita

Studio Petr Janda / brainwork ve své iniciační studii nastiňuje, že by případnou realizaci lázní dále doprovázely studie na to, aby byl provoz lázní co nejvíce efektivní a také (nejen) ekonomicky udržitelný. V otázce energií by se základním zdrojem měl stát systém tepelných čerpadel. Co se týče údržby bazénů, navrhují architekti vše provést v nerezu, který se nejlépe a také nejsnáze udržuje. Dalším gestem, které lze pokládat za myšlenku udržitelnosti, je, že autoři o městských lázní uvažují především jako o objektu lokální občanské vybavenosti, která sází na myšlenku krátkých dojezdových vzdáleností. Podotýkají proto, že výstavba podzemních garáží pro větší množství automobilů není nutnou součástí záměru. Pokud by se o jejich vybudování uvažovalo, šlo by spíše o princip dva v jednom, v němž by garáže doplňovaly chybějící kapacity pro rezidenty lokality, včetně možnosti vjezdu z úrovně Polské ulice.

Pokud by Riegrovy lázně na okraji Riegrových sadů skutečně vznikly, všestranně by zastaly dnes chybějící roli městských lázní i venkovního letního koupaliště na Praze 2. Kapacitně by měly pojmout asi 1200 osob a poskytnout jim prostory pro relaxaci i sport v propojení s parkem a jeho pobytovými plochami.

Foto: V plavecké hale se budou nacházet jak relaxačn bazény, tak jeden sportovní
  • Ateliér: petrjanda/brainwork
  • Země: Česká republika (Česko)
  • Město: Praha - Vinohrady
  • Iniciační studie: září 2022

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři